22. DEN - 23. 7. 2017

poděkování

Průběh – zprávy od organizátorů

PODĚKOVÁNÍ, Cíl F1000 oficiálně skončil, oblouk ale stále ještě stojí

Dnes ráno opouštěl cíl F1000 Ríša. Vstal příkladně v 5 hodin jako každý den, já až v 6. Richard vymydlený, dočista oholený a s vyžehleným obličejem jakoby byl v minulých 20 dnech někde na rekreaci. To je až neuvěřitelné. Letos měl hlavu evidentně připravenou a díky tomu se únava jeho těla moc nedotkla. Zatím. Dávám ale Ríšovi 2 dny! Maximálně 3! Pak si jsem jistý, že to přijde.

Oficiálně je cíl F1000 ve Skalné po limitu. Podle plánu jsem měl dnes ráno s veškerým materiálem opouštět chaloupku směr Jablonec. Dva závodníci jsou ale blízko cíle, sice už několik dní, ale snad to zítra konečně klapne. Proto jsem se rozhodl protáhnout své působení v hrázděnce fandy Pepíka do úterý ráno a zítra osobně přivítat nezdolného několikanásobného účastníka Zdeňka Martínka a pohodáře Amíka Ryana. Už dva dny mu slibuju v cíli Bernarda, ale na jeho tempu se to ani trochu neprojevilo. Od teď ho zkusím lákat na osvědčenou Pepsi nebo hit Ameriky Gatorade. Něco přeci už musí zabrat.

Poděkování
Každý rok během příprav prožíváme stresy a bezesné noci, každý rok řešíme nové problémy, o kterých jsme netušili, že mohou nastat, a přesto (nebo právě proto?) se vždy těším, až Míle konečně odstartují. Během závodu jsou naše pocity velice podobné, jako mají samotní Mílaři. Stejně jako oni jsme unaveni, a stejně jako oni jsme rádi, když končí, ale zároveň je nám smutno. Ty tři týdny jsou sice vysilující, nicméně velice intenzivní a plné adrenalinu. Našeho vlastního z nenadálých nesnází a jejich rychlých řešení ale i toho, který nám plnými dávkami předávají závodníci. Díky adrenalinu a intenzitě prožitků se nám vracejí lidé nejen na start, ale i do velkého týmu organizátorů a pomocníků. Letos jsem opravdu cítil skvělou partu mezi závodníky i mezi organizátory. A přestal vidět hranici, která by oddělovala ty, co bojují na trase a ty, co usilovně pracují na tom, aby vše probíhalo jak má a vytvořili pro účastníky to nejlepší příhodné zázemí a hlavně příjemnou atmosféru. Z počátku to byly 2 skupiny lidí – nyní už je jen jedna. Z většiny pomocníků se stali Mílaři a z Mílařů pomocníci. Ale i nové tváře perfektně zapadly a všechny nerozlučně spojilo 1000 opepřených zážitků z 1000miles.

Na startu nám nezištně pomohlo i několik lidí z doprovodu závodníků. 

Posádka Nissanu Patrol se vyjasnila až pár dnů před startem. Není legrace, dát dohromady 4 lidi, aby spolu usilovně pracovali 2 týdny namačkaní jeden na druhého v malém prostoru terénního vozu a v nekomfortu, jaký nabízí trasa. Velice mladá výkonná složka 2 fotografové a jeden kameraman spolu vytvořili perfektně jako jeden muž fungující tým a to i po stránce osobní a snad poprvé v historii v nezměněné podobě po celých 14 dní až do oficiálního ukončení jejich činnosti. Jen řidiči se kvůli nedostatku času střídali. Nutno říct, že ve voze panovala tak skvělá přátelská atmosféra, že ani jeden z řidičů nechtěl přepustit místo za volantem dalšímu dobrovolníkovi.

Na CP1 u Trenčína se sjeli 3 veteráni závodu poprvé v nové roli dobrovolníků, ke kterým se neplánovaně přidal i v minulosti pětinásobný organizátor slovenského checkpointu a též mílařský veterán. A vše klapalo jak dobře namazaný stroj.

Na F500 se objevilo podobně jako na CP1 v roli dobrovolníků mnoho nových tváří. Každoroční šéf F500 se zodpovědně objevil aspoň z počátku na pár dní, než se „krátký“ cíl zaběhne. Nováčci to ale zvládli vše se ctí. 

V „pětistovce“ musíme poděkovat i personálu a paní vedoucí X-parku Františkov za obětavost a hlavně trpělivost. 

Na CP3 v Jizerkách to byl mix nových i zaběhlých harcovníků. A každoroční šéfová ostřížím zrakem sledovala veškerou činnost a nedala checkpointu šanci vybočit z perfektně zajetých kolejí.

V F1000 máme jako každoročně nedostatek dobrovolníků. Všichni ti, kteří nám přijeli vypomoci, nám ušetřili spoustu sil a starostí.

Jako vlk samotář fungoval po většinu doby hlavní kameraman a připravoval videa z různých částí trasy. Nyní už mimo trasu pracuje na přípravě 50minutového dokumentu.

Děkuji i holkám v centrále v Jablonci, které ve dne v noci neúnavně zpracovávaly veškeré zprávy a informace a zajišťovaly jejich rychlý přenos a zveřejňování. A byly kdykoli připraveny na telefonáty a dotazy od závodníků nebo jiných pracovníků.

Na samotné trase se čím dál více objevuje i nezištná pomoc a to jak nám organizátorům tak hlavně Mílařům. Což je milé zjištění, že s morálkou to ještě v našich zeměpisných šířkách není tak zlé, jak by se občas mohlo zdát.

Všem Vám děkujeme za Váš čas a obětavou práci. I Vy jste nemalou měrou přispěli k bezproblémovému průběhu závodu i skvělé atmosféře a svými zprávami pomáhali sledující veřejnosti aspoň trochu nahlédnout pod pokličku dění během naší společné akce.

A všem Mílařům gratulace za jejich nasazení a férový boj během závodu. A těm třem na trase přejem dostatek sil. Jsme s vámi a budeme vás i nadále sledovat a fandit!

Stále ještě z F1000, chaloupka ve Skalné, západní Čechy, Honza Kopka

PS: Ještě to ale nekončí! Oblouk vyfoukáváme až zítra večer, budeme sledovat Karla Hánu. A už začínáme makat na plné obrátky na AFTERPARTY (15.–17. 9. 2017), aby se vyvedla tak dobře jako letošní ročník Majlí! 

Těšíme se tedy na viděnou na Mácháči v campu Borný nejen se závodníky či jejich rodinami a s dobrovolníky, ale akce je otevřena pro jakéhokoli fandu závodu z řad veřejnosti.

SMS od závodníků

157 Zdeněk Martínek (1543.25 km, 18:26:31):

123 Ryan Long (1539.11 km, 20:01:00): P8M8E7 Save me a few beers, Jan. I’m coming as fast as my weary legs will take me.

144 Karel Hána (1122.36 km, 19:03:13): P5M9E9 Tak me vedla GPS na nejaky kopec, vylezl jsem tam a byla to Snezka. Koukal jsem jako blazen 🙂 🙂 🙂