DEN 6 - 4.7.

Naši milí mílařští čtenáři, 

dnešní report od nás, organizačního týmu sever a nyní vlastně už i jih, nebude nějak extra dlouhý. Oproti dění na CP se nám toho totiž tolik “zajímavého” neděje. Teda když přehlédneme doslova vybrakované slovenské obchody. Chvilku jsme se báli, že i na Slovensko míří z Česka rozsáhlý blackout, a proto všichni zběsile nakupují zásoby. Skutečný důvod je ovšem prostší. Zítra tj. 5. 7. mají na Slovensku státní svátek a obchody budou tím pádem jeden den zavřené. To si přece musíte udělat zásoby na měsíc dopředu 😀

Ale zpátky k našemu dni. Dopoledne jsme vyrazili do trenčínského skladu nápojů pro bedny s Bernardy a provedli závoz CP3. Než jsme vše vyložili a zabalili si své věci, topil již šéfkuchař CP3 Přemek pod kotlíkem a připravoval svoji legendární česnečku. Dali bychom si. Bohužel čas je neúprosný a my museli co nejrychleji nasednout do dodávky a zamířit směr FINISH 1000 Nová Sedlica. Zbytek dne jsme strávili přejezdem do finiše. Cesta do nejvýchodnější obce Slovenska není dlouhá jen pro závodníky, ale také pro řidiče. Dokončení velké dálnice napříč Slovenskem je totiž stále v nedohlednu. 

Šestý den z našeho pohledu tedy nepřinesl nic moc zajímavého. Naopak dění, které se odehrálo na čele závodu je zajímavé až až.

Začneme jihem. Zde naprosto suverénně kraluje Pavel Šíp. Pokud Pavel udrží tempo, kterým se nyní řítí do F1000 i na zpáteční cestě do F2000, můžeme se s velkou pravděpodobností těšit na nový rekord. Druhou pozici kontroluje Mateusz Wiszniewski. A o třetí a čtvrté místo se do dnešního dne dělili Jakub Hrabý a David Pacholík. Oba stejně a s elánem opouštěli brzy ráno CP3. Ani ne za hodinu nám však přišla od Davida Pacholíka SMS zpráva: Je konec. Moje úplně poslední sms na Mílích. Už tam není touha, láska ani radost. Už jsem jenom držel řidítka a otáčel nohama, a tak to nechci. Chtěl bych poděkovat Honzovi K. jeho týmu a dobrovolníkům za 8 let neskutečných zážitků, dobrodružství, přátelství. Teď je, ale čas posunout se dál.

Davidovo rozhodnutí nás samozřejmě mrzí! Ale chápeme ho a respektujeme. Davide, děkujeme za skvělý výkon nejen letos, ale také ve všech předchozích ročnících. Patříš do mílařské rodiny a to se počítá!

Zásadní změna se odehrála také na čele severní party. Tu do dnešního dne vedl Vladan Moravec. V podvečer Vladan svoje pokračování v závodu ze zdravotních důvodů ukončil. Vedení tedy přebírá do té doby druhý Ondřej Brožík. O další dvě pozice se shodně dělí Adam Biel a Štěpán Krátký, kteří jedou společně a míří do CP3 v Trenčíně. 

Na závěr tu pro vás máme jeden příběh, který k nám doputoval přes povinné SMS zprávy. A protože Míle jsou hlavně o příbězích, necháme vše absolutně bez komentáře…

č. 575 Tomáš Kleňha:
"Vážení mílaři, je mojí povinností, podělit se vámi o jeden příběh z našeho závodu. Je o jednom borci s velkým charakterem!! Ve středu odpoledne, v hospodě na Pleši sedím s Honzou Pacltem (č. 2070) a uzavíráme sázku, že do půlnoci nedorazí na Čerchov. Všichni víte, jak je to náročný úsek! Bylo dost hodin, pekelné vedro a Honza měl už za sebou cca 50 km! Považoval jsem to za nemožné, tak jsem si věřil a plácnul si s Honzou o 10.000 Kč! V 15:40 Honza vyrazil a těsně před 22:00 byl na Čerchově! Podle mě neskutečný výkon borce kategorie 70+!"

 

A proč je Honza velký charakter? Protože mi řekl, že mám jeho výhru poslat na dobročinné účely za závod 1000 mil!!! Jistě budete se mnou souhlasit, ze je to velkej frajer, kterej si zaslouží obdiv nás všech! Budu volat Martina Šímu a poradím se s ním, jak to udělat.

REPORT CP1 SEVER

 

Dnešní den začal po půl osmé příchodem prvního chodce Filipa Vosického s číslem 35 a odjezdem 197 cm vysokého Jiřího Kišiho, číslo 44. Oba se už tři dny pravidelné potkávají. Filip se nezdržel dlouho, posnídal a šel dál. Cítí se zatím dobře.

Závodník 197 Roman Havel bohužel zastavil asi s přehřátím organismu a raději u nás zatím zůstal.

Dnes se také z CP1 připojil na severní trasu nový fotograf Zdeněk Devátý s přítelkyní.

Zapomněli jsme úplně a neradi na včerejší průjezd manželů Tomáše a Ivety Ráčilovi

s čísly 53 a 30, kteří jedou spolu životem už 30 let.

Čísla 133 a 134, Bohdan a Lukáš Svozilovi, otec se synem, jedou poprvé a průjezd krajinou si užívají. A CP dorazili hladoví, což byl úkol pro místní cateringovou službu. Každý využil nabídky místního menu.

Ve tři hodiny nás poctil návštěvou legenda závodu, Petr Ozogán, který nechyběl u jediného ročníku a distancí. Poklábosili jsme o radostech i strastech závodu.

V krátkém sledu k nám dorazili ve skupině další čtyři závodníci, a to Jan Kisel, Zdeno Božka, Petr Gazda a Radek „Jenda“ Jeníček. Ten jen od rána s číslem vzhůru nohama, zjistil to až během dne, proto usoudil i přes naše upozornění, že už to tak dnes dojede.

V podvečer nám pomohli naši neregistrovaní dobrovolníci se supportem závodníků, kteří dorazili na naše CP (cca 4 ks), a my mohli pracovat na našem reportu.

Během dnešního dne k nám dorazilo 12 závodníků, z toho první tohoto dne byl chodec Filip Vosický.

Ještě očekáváme max.2 závodníky a pro dnešek máme padla a uvidíme co nám zítřek přinese.

Vlasta a CP1 Sever

REPORT CP2 SEVER 

 

Dnešek byl na závodníky mnohem bohatší, i když to hlavní nás teprve čeká. Celých 9 ! Ráno v půl 6 nás překvapil Míra Smetana, který už byl rozhodnutý , že skončí v F. 500, takže už se neměl proč šetřit a jel celou noc. Cestou na Smrk mu stávkovala navigace, takže trasu kontroloval na mobilu. Kapsu si ale špatně zapnul a v jednom sjezdu zjistil, že telefon ztratil. Zkoušel ho hledat, ale marně. Zkoušeli jsme různé online metody hledání, volalo se domů rodině, ale telefon se nehlásil. Později přišlo oznámení, že telefon je na signálu. Zavolali jsme - našel ho závodník a vezl ho do CP, vše bylo v pořádku. 

 

Další už byli v pohodě - hlavně se najíst, umýt, udělat nutný servis na kole, nabít všechny spotřebiče, přebrat si balík , sdělit nám zážitky z trasy a pak vyrazit dál.

 

V 9 hod. přijel jaký 14. Ondřej Petruš. Je mu 18 let, takovou velkou akci jede poprvé a to velice dobře ! Všem nám na CP spadla čelist. Většinu trasy jede sám, potíže žádné, po nocích nejezdí, vstává pozdě.

 

Přivítali jsme první ženu Severní trasy Květu Dvořáčkovou, přijela v 10 hodin, rychle se uložila , ráno nám podepsala svoje knížky, které jsme dostali od vedení závodu a v 5 byla zase na trase. 

 

V F500 kontrolujeme záznamy trekrů, zda závodníci dodrželi trasu. U čtyř jsme našli zajímavé anomálie, které nás hodně zajímaly. Po jejich příjezdu jsme si to nechali vysvětlit. 

 

Jedna dvojice měla velkou zajížďku v Hřensku. Protože nestihli večerní přívoz, vyrazili do Bad Schandau na druhý. Tam jednomu z nich upadly šrouby, které drží převodník na klice. Na místě neopravitelné. V Hřensku servis není, takže plán byl vyrazit zpátky a v Děčíně kolo opravit. Jeden zapřáhl druhého na provaze z povinné výbavy a odtáhl ho s malou zastávkou na spánek do Děčína. Ráno byli v servisu, kolo bylo nouzově zprovozněno a po druhém břehu vyrazili do Hřenska. Celá tahle akce přidala k trase téměř 50 km a skoro probdělou noc! 

 

Dalšímu se v Krkonoších rozpadly tretry. Zkusil cyklo obchody ve Špindlu, ale bez šance. Notoričtí Mílaři už ví, že zdejší cyklo kšefty jsou na servis úplně marné, jsou to spíš půjčovny a prodejny, závodníci jsou jim většinou zcela ukradení. Vyrazil do Vrchlabí, kde také tretry nesehnal, takže koupil normální tenisky, platformové pedály, nášlapy dal do brašen a tak dojel až do Františkova. 

 

Další se z hřebene Broumovských skal kvůli ohlé patce a přehazce vypravil přes Broumov do Teplic, tam probíhá závod MTB Trilogy, kolo spravili a mohl zpátky na trasu. 

 

Dnes u nás spalo 8 lidí, 2 skončili v F 500.

REPORT CP2 JIH 

 

"Ze čtvrtka na pátek nastal na našem jihomoravském CP2 v Jevišovice “konečně” pořádný fičák. Po spadlém oblouku, který jsme v přímém přenosu postavili zpět na nohy, se  ochladilo a závodníci se k nám začali v relativně pravidelných rozestupech trousit v podvečerních hodinách. Jakoby se jim k nám snad ani nechtělo?!? Většina se občerstvila kvalitním a dobrým guláškem od Petra Jirečky, moc děkujeme, a následně se kolem půlnoci uložila ke spánku.

 

Já spím tradičně pod pergolou a hlídám oblouk. Ne, že bych se o něj tak bál, ale někteří závodní spáči vyhrožovali, že pojedou hodně brzy ráno. A taky, že jo! Ve 4:00, za zpět ptáčků a frišného ranního vzdoušku nás opouští ve dvojici Slavomír Bauer a Petr Hejbal, ve 4:40 je následuje Ivan Nový a aby to nebylo málo, tak ve 4:45 doplňuje grupeto dvojička Patrik Bauer, Aleš Daněk. Jediným, kdo ještě spokojeně u nás chrupá tak zůstává Jiří Kratochvíl, ale ten už včera hlásil, že bude potřebovat servis kvůli technickým potížím se svým strojem. A servisy jak známo se v těchto končinách shání špatně a nejsou otevřené v brzkých ranních hodinách. Nakonec bohužel musel Jirka skončit u nás na 500 mílích. Bílé triko je tedy jeho. Nepozorovaně se nicméně “proplížil” naším CP Martin Motyčka, který spal sice v Šatově, ale ráno si přivstal a dorazil k nám v 5:45. Ani se neohřál, hodil do sebe vlašák s rohlíkem z vlastních zásob, dostal dobrou kávičku, převážili jsme si ho a pelášil dál na trasu se slovy, že chlapci co už před ním odjeli tvrdili, že pojedou až v šest. Tak snad je chytne někde na trase. Hodně štěstí!

 

Závodník 2033, Jan Havránek si nám postěžoval, že poskytl šroubek z rámu do přehazovačky Jirkovi Kratochvílovi a on (nevděčník) dneska navzdory předchozí péči skončil. Honza taky zmínil, že vlastně celých 500 mil dohání kolegy, co na startu stáli o dvě řady před ním a než se k nim v pelotonu prokousal, tak mu ujeli. Pak se teda přiznal, že kolegové mají ve zvyky trochu dřív vstávat.

 

I když doteď nikdo nemyl své milované oře, dnes jakoby mávnutím kouzelného proutku je po hadici s vodou nepřetržitá poptávka a jde z ruky do ruky.

 

Odpoledne byl klid před bouří, typické, udělalo se k tomu i dusno a od přímého přenosu k nám proudí jeden borec za druhým. Bohužel zatím žádný s kolobrdnou ani pěšky, a to se na ně tak těšíme. Aby se na nás vůbec dostalo.

 

Vinotéka, kterou jsme proměnil od počátku fungování CP na chladící box na sponzorské nápoje, jede na plné obrátky a drinky, jak jinak v létě, jdou pěkně na dračku. Guláš nestačíme ohřívat a nosit, ještě, že nám mohutně pomáhají naši malí mílařští pomocníci (dětičky).

 

Připravujeme se na první opravdu rušnou noc a čekáme ještě další cyklisty co k nám míří ze Šatov.

 

Mílím zdar, těšíme na vás opět zítra.

 

Z Jevišovky zdraví tým CP2 JIH."

David