5. ročník 2015
1. DEN
Organizátorský konvoj vyrazil z Jablonce nad Nisou už v pátek 3.7. Vzhledem k množství zařizování přenocoval u Olomouce a až 4.7. večer dorazil do Nové Sedlice, kde už čekalo asi 30 závodníků. Do půlnoci se objevila další „dvacka“. Horečné startovní přípravy se rozjely od brzkého rána...
2. DEN
Včera po sbalení startu, poklizení okolí, předání místního kulturáčku zpět starostovi, odeslání zpráv a fotografií vyrazil bagážní Transit v podvečer za pelotonem závodníků. Kolem 23. hodiny jsme projížděli kolem druhého brodu přes Ondavu a neodolali jsme se nezastavit...
3. DEN
Včera u Liptovského Hrádku, jsme si náhodou vybrali na večeři stejnou kolibu jako dva z našich závodníků. A tak jsme měli aspoň nějaké čerstvé informace z trasy...
4. DEN
Včera navečer jsme dostavěli CP1 a připravovali se na příjezd prvního závodníka. Ještě večer přijel na CP1 trojnásobný účastník Pavel Chuchma se svými kluky 7 a 9 let. Pavel i kluci ve finisherských trikách 1000miles, co jim táta vybojoval v minulých ročnících a všichni na kolech vybaveni na bivak a rozhodnuti ráno vyrazit po trase do F500.
5. DEN
Do postele jsme se včera dostali už po 24 hodině a hned ráno se pustili do budování cíle F500. Martin Karásek se sem přesunul už včera večer z CP1, všichni ostatní pomocníci Kuba s Ladou i Verča se objevili hned ráno a zapojili se do stavění. Počasí po dlouhé době vypadalo skvěle...
6. DEN
Po zmatcích během předchozího večera, kdy jsme museli těsně před plánovaným odjezdem prvního závodníka v pár minutách přetrasovat a přepsat do souřadnic 70 kilometrů trasy v Jeseníkách zavalené tisíci kubíky dřeva, probíhal dnešek více v klidu...
7. DEN
Včera večer příjezd kolem 22. hodiny do Jablonce a do jedné v noci jsem se přidal k holkám v kanceláři, kde šlape vše jak na drátkách. Ráno začal opět kolotoč. Vyložení již nepotřebných věcí ve skladu a naložení pití a všeho, co je potřeba na poslední čtvrtinu trasy a rychle na checkpoint v Jizerských horách, kde už dobrovolníci kopali „lednici“ i záchod...
8. DEN
Po chladné noci se na CP3 budíme do krásného rána a už panuje šrumec. Neustálé dolaďování k dokonalosti a příprava na příjezd třetího závodníka. Konečně se objevuje Beyk, sice v dobrém rozpoložení, nicméně se značnými problémy – s vředem na zadku a rozedřenými třísly...
9. DEN
Spíme neplánovaně na Moldavě, kde jsme pracovali, psali zprávy, vybírali fotky a odesílali a hlídali průjezdy závodníků. Chytli jsme tu jen Filipa Degla. Práce nám trvala asi do půlnoci. Vzhledem k tomu, že nám Filip neprozradil svůj plán a nevíme, zda bude spát nebo už pojede nonstop, vstáváme ve 3:30...
10. DEN
Po dlouhé době jsme začali den v poklidu. Nikdo ze závodníků nemá teď přijet a beze spěchu vstáváme. Poprvé od minulé neděle. Ráno na nás už čeká energická paní Iva s optimistickým úsměvem, ještě teplou bábovkou z červeného vína a s řezy z domácí marmelády...
11. DEN
Podle večerních zpráv plánoval Vladan Moravec jet i přes noc a odhadoval svůj příjezd mezi druhou a třetí hodinou ranní. Bereme to s rezervou, víme, jak je závěr těžký hlavně psychicky. Každý má pocit, že už je v podstatě v cíli a poslední kilometry mu vůbec neutíkají. V noci a ve špatném počasí, což panuje v Krušných horách právě teď, je to ještě horší...
12. DEN
Včera večer po 20. hodině přišla zpráva, že přijeli čtyři závodníci do Kraslic, je to asi 37 kilometrů a trvá to sem necelé 2 hodiny. Před desátou jsme tedy nachystaní a v tu chvíli přichází další sms, že skupina opouští Kraslice. Je jasné, že tu nebudou do půlnoci a nyní je jasné, o koho se jedná...
13. DEN
14. DEN
Závodníci byli na nás dnes v noci nějak hodní. Poslední přijel včera večer v půl devátý a dnes první Aleš Melichařík až ve čtvrt na devět. Tímto bychom chtěli závodníkům poděkovat za jejich ohleduplnost. Už jsme uvažovali, že zavedeme v F1000 zavírací hodiny. I tak jsme se dostali do postele až pozdě...
15. DEN
Včera během dne byl šrumec až do pozdního večera. Většina lidí, co přijeli, propadli skvělé atmosféře v cíli a užívali si zázemí útulné chaloupky Pepíka Dušáka. Nikomu se nechtělo domů a všichni si chtěli oddálit návrat do reality a společně probrat intenzivní zážitky posledních dnů se spolubojovníky, se kterými se potkávali na trase i které viděli poprvé až tady v cíli. Přijíždí na noc i fotografický Patrol s posádkou, se kterou se závodníci též potkávali na trase...
16. DEN
Včera přijel poslední ve ¾ na čtyři odpoledne. Po zbytek dne nikdo a dnes od rána až do 14. hodiny zas nikdo. Mezi závodníky byla díra téměř celý den, tedy minimálně 100 km. Jako první přijel překvapivě vyčerpaný Štefan Vanický, podle včerejších zpráv jsme ho čekali později. Projel plný emocí pod obloukem. Ve tváři hluboké vyčerpaní, v očích slzy. Řval na mě, proč je to kurva tak těžký a že už to nikdy nepojede...
17. DEN
Když ráno vstáváme, většina závodníků je už pryč. I přes večerní posezení vedle kachlových kamen v útulné chaloupce zmizeli po páté hodině ranní. Mílařský režim jim stále funguje a bude setrvačností fungovat pravděpodobně ještě pár dnů, než si organismus všimne, že už nikam dál nemusí a v hlavě se sám přestaví do normálního režimu...
18. DEN
Včera během dne přijeli pouze dva lidé. Večer očekáváme ještě další tři. Místo toho sem přichází pár. Na otázku, na koho čekají, odpovídají: „Na Honzu Pelnáře“ Pak přichází další, opět vidět Honzu Pelnáře, pak další, pak další – prostě celá Hujerovic rodina...
19. DEN
Ze včerejška na dnešek tady opět přespalo asi 5 účastníků. Vzhledem k únavě se po večeři trousili postupně spát. My jsme ještě udělali, co bylo potřeba, a kolem jedné také uleháme. Ráno nikoho nečekáme, a tak se můžeme v klidu vyspat my i závodníci...
20. DEN
Dnes nečekáme ve Skalné žádného závodníka. Chaloupka je tak trochu opuštěná a na dvoře je prázdno a smutno. Proto jsem dnes vzal kolo a jel kus po trase směr Kraslice a trochu i pokukoval po vylepšení. Nicméně tahle část trasy zůstane nejspíš stejná...
21. DEN
22. DEN
23. DEN
Touha přežít...
24. den
Nordkap překonán...
25. den
Bude padat sníh?
26. den
Hlad a žízeň...
27. den
Ještě když jsem fungoval v cíli F1000 ve Skalné, jen tak mě napadlo, že bychom mohli poslednímu předávat při vyhlášení červenou lucernu. Když jsem uviděl nechápavé pohledy ostatních organizátorů i účastníků, musel jsem jim záměr vysvětlit. Když jsem ještě jezdil vrcholově silnici, na některých etapácích byl zvyk vyhlašovat nejen první závodníky ale i posledního. Někdy mu byla předávána červená lucerna...
28. DEN
Včera večer se překvapivě v cíli objevil Zdeněk Martínek. Přijel o den dřív, než jsme ho čekali. V závěru většinou každý v sobě najde ještě mnoho sil zdvojnásobit svou průměrnou denní nálož. Zdeněk podal ohromný výkon. Nejen včera, ale i po celou dobu závodu. To, co ho také výrazně zdržovalo na trase bylo učení se ovládat chytrý telefon, který dostal přímo na startu...