4. ročník 2014


O. DEN

Pro závodníky je den před závodem, ale pro nás závod začal již vloni po dojezdu posledního závodníka předchozího ročníku. A poslední dny jsme již špurtovali, aby v době startu bylo vše připraveno. Dnešek jsme strávili vysloveně v závodním tempu...


1. DEN 

Přesně v 15:00 Honza Kopka odstartoval další ročník dobrodružství a jakoby výstřelem ze startovní pistole protrhl mračna. Spustil se vydatný déšť, který během několika málo minut promočil všech 117 startujících skrz naskrz. Zkrátka začátek jak má být!


2. DEN

Na dnešek jsme nocovali s kameramanským Nissanem a Folcíkem kulaťákem v autech přímo na Klínovci. V noci bylo na nejvyšší hoře Krušných hor opravdu nehostinno. Opuštěná bouda s věží na vrcholu vypadala ve tmě a v husté mlze mysticky...


3. DEN

Na CP 1 vládl čilý budovatelský ruch, stavěly se stany, uklízela chatrč, kopala díra jako lednice, do které se uložili Bernardi, kopala další díra jako záchod, do které se zatím neuložilo nic...


4. DEN

Yvča bere zdrcadlovku, já kameru na hlavu a jdem do akce. Pohyb mílařů s kolama je v těchto místech hodně pomalý, přesto Yvča sotva stíhá vybrat příhodné místečko, zaostřit, cvaknout a honem dál na další. Já ji neustále hlásím nová dobrá místa. Z Yvči už leje. Závodník David jen suše prohodí: „Takovejch dobrejch chlapů běhá po světě a ty si zrovna vybereš Kopku.“...


5. DEN

Hned po ránu během budování přijíždí první dva závodníci Martin Vít a Štěpán Stránský. V noci bivakovali asi jen 100 m od sebe, aniž by o sobě věděli. Nyní dorazili společně. Oba dva ještě dopoledne pár minut po sobě odjeli. Až do večera přijelo dalších pět závodníků. Všichni vypadali v pohodě, chválili trasu a nikoho zatím nenapadlo, že by tu skončil...


6. DEN

Pavel Chrenčík, to je místní chalan, co zařizuje slovenský checkpoint od prvního ročníku a náramně si toho užívá. Slovenský checkpoint pojímá prestižně. Musí to být ten nejhezčí CP na trase. A na rozdíl od českého, který jsme pojali spíš tradičně vždy stejně, ten slovenský je pokaždé na jiném místě...


7. DEN

První den od startu prožíváme trochu klidu, budujeme a dolaďujeme checkpoint. Je opravdu na překrásném místě na vršíku s výhledem do údolí i na skalnaté útesy a hory v širokém okolí...


8. DEN

Bagážní transit se dnes celý den přesouvá z CP3 do Nové Sedlice. Původně byla v plánu zastávka ve Velké Fatře na Králově studni, ale vzhledem k tempu vedoucích závodníků se tato návštěva vypustila. Je potřeba postavit cíl před jejich příjezdem, který očekáváme v pondělí odpoledne...


9. DEN

Závod nabíral poslední dny na dramatičnosti. Většinou je to tak, že odstupy závodníků se zvětšují a vše je dopředu víceméně jasné. Nyní je to naopak...


10. DEN

O poledni se první pětka závodníků společně rozloučila pod obloukem. Na trase soupeři, co si nic nedarovali, teď blízcí kamarádi, co se už teď těší na afterpárty na společné setkání. Dva vítězové zůstali zde, aby si užili pohody, atmosféry a nic nedělání v cíli...


11. DEN

Včerejšek i dnešek ukázal, jak moc se odtrhla první pětka od zbytku „pelotonu“ a jak moc byla vyrovnaná. Všichni dojeli v jednom odpoledni v rozmezí několika hodin. A hodina v tomhle závodě nic neznamená...


12. DEN

Krasny nicim neruseny vecer prajeme z cp3. Musim zacat suhrnnu spravu az od obeda, kedze vcera sme mali svadobne veselie necakaneho rozsahu. A to az tak, ze netusime odchody nevesty, zenicha a svedka. Predpokladame, ze to bolo do 9h…


13. DEN

Hospoda je pro nás jediné místo, odkud můžeme odesílat zprávy a fotky. Večerní posezení pro nás tedy znamená spíš spěch než pohodu, abychom stihli vše do zavíračky. Včera to bylo pracovní i příjemné zároveň díky větší skupině mílařů, kteří kolem sebe šířili uvolněnou atmosféru kořeněnou zábavnými historkami z trasy...


14. DEN

Woodstok bol slaby odvar. Netusim, ci dokazeme prekonat nastavenu latku, ale bolo to uzasne. Dakujeme vsetkym, ktori nas navstivili, dakujeme astarovi seranovi a vesmirnym lidem za to, ze nas maj radi a ze sme neboli ocipovany vesmirnymi jastermi, ktorych aj s flotilou sledoval cez dalekohlad Vit Huspenina..


15. DEN

Finish 1000 funguje už jediný jako poslední mohykán. Všechny předchozí kontroly postupně již ukončili činnost. Ale i osazenstvo v F1000 se ztenčilo na jednoho člověka a všichni ostatní pomocníci včera a dnes postupně opustili své pozice. Dnes odjel i kameramanský Land Rover a zůstává jen motorka...


16. DEN

Hrdinové jsou vlastně úplně všichni, co se dostanou do cíle nebo spíše všichni, co se vůbec postaví na start a zkusí to. Někteří ale přeci jenom vyčuhují...


17. DEN

Z cíle dnes odjela kameramanská motorka. Jarda Jindra ukončuje dnes fungování na 1000 mílích. Cestou domů se ještě potká s chodcem Ozogánem a natočí poslední záběry. Spát už ale bude doma. Jardovi patří poděkování, odváděl tu dobrou práci...


18. DEN

Včerejší večer jsem strávil ve společnosti příjemné skupiny dojetých čtyř bikerů. Po desáté na mě padla strašná únava a musel jít spát, kdežto oni neustále hlavou na trase přemítali zážitky posledních dvou týdnů. Trošku jsem se před nimi zastyděl. Oni zrovna přijeli a měli v nohách téměř 1700 km a neúnavně vyprávěli a já za sebou žádný fyzický výkon a zbaběle jsem utekl...


19. DEN

Všichni organizátoři jsou už ze závodu doma. Až na jednoho – na mě. Závod jsem si vymyslel, tak mi to patří. Stejně tak všichni závodníci už jsou doma. Až na jednoho – na Petra Ozogána. On si zas vymyslel, že půjde pěšky, tak to má taky...


20. DEN

Počasí od včerejška není ideální. Stejně jako včera i dnes náhle přicházely prudké a silné přeháňky doprovázené bouřkami. To vše znesnadňuje a zpomaluje postup Petra Ozogána. Sice se snaží, bojuje sám proti sobě, ale i proti nepřízni počasí a neprůchodným cestám...


21. DEN

Tak to příroda, která to Petru Ozogánovi poslední dny tak ztěžovala, konečně vzdala. Asi usoudila, že proti jeho zarputilosti a odhodlanosti nemá smysl bojovat a připravila mu poslední den jak vymalovaný. Možná naopak moc horko. Ale aspoň vyschlé cesty a nohy konečně v suchu...