21. DEN - 19. 7. 2014

petr ozogán je v cíli

Zpráva z Finish 1000 – Chodec Petr Ozogán se blíží k velkému vítězství

Tak to příroda, která to Petru Ozogánovi poslední dny tak ztěžovala, konečně vzdala. Asi usoudila, že proti jeho zarputilosti a odhodlanosti nemá smysl bojovat a připravila mu poslední den jak vymalovaný. Možná naopak moc horko. Ale aspoň vyschlé cesty a nohy konečně v suchu.

Jeho výkon se také hned zdvojnásobil. Včera se touto dobou hlásil 140 km před cílem a poslední dny dával 60-70 km. Podle toho jsem Petra čekal stěží zítra večer. Teď jsem s ním před chvilinkou mluvil, je překvapivě asi 17 km před cílem. Neuvěřitelný výkon! Od včerejšího večerního hlášení dá 140 kiláků. To je pořádná nálož na závěr po 3 týdnech denních dávek kolem 80 km. Prostě špurt jak má být! Poslední den dává stejnou dávku jako bikeři, co dojeli před pár dny. Klobouk dolů, Petře.

Zůstaňte u přijímačů. Ještě se ozvu po příchodu velkého PETRA OZOGÁNA. Nyní jdu připravit cíl na jeho famózní dokončení trasy.

Z F1000 Honza Kopka, 19.7.2014, 20:30

Od večerní velice překvapivé zprávy, že Petr je asi 13 kiláků před cílem, jsem urychleně začal připravovat cíl na příchod sice posledního, ale zato jednoho z největších hrdinů letošního ročníku. A to já ho čekal až večer o den později. Vždyť včera večer byl ještě 140 km odtud a poslední dny dával tak 70 denně.

Vzhledem k tomu, že ve 22:30 tady zhasínají obecní osvětlení, cílovou bránu jsem nasvítil lampami, dal dohromady několik loučí, naplnil je olejem a rozsvítil podél příchozí cesty před obloukem. Cíl vypadal nádherně a zářil uprostřed dědiny zalité černou neproniknutelnou tmou. Takový servis neměl žádný ze závodníků. Zdálo se, že čekáme na vítěze. Ale všichni jsou už v cíli. Málokdo by pochopil, že tohle se připravuje pro toho posledního. Sice poslední, ale přesto se Petr zařadí mezi největší vítěze letošního ročníku. Před ním to zatím v historii pěšky dokázali pouze dva. Bude tedy třetí a letos jediný chodec. Takovou slávu si v cíli zaslouží.

Před půl dvanáctou v noci se před Sedlicí objevuje slabý světýlko a pomalu se přibližuje. Nakonec Petr protíná cílový oblouk ve 23:37. Je zničený, ale jinak zdánlivě v pohodě a plný euforie. Pořizuju cílové fotografie a najednou Petr začíná vrávorat, vypadá, že zkolabuje. Chytám ho a posazuju do přístřešku. Hned podávám kofolu, aby dostal do sebe tekutiny a cukry. Začíná se třást. Rozdělávám oheň a Petr si na sebe bere vše, co má. Moc toho ale nemá, a tak běžím pro deku. Za chvíli je na tom líp. Sedáme k ohni a pečem buřty koupené pro Petra. Kofola, pivo, jídlo a teplo udělaly své a nakonec se Petr rozpovídal. Ptám se ho: „Půjdeš znova?“ Vyvalil na mě vyděšeně oči a jen vyhrkl: „Ty si se zbláznil!!!“ Myslím, že kdyby měl dost sil, asi by mi dal i do držky! Pak už krotce dodává: „Nééé, příští rok pojedu se ženou na dovolenou. … Před pěti lety jsem prohlásil, že pojedem na dovolenou hned, jak dojdu 1000 mil. To jsem ale nečekal, že to bude trvat dlouhé 4 roky. Já chtěl dojít hned ten první rok a ještě z chodců nejrychleji, byl jsem naivní. Ušel jsem jen 142 km, bylo to drsný. Zlomil jsem se psychicky. Konečně jsem ale tady. A moje dávka byla za poslední dva dny jen s hodinou spaní v noci možná 200 km. A to jsem měl v nohách už hodně přes tisíc. Samotného, a myslím, že i všechny okolo mě, překvapilo, jak mi to jde. I když jsem 2x došel pětistovku, nikdy jsem ani neviděl, jak fungují checkpointy a ani F500. Vždy už bylo dlouho po limitu a nikdo tam nebyl. Až letos! Dokonce jsem tam procházel hodně před jejich uzavřením a za mnou jelo ještě plno cyklistů a to až na poslední kontrolu CP3. Pak mi ale cyklisti nenávratně zmizeli. Tajně jsem doufal, že i do cíle F1000 se dostanu s nimi. Ale vlastně mojemu letošnímu výkonu nerozumím. Netrénoval jsem víc než jiné roky, ale myslím, že k tomu konečně dospěla moje hlava. Jsem neskutečně spokojenej! Navíc mi věřilo a během závodu podporovalo mnoho lidí, které znám i neznám a vlastně i přímo soupeři na trase. A to mi dávalo taky hodně sil, hlavně těch psychických. Já vlastně začal sportovat teprve před 5 lety. Zkoušel jsem běhat. Tohle je ale první závod v životě, který jsem vyhrál. A tohle je nějakej závod!!!. Jsem nadšenej!“

Petr došel v úplně špinavým bílým finisherským triku 500 mil. A první, co prohlásil: „Tak už ho nebudu potřebovat, teď dostanu čistý žlutý skutečný konečně s hodnotou 1000 miles.“

Petr pořádal buřty, už byl v pohodě a najednou byl k nezastavení. Padaly z něj historky, jak si zašel cestou v neděli ráno, i když nevěřící, na mši, aby přemluvil boha, ať to konečně dá. Nic, z kostela ho vykázali, byl špinavej, smrděl, na zádech měl batoh a na sobě kraťasy. Cestou neodolal, aby si nevylezl až na Sněžku, takže jako jediný zdolal nejnižší, nejvyšší a nejsevernější bod České republiky. Lezl i přímo přes Králický Sněžník, přeci nevynechá tak krásné místo. Vyplatilo se mu to, když lezl dolů, potkal 4 jeptišky, které mu daly požehnání na cestu. Byla to náhoda nebo osud? Jako by ho „bůh“ v tom kostele zahlídl a poslal mu prostřednictvím jich svůj vzkaz. Od jeptišek se ve vyprávění dostal k policajtům. Za celou dobu prý nespal v penzionu. Nejčastěji využíval autobusové zastávky. V jedné z nich ho v noci vyhmátli policajti, spletli si ho s bezdomovcem. Napomohl k tomu i jeho zarostlý zjev, smrad a špína. Bránil se, že jde jen z Aše do Nové Sedlice, tak to přehodnotili a začali ho považovat za blázna. Ukázal jim startovní číslo. Konečně ho nechali být a zmizeli.

Petr by asi povídal nadšeně až do rána. Bylo před třetí ranní a za chvíli bude svítat, proto jsem ho zaháněl spát. Nechtěl se dát a začal se vyptávat, jak to probíhá při tom závodu na Aljašce. Prej ze zvědavosti, ať si nemyslím, že o tom přemýšlí. Evidentně ale přemýšlí. Tak kdo ví, třeba si příště budem číst jeho zprávy z Iditarodu. Nejdřív ale musí se ženou na tu dovolenou!

PETŘE, CELÝ TÝM 1000 MILES TI GRATULUJE!!! OBROVSKÝ VÝKON, KLOBOUK DOLŮ!!!

Již naposledy z F1000 Honza Kopka

PS: Hned ráno přišlo pár místňáků Petrovi popřát, dát si s ním vítězné pivo! No a já začínám balit a už je mi po mílích smutno. Tak se těším zas za rok, start bude příště zde v Nové Sedlici. Že bych tu rovnou počkal?

SMS zprávy od závodníků

1 Petr Ozogán (1644.42 km, 18:46:13): uz jen kousek (22 km) a jsem v cili. hledam jen zkratku, jak re dostat pres ten posledni kopec.