19. DEN - 17. 7. 2014
Po čtvrté v závodě
Všichni organizátoři jsou už ze závodu doma. Až na jednoho – na mě. Závod jsem si vymyslel, tak mi to patří. Stejně tak všichni závodníci už jsou doma. Až na jednoho – na Petra Ozogána. On si zas vymyslel, že půjde pěšky, tak to má taky. Petr je ale nesmírnej vůlař, jako jeden z mála startoval na všech ročnících. S výsledky to už tak valný nebylo. Pamatuju si ho, když se objevil na startu hned první rok 2011 s jeho nepřehlédnutelnou vizáží lesního muže. Ani trochu nevypadal na ultramaratonce. Pět minut po startu se mě ptal, jestli nebude vadit, když dojde až v prosinci. Nedošel v prosinci. Nedošel vůbec. Zabalil už třetí den večer ještě před 200. kilometrem. Petr to nevzdal a na start se postavil znovu hned další rok. Lépe se připravil a i štěstí se na něj usmálo. Pětistovka už byla zbořená, když tam došel: Čas nic moc ale byl tam a trasa mu byla podle pravidel uznána. Nicméně Petr si chtěl projít i druhou polovinu trasy. To se mu podařilo ve třetím ročníku v roce 2013, kdy se závodilo v opačném směru. Ovšem zase nedošel celých 1000 mil, jak plánoval, a skončil v cíli krátké trasy jako poslední úspěšný závodník.
Petr se s tímhle pro něj zdánlivě velkým úspěchem nesmířil a dál na sobě tvrdě pracoval. Na start se postavil znova i letos ve čtvrtém ročníku. Všichni se na něho těšili, po těch letech už nerozlučně patří k závodu. Nikdo ho ale nepasoval do role favorita a velkého hrdiny – možná dá zase pětistovku, když dá bůh. Petr to ale nenechává na boha. Otěže pevně v rukou drží sám. Od startu patří ke špičce běžců-chodců. Dává neskutečné dávky. Finish 500 prolítl v super čase dlouho před limitem ukončení. Za ním v tu dobu bylo ještě 12 účastníků převážně bikerů. Na CP3 byl stále ještě ve společnosti cyklistů. Nyní už bojuje na trati osamocen. O to to má těžší, má ale naši obrovskou podporu. Petr je veliký bojovník, nenechal se odradit předchozími neúspěchy, stále si věřil. Nevím, kdo jiný by si zasloužil víc dosáhnout cíle kompletní tisícovky. Už teď je hrdina a letos předvádí nadlidské výkony.
Pokud dojde, zařadí se do velice úzké elitní skupiny chodců-běžců, kteří dali celých 1000 mil. Vlastně jsou zatím jen dva. První Martin Šebánek v roce 2012 jako jediný přesně absolvoval bikerskou trasu. Od následujícího roku už měli chodci určené jen průchozí body a trasu si mohou tvořit podle sebe. Podařilo se to opět jen jednomu – Maďaru Ištvánu Rudolfovi v neuvěřitelném čase necelých 18 dnů. Držím Petrovi palce, myslím na něj neustále a obdivuji ho. Obětoval tomu všechno. Je to příběh obrovské vůle a sebezapření. Petře, drž se a bojuj!!! Na trase jsi sice sám, ale je moc lidí, co ti fandí. V cíli na tebe budu čekat, abych ti mohl jako první podat ruku a poklonit se.
Prosím fanoušky, aby Petra podpořili, bude to potřebovat!
Z F1000 Honza Kopka fandí i za celý tým 1000miles.
PS: Počasí po asi 3-4 tropických dnech se tady na Slovensku opět zhoršilo a nastaly silné bouřky a přeháňky.
Dnešek jsem měl poprvé trochu volna, který jsem věnoval zkoumání okolí – samozřejmě na kole. Fota z průzkumu jsou v galerii. Objevil jsem tu podobnost i s Aljaškou. Většina domorodých vesnic tam má ve znaku některé z tamních zvířat. Je to pochopitelné, žijí hodně spjati s přírodou. Zvířata ve znaku obcí jsem ale objevil i zde na úplném východě.
Pro dnešek se loučím.
SMS zprávy od závodníků
1 Petr Ozogán (1456.95 km, 19:14:27): bourka v poracske doline a mam zase mokre boty. par dnu to snad uz vydrzim. bude to ale jeste makacka.
Zprávy došlé během dne:
69 Johana Šťastná (1661.26 km, 15:10:01): Tak vcera neskutecnej zazitek.Sedla jsem na umyte a nablejskane kolo navic bez veskere bagaze a vystrelila jsem jak raketa.Mam pocit,ze mam silnicku a do kopcu to valim tak o 10km/hod rychleji nez driv.Depka zatim jen mala,ptz mam az do nedele dovolenou..pak to pride:-(.Vzkaz pro VSECHNY: CHCI VAS VSECHNY VIDET NA AFTERPARTY!!!