DEN 15

PRVNÍ CHODCI V CÍLI ze severu i jihu.  A třetí ŽENA jihu.

Opět nám přechází jeden den plynule v další.

Běží 14. den.

V 1:27 po půlnocí dojeli 72 Peter Urdzik + 173 Jan Leitner, sever   Česko-Slovenská dvojice, kterou se nám nepodařilo na noc zastavit. Spolu jeli až druhou půlku. Honza dojel 3x 500 mil. Letos si ale nepřipouštěl, že by neměl dojet 1000. A opravdundojel a je šťastný. Peter jel na elektrickém řazení. Dokud fungovalo, fungovalo super. Pak se nějak kouslo a nešlo s tím nic udělat ani přes aplikaci. 250 km dojížděl na jeden převod. Sever se mu líbil víc jak jih. Na Honzu čekala od odpoledne manželka, na Petera kamarád a odvezli si je ještě v noci.

2:47   162 Jura Krikl, sever   Je to násobný mílař, dojel i 2 000 mil a to dokonce druhou tisícovku  i s prasklou lebkou. Jurovi jsme večer volali, jestli nepůjde spát. Odmítl, že spěchá do práce. Pod obloukem se nám omlouval, že to nešlo jinak. Dal si pivo a bramborák, což je kolorit dojezdů. Sprcha a brácha ho hned odváží, aby byl dopoledne v Brně v pracovním procesu.

No a my kolem čtvrté na chvíli uleháme.

9:59   551 Martin Lebduška, jih    Jel pošesté bez přestávky. Smál se, že poprvé za šest startů dojel až do cíle F1000 na ten pověstný bramborák. No a Mírovi ty jeho bramboráky chválí, že jsou pořádný a lehce pikantní. - A Míra: že je taky dělá pro chlapy! – A jaký děláš pro mílařky? – Taky takový stejný chlapský. Vždyť ty ženský jsou víc chlapi jak vy, když to daj! 😊

10:50   587 Rosťa Havelka, jih    Pod obloukem celý svítí. Prý nejlepší závod, co jel. Pohyboval se hodně sám. Je to lepší, že si jel podle sebe. Na druhou stranu neměl s kým promluvit. Trápil se s navigací. Ve Slavonicích mu vytrhli zub. Počasí bylo super, jen tady na západě trochu deště. Sever a jih – úplně rozdílné trasy. Jih se mu líbil. V cíli čekala maminka i táta, taky zasloužilý mílař.

13:53   76 Tomáš Otta CHODEC, sever    Přichází pod oblouk jakoby nic, jakoby šel z obchodu. Vypadá úplně v pohodě, není na něm vidět žádná únava. Je sice další, co zestárl během cesty o rok 49->50. Ale spíš to vypadá, že ho Míle omladily, hádal bych mu podstatně míň. V minulosti 2x nedošel, 1x dal pěšky 500, 1x nedojel na kole. A teď jako chodec v super čase 14 dnů 22 hodin 53 minut. Letos prý věděl, že to dá. Byl na to hlavou nastavený. Nejkrásnější byly Križná a Dlouhé stráně. Spal hodně, chodil pokud možno bez zastávek tak do 20 hod, stával mezi 3 a 4-tou. Cítí zadostiučinění za všechny ty neúspěšné roky. Dokonce mu to přišlo snadný. Když přicházel, byl dojatý. Vyšlo mu to asi na 1 300 km (chodci mají dané jen průchozí body), denní průměr 86 km. Příští rok chce jet na kole kolem Česka. A od zítřka začíná trénovat na kole, směje se.

14:54   13 Ladislav Vancl, sever    Stihl to těsně o 6 minut pod 15 dnů. Během závodu ho bolelo každou chvíli něco jiného, jak ale přijížděl do cíle, všechno přešlo a cítí se za celou dobu nejlíp. Jel po šesté, 1x 500, 1 x 2000, a teď po čtvrté 1000. A příští rok jede určitě zase. Dovolenou prý tráví radši se “mnou” než se ženou 😊.

Začíná 15. den

15:55   156 Michal Kohoutek, sever   Už počtvrté si dojel na bramborák. Na trase zažil hodně, viděl i medvěda, při tlačení do kopce sledoval finale MS ve fotbale. Bylo to hodně těžké. Měl problémy s ramenem, pak i s kolenem. V cíli euforie. Moc letos nevěřil, že to dá. Je šťastný, že to nakonec vyšlo.

16:12   535 Stanislav Balík, jih    Jel poprvé. Od včerejška nejí a těšil se na bramborák. Slovensko bylo těžké, to nečekal. Česko už bylo v pohodě. Nejtěžší bylo ráno si vždycky sednout na bolavý zadek. V cíli čekala žena a maminka. Když se přihlásil, maminka měla strach. Když ji pak pustil film z Mílí, byla úplně na prášky. Trochu si oddechla, když překonal Slovensko. Standovi je 63 a měl letos 3 sny: ujít 100 km – to ušel, vylézt ferratu nad 3000m – to vylezl a ujet Míle. A to teď dokázal. Takže blahopřejeme.

16:19   99 Petra Novotná + 63 Zdeno Boška, sever   Petra je moc šťastná. V cíli slzy. Startovala už víckrát. Vloni dojela poprvé 1000 mil do Nové Sedlice, letos poprvé 1000 mil na bramborák do Třebeně. Na Nordkapu brečela i mi nadávala. Trasu teď ale chválila. Pro Petru nejsou Míle jen závod, dosažení cíle F1000 má pro ní silný, hluboký a osobní význam.

S Petrou dojel prvomílař Zdeno. Byla to pro něj velká zábava, ještě by klidně pokračoval. Líbilo se mu, jak se střídají všechny možné pasáže. Nic tam nechybělo. Přišlo mu to vyvážené. Jel s Petrou velkou část trasy. Začali neplánovaně v šesti, skončili neplánovaně dva. Petra je emotivní a bezprostřední. Proběhl smích, pláč, nadávky, deprese, euforie, vše se nekontrolovaně střídalo. Byla i ponorka. Za den na Mílích se poznali vzájemně líp, jak v běžném životě za rok. Měl pro situace cit, věděl, kdy ji vynadat, kdy podpořit, kdy chlácholit. Petra zas při svých mílařských zkušenostech lépe věděla, jak co pojmout, kdy a kde to zapíchnout, kdy vstát a podobně. Takže to dobojovali jako skvělý tým.

16:45   534 Ulrike Hoinkis + 680 Martin Neduchal + 603 David Prudký, sever  

Opět náhodná skupinka. Uli je věrná účastnice mých akcí - Mílí, Laponska i sněžných campů v Jizerkách. Je nezdolná, zdatná a stále v dobré náladě. Na snow-bikové expedici v Laponsku dostala přezdívku TERMINÁTOR. A musím říct, že to sedí. Míle dojela pokaždé včetně 2000 mil vloni. U ní jiná možnost neexistuje. V cíli každého zaujal batoh, který vezla na zádech – 11 kg + ještě lehce přinaložené kolo - 14 kg. Celá souprava 25 kilo. Na malou Uli docela nadměrná váha, jí ale nic nezlomí.

David vyzdvihoval ochotu lidí, nechávali ho přespat, servis provedli i mimo pracovní dobu.  S defekty měl dost problémy. Jednou opravoval na Moravě ve sklípku, až se ožral.

Martin jel poprvé. Odhodlal se díky tomu, že jsem jednou v Jizerkách potkal nějakou ženu, která mě poznala a vyfotila se se mnou, že sen jejího muže jsou Míle. Vzkázal jsem mu k fotce po ní, ať neotálí a vyrazí. No, a on to udělal. Pod obloukem mi to prozradil a připomněla se mi i jeho žena, která tu na něj čekala. Martin vypadal nadšeně, trasa se mu líbila a na Mílích se určitě ještě objeví. A žena mu drží palce,

19:11   26 Pavel Frýdl, sever     3x dokončil 500. Vloni dokonce přijel na F500 do Jevišovky rozhodnutý pokračovat. Najednou mu louplo, nechal tam kolo a odjel domů. Nedokázal si to vysvětlit. Letos se mu poprvé podařilo až do cíle 1000 mil. Přijel neskutečně šťastný. I u něj se objevili slzy. Má tady ohromný fanclub - rodina, kamarádi, mílaři, se kterými se poznal během svých startů –  celkem13 lidí. Někteří dorazili až z Jihlavy nebo i Uherského Hradiště. Při jeho dojezdu to byl rachot a humbuk – trumpety, řehtačky, hudba, transparenty – jak při dojezdu prvního na Tour de France. Manželka první, co mu řekla pod obloukem bylo: VYPADÁŠ STRAŠNĚ! Pak se otočila na ostatní: BĚŽTE SI TAKY ČUCHNOUT… , pak zpátky na Pavla dodala: Do auta tě neberu, došlápni si to až domů! Samozřejmě se všichni smáli včetně nadšeného Pavla. Atmosféra byla opravdu veselá. I mílař Milan, co mu přijel zafandit, prožíval jeho dojezd taky dojatě. Sám věděl, jaké to je dojet pod oblouk 1 600 km a jaký to má pro Pavla hodnotu.

20:08   516 Alena + 517 Vašek Zachodilovi CHODCI, jih    I chodci z obou tras jsou letos vzácně vyrovnaní. O pár hodin po chodci ze severu Tomášovi přichází Alena a Vašek z jihu. Čas 15 dnů, 5 hodin, 8 minut je také neskutečný. Byli o 5 dnů rychlejší než poprvé a o dva dny než podruhé. Takže celé Míle mají dokončené pěšky potřetí. Největší krizi prožili až ke konci v Českém lese. Měli 80 km bez možnosti doplnění jídla i vody. Pro chodce je to dlouhá vzdálenost, která trvá dlouho. Jinak měli se vším štěstí a všechno klapalo na 100% - někdy to byl až zázrak. Na Mílích se prý ale zázraky dějí. Slovensko se jim líbilo moc. Hlavně body, které musí na jižní trase projít, je drží v přírodě. To na severní trase mohou mezi body chodci zvolit variantu i po silnicích. Což ti, co jdou na výsledek, často dělají. V průměru dávali přes 80 km denně a celková vzdálenost byla přes 1 200 km. Vlastně jen šli. Jen na Slovensku 2x běželi a to dokonce pokaždé vlastně maraton, aby se stihli dostat přes noční zákaz. Kromě té poslední krize před cílem žádné neměli, ani osobní ani fyzické. Děkovali, že jim dělám krásné dovolené a že v září pořádáme afterparty, že Míle vlastně úplně nekončí a mají se ještě na co těšit. Oblíkli si hned FINISHERské trika 1000miles z minulého ročníku, vyndali zázvorovici a s námi se všemi si připili. Domů nespěchali a pozůstali přes noc.

20:15   648 Petr Kroupa, jih   Jel poprvé. Prý výjimečný zážitek, určitě pojede znova, i když zadarmo to nebylo. Slovensko moc hezký. Nezapomněl zmínit náročnou a divokou část Detva-Zvolen. Praskla mu osa v zadním kole. V Žarnovici v servisu byla velice ochotná majitelka, vyndali osu z nového kola, aby mohl pokračovat. Ochotu musím potvrdit, i mně tam při trasování opravovali kolo, a to večer mimo pracovní dobu. Petr chválil i Bílé Karpaty. Krizi a bolest kolena na Vranově – den pauza. Za Folmavou zvracení. Tam to ale letos postihlo více závodníků. Takže pravděpodobně špatná voda nebo potraviny ze stejného zdroje. Pustý Český Les byl asi nejtěžší část. CPéčka byly výborné a vyzdvihuje i neoficiální podpory v čele s Helenkou v Šatově. Lepší pro Petra bylo jet sám a s někým se na večer potkat. Což se ale v závěru nedařilo.

Dnes přijelo shodně 9 lidí ze severu a 9 z jihu. Celkově stále poměrně vyrovnané:  68 : 65 ve prospěch severu.

Jsem až překvapený téměř 100% pozitivitou a chválením už v cíli. Někdy se stává, že do toho kladného vjemu se to překlopí až po nějaké době. Samozřejmě v tom hraje roli i velmi dobré počasí.

Protočilo se nám tu poslední dny i plno kamarádů, rodinných příslušníků i fandů závodu. Dnes opět zázemí praskalo ve švech a byla tady zas skvělá a veselá atmosféra až do večerních hodin.

Na noc s námi zůstali Zachodilovi a Láďa Vancl.

Honza Kopka
F1000 Bramborárna Třebeň