DEN 4

REPORT konvoj JIH

Jak jsme říkali při večerním živém vstupu, který můžete každý den od 18:45 sledovat na facebookových stránkách a YouTube kanálu 1000 Miles Adventure, dnešní den se nesl spíš ve znamení “závoznictví”. Místo nahánění čela závodu jsme se na pár hodin proměnili v závozníky. Zatímco závodníci ukrajují kilometry, my nabíráme bedny s pivem a Kofolou. Občas je to opravdu oříšek narovnat vše do jedné dodávky.

Budík nám zvonil opravdu brzy, protože nás čekala dlouhá cesta napříč republikou a plán byl jasný – připravit další checkpoint dřív, než se k němu přiblíží první Mílaři.

První zastávkou byly České Budějovice. Konkrétně sklad společnosti Vrtal, kde jsme naložili zásoby piva Bernard a Kofoly pro třetí checkpoint. Chvíli jsme přemýšleli, jestli dodávka náhodou neveze víc tekutin než pohonných hmot 😀. Naštěstí všechno drželo na svém místě a cestou jsme nic nevyklopili.

S plnou dodávkou jsme zamířili dál na jih. České Budějovice zůstaly za námi, projeli jsme Českým Krumlovem a silnice se začala postupně měnit. Asfalt vystřídaly úzké, kamenné silničky, provoz řídnul a kolem přibývalo lesů. Šumava má zvláštní kouzlo. Stačí pár kilometrů mezi hlubokými lesy a člověk pochopí, proč si ji tolik lidí zamilovalo.

Na samotě uprostřed šumavských lesů už na nás čekal Michal. Biker, dlouholetý kamarád Jendy Kopky a člověk, který Míle podporuje už opravdu dlouho. Právě na jeho pozemku tady vzniká jedno z nejmalebnějších kontrolních stanovišť celého závodu. Žádné domy, žádný ruch, žádný asfalt. Jen dřevěný srub, chalupa, ohniště, vůně lesa a klid.

Když jsme začali vykládat zásoby, na chvíli jsme se zastavili a jen se rozhlíželi kolem sebe. Výhledy do hlubokých šumavských lesů, zvlněná krajina nad údolím Českého Krumlova a naprosté ticho přerušované jen zpěvem ptáků vytvářejí atmosféru, kterou fotografie jen těžko zachytí. Není divu, že právě tohle místo patří mezi nejoblíbenější checkpointy celé jižní trasy. Unavený závodník tu totiž nedostane jen teplé jídlo, postel a možnost dobít elektroniku. Dostane také na chvíli pocit, že se svět zastavil.

Aktuálně jsou tedy na jižní trase v provozu už všechny tři checkpointy. Na severní trase fungují zatím dva. Zítra se k nim přidá také třetí, v Jizerských horách a síť CP bude tímto kompletní. 

Samotný závod mezitím běží dál. Někdo právě bojuje o čelo, jiný překonává krizové chvíle a další možná sedí někde na lavičce s rohlíkem v ruce a přemýšlí, kolik kopců má ještě před sebou.

Borci držte se!

REPORT z CP2 Františkov a konvoj SEVER

9:00

Na 2 hodinu v noci jsme čekali Adama Biela a Jakuba Hrabého. Zůstali ale spát nahoře ve srubu pod Dlouhými Stráněmi, přijeli až ráno jako slušní Mílaři, ideální pro obsluhu CP. Dali si snídani, nabili vše potřebné a pokračovali dál.  Naopak Lukáš Badura, který byl až za nimi a s kterým  jsme už nepočítali, přijel ve 3 hodiny v noci. Najedl se a šel spát. Bolela ho achilovka, doufal , že se to odpočinkem spraví, ale nespravilo. Máme tedy prvního finišera 500 mil ve výborném čase.    

 

13:00

V 11:20 přijel závodník č.163 Mateusz Wiszniewski . Kdyby jsme ho nezastavili, hned by pokračoval dál. Úplně spokojený, trasa se mu líbí, jen si vypil jednu švestku Bernarda a jel dál. Zdržel se sotva 15 minut. Ideální závodník pro náborový film na příští ročník. 

 

18:00

Čekání na další večerní jezdce vyplňujeme dolaďováním zázemí, roztřídili jsme balíky , které si sem poslali závodníci, abychom se v nich vyznali a nehledali je dlouho. Někteří vyrazili  na výlet po okolí, jiní dospali minulou noc , kdy se starali o Mílaře, no prostě zatím dovolená. Ale to nám brzo skončí, už se na to těšíme, co nám přivezete z trasy za zážitky.

Ještě tu s námi je Honza Kopka s Yvčou, byli fotit nahoře na Smrku Mílaře, teď zpracovává fotky.

A my už se chystáme na večerní live přenos.

 

21:00

Přijel Martin Skála, vypadá velice spokojeně, vypráví zážitky z trasy, kterou většinou projel o samotě. My jsme se na něj všichni vrhli , máme konečně o koho pečovat, nenecháme ho chvíli v klidu.  

23:00

 

Přijeli postupně další 4 zavodníci, je půl 2 a ještě nespí, než si všechno navzájem poví a provedou vše potřebné, tak to chvíli zabere.

 

"Spal jsem sám v autobusové zastávce v  dědině na kraji medvědího zákazu. Na vývěsní tabuli byl napsaný jediný autobus denně ve 12:30. Celou noc mě budil hrozný řev medvědů z okolních lesů. Nebyl jsem teda úplně klidný, za zastávkou bylo několik kontejnerů s odpadem, čekal jsem, kdy si pro mě přijdou."

 

"Ptali jsme se v dědině na možnost přespání, pán nás i  s koly naložil na auto a odvezl nahoru do kopců na svou chatu, kde nás nechal samotné přespat. Ráno jsme jen na kolech sjeli zpátky na trasu." 

 

"Je úplně neuvěřitelné, jak jsou lidé na Slovensku hodní a pohostinní" 

 

Závodníci už nám začínají jezdit ve větších počtech, už je to ten správný CP cvrkot.

 

Za CP2 Františkov ( Buchtov - František promine 😀)  Štěpán.