DEN 9. - 10.7.
DEN 9 - VÍTÁME VÍTĚZE TRASY 1000 MIL SEVER
Sedíme na břehu potoka, který protéká středem obce Nová Sedlica, koukáme na hvězdy a dáváme pro vás dohromady souhrn toho, co se událo dne 10. července v závodu 1000 Miles Adventure. Milan Hanyk, který dorazil na východ Slovenska jako první se i přes počáteční váhání, zda ještě neujet nějaký ten kilometr navíc, nakonec přeci jen rozhodl využít možnosti přespání. Tak či tak okolo páté hodiny ranní byl Milan opět na trati a nyní si to již pádí zpět na západ Čech. Podle našich informací ho dnes lehce zbrzdily menší zažívací problémy… ale vše by už snad mělo být v pořádku. Asi hodinu po odjezdu Milana Hanyka dojel do Nové Sedlice také Tomáš Fabián. Nečekali jsme, že by se u nás nějak více zdržel a přesně tak tomu i bylo. Lehký odpočinek, příprava jídla na cestu a šup zpět na trat. Ani Tomášovi se nevyhnuly problémy. Tentokrát se však jednalo o problémy technické. Bohužel návštěva servisu byla nevyhnutelná… v tuto chvíli už by měl být Tomáš zpět na trati a doufejme, že další trable se jemu, Milanovi i dalším závodníkům v následujících dnech vyhnou.
V průběhu odpoledne dorazili do Sedlice ještě další dva závodníci. Opět se příliš nezdržovali a po krátké pauze pokračovali směr Česká republika. Napjatě jsme čekali, jestli ještě během dneška projede cílovým obloukem první Finisher trasy 1000 mil. Většina závodníků, která byla na tuto tradiční trať zapsaná, skončila na 500 mílích. Malinko nás to mrzí, protože si neužijí atmosféru cíle „na konci světa“. Přesně ve 21:00 tedy na minutu přesně se začátkem zákazu vstupu do slovenských lesů kvůli medvědům, projel cílem rozesmátý a spokojený Matěj Krejčí. Máme prvního Finishera na 1000 mil!!! Naše tříčlenné osazenstvo se snažilo udělat co největší „kotel“, aby si Matěj mohl vychutnat sladkou chvíli slávy pro vítěze. Ještě udělat fotku pod cílovým obloukem, krátký rozhovor a pak už zasloužený odpočinek. I my si ho zasloužíme také, takže další informace budou zase až zítra.
Teď už předáváme štafetu jednotlivým CP a jejich denním reportům. (pozn. CP1 sever i jih ukončili svá působení již v neděli)
Z Nové Sedlice, hlavní štáb.
CP2 – Jevišovka
PONDĚLÍ 10. 7. - BEZ OBLOUKU
Den u nás začal jako obvykle - brzké vstávání, ranní káva a rozloučení se se závodníky, kteří zůstali přes noc. Jeden z nich byl i Jan Holcman, který zaujal závodníky, potkávající ho na trati, svým "minimalistickým" vybavením pod kterým schovával své kolo. V cyklistické hantýrce se těmto jezdcům říká nomád. I tak, ale překvapoval svojí dravostí a umem rychle zmizet.
Během dne postupně přijížděli další závodníci, kteří zde svoji cestu skončili. Mezi pokračujícími byly další dvě ženy, které se seznámily před závodem a chtějí absolvovat celou cestu spolu. Míle berou jako velké dobrodružství. Krátce po jejich odjezdu přišel déšť s větrem, který nám bohužel protrhl nafouknutý oblouk. Na trati zbývá posledních pár závodníků, kteří k nám dorazí během večera a zítřka.
CP2 – Františkov
Ráno jsme přivítali slibovanou první chodkyni a jinak sedmou ženu Nelu Vondrkovou. Po ní ještě odpoledne chodce Marka Ondru. Žen jsme tu dosud měli celkem osm a mužů sto osmnáct. Míle se nám na CP2 překlápí do části, kdy jako každoročně víc závodníků končí, než pokračuje. Obvykle kvůli nedostatku dovolené na dojetí do Nové Sedlice. Letošní ročník je v tomto trochu víc kontrastní, když ve stejný den sledujeme dvoutisícovkáře, kteří vyrazili pro druhou tisícovku na jižní trasu, jak potkávají závodníky jižní trasy, jedoucí do své tisícovky. O to víc fandíme a ceníme si toho, když i v pokročilejších dnech a třeba i již uzavřeným checkpointem 2 každoročně projíždějí někteří závodníci do druhé půlky závodu a nekončí z časových i jiných důvodů tady u nás. Celkově dnes přišlo a přijelo sedmnáct závodníků, takže nejsilnějším dnem letos byla neděle s 35 příjezdy.
Před dvěma lety, kdy byl závod na poslední chvíli stočen, ze směru na Slovensko, zpět do Česka a do Třebeně, vyprávěli závodníci, jak se jim líbilo potkávat kolegy v opačném směru a být jaksi více v dění, i když byli v pořadí někde na zadních místech. Uvidíme, jak se o tom bude mluvit letos.
Včerejškem a dneškem se také zmenšil na polovinu zdejší tým dobrovolníků, když odjeli ti, kdo neměli tak dlouhé volno. Děkujeme jim za spolupráci a stejně jako se závodníky, na viděnou na afterpárty.
Za zbytek týmu CP2 zdraví Martin
CP3 - Trenčín
Je pět hodin ráno a CP3 se pomalu probouzí k životu. Mílaři si balí své věci, dobíjejí baterky a chystají se k odjezdu. Některým se chce více, některým méně, ale nakonec všichni vyrazí vstříc novým zážitkům, ale i dřině. Dopoledne se trousili závodníci po jednom, chvilku poseděli, odpočinuli a jeli dál. Brody jsou radost pohledět, mílaři s koly nad hlavou, mezi nimi se koupou psi a na člunech se plaví děti z vodáckého tábora.
Odpoledne jsme přivítali první ženu jihu Ivetu Matuškovou a první koloběžkářku Mišku Rosovou. Holky přijely unavené, ale s úsměvem na rtech. Je 19.00 hod a oproti včerejšku se mílaři chystají k odjezdu a mají plán zdolat ještě pár kilometrů i přes to, že začalo lít jako z konve. Ale mílaři jsou mílaři a jen tak něco je nerozhodí. My jim přejeme ať je jich co nejvíce.