Z cyklisty pěšákem. Zvládne Ondra Teplý 1000 Miles Adventure také jako pěšák?

Ondra Teplý už extrémní ultramaratonový závod 1000 Miles Adventure již jednou absolvoval. Na startu stanul jako cyklistka v roce 2021 a dokončil závod jižní trasy na krásném druhém místě. Letos se rozhodl nechat kolo doma a vyrazí pěšky na trasu severní. Jak se mu povede? Ovládne pomyslné stupně vítězů také v této kategorii? Jaké jsou Ondrovo motivace a na co se nejvíce těší? 

Napíšeš nám něco o sobě?
Jsem rodák z Úval a nazvu se sportovním bláznem, přesněji vyznavačem extrémních akcí. Vyrůstal jsem v kantorské sportovní rodině. Táta učil tělocvik a dělal atletického trenéra. Od malička mě bral po všech sportech sebou. Od první třídy asi do 30 let jsem hrál házenou. Pak jsem začal více jezdit na kole a už to začalo. Od té doby je mým hlavním sportem triatlon na dlouhých tratích. Poslední dobou bojuji se zraněními na nohách, proto hlavně běžecky ubírám. Pohyb je pro mě závislostí, naplňuje a baví. Jak se říká: „Životní styl“.   

Kde ses o Mílích dozvěděl?
O Mílích jsem se dozvěděl z médií a nejvíce od známého, který je jel.

Už si je na druhém místě na jižní trase absolvoval, proč jdeš do nich znovu?
Absolvoval jsem je tři roky zpátky na kole, kdy se jelo kolečko kolem ČR. Bylo to v covidové době, kdy se na kole dalo téměř bez omezení. Volba na tuto akci, kterou jsem měl dlouho v plánu, byla tedy jasná. Byl to neskutečný zážitek, ze kterého jsem dlouho bral a stále beru. Při vyhlášení jsem dostal otázku, jestli pojedu znovu. Odpověděl: „Jednou je zkusím po svých“. S ohledem na výkonnost a zdraví cítím, že mám letos nejvyšší čas. Před Vánocemi jsem byl na větší operaci s křečovými žilami na noze. Nedalo se po ní téměř měsíc nic dělat. Dost jsem si v té době odpočinul. Na Silvestra se mi povedlo přihlásit.

Jak se cítíš teď před závodem, jak se připravuješ?
Momentálně jsem ve stavu, který nazývám ve smrti. Každý den ráno před prací a i po ní něco jdu. Víkend dávám dlouhý běžecký závod nebo pochod. Je to doba, kdy potřebuji pořádně potrénovat. Tělo a hlavně hlavu chci mít připravenou. Týden před startem dám volnější a zkusím pořádně odpočinout.   

Bylo to pro tebe poprvé snazší, protože jsi pořádně nevěděl, do čeho jdeš? Nebo teď podruhé, protože už máš zkušenosti? 
Už poprvé jsem věděl, do čeho jdu. Známý mi dal drahocenné rady. Po svých to bude úplně jiný level a neskutečná výzva. V práci jsem na to vzal tři týdny dovolené. Za tuto dobu bych to chtěl zvládnout. Větší zkušenosti popravdě nemám. Budu poslouchat tělo. Když to opravdu nepůjde, tak zabalím. Samozřejmě mám obrovský respekt.

Co je pro tebe na Mílích nejdůležitější?
Cíl mám jasný. Pro jeho dosažení je nutné dodržet předem stanovený plán. Zkusit dát každý den v průměru kolem 80km. Vždy mít předem promyšlené a naplánované vše potřebné. Hlavně nedělat chyby a překonávat krize. Nejdůležitější je mít dobrou hlavu, vybavení a vše mít předem vyzkoušené. Budu se držet svého motta: „Vždy tam najdeš něco pěkného“. Máma také říká a pomáhá mi: „Když je nejhůř, tak si zpívej nebo poslouchej hudbu“.    

Co chceš letos udělat jinak, než při prvních Mílích?
Jak jsem se již zmínil. Vyvarovat se chyb, které napoprvé byly. Chce to mít i štěstí. Na Mílích je krásné, že člověk předem neví, co bude a musí improvizovat. Není to jen o výkonu, ale i o všem potřebném kolem. 

Závodní, nebo hobby tempo? 
Jednoznačně hobby tempo. Taktiku mám jasnou. Stále být v pohybu s minimem spánku. Měl bych se pohybovat na hranici nejpomalejších cyklistů. Ještě zvažuji, jestli půjdu kratší trasu po bodech, nebo předem danou.

Máš manželku a dvě děti, také sportují? Jak to vše zvládáš?
Manželka má ke sportu také dost blízko. Občas se nechá vytáhnout i na nějaký kratší závod. Děti mám dvě již odrostlejší ve věku 19 a 22 let. Od malička jsme vedli k univerzálnosti. Výkonnostně momentálně bohužel nesportují. Rád bych, aby se hýbaly víc. Už jim ale dávno poroučet nemůžeme. Jinak je to honička. Rád dost předem plánuji. Mám kolikrát dny doslova na minutu.    

Co bys vzkázal čtenářům?
Dovolím si použít výstižná slova účastníků Míle. Tento extrém je hraničícím hazardem se zdravím. Za pár dní ale toho člověk pozná více než leckdo za celý život. Takovou koncentraci zážitků, dřiny, potu, odříkání, pohybu v přírodě, strachu, radosti, euforie a únavy vám jen tak nějaká dovolená nenabídne. Zapomenete na všechny životní starosti a soustředíte se na svoji vlastní bitvu. Věci nabírají hlubší smysl. Lidé jsou daleko blíž. Každý by si měl něco podobného alespoň jednou v životě zkusit.