15. DEN - 18. 7. 2022

UŽ JEN CÍL
 

V pondělí přišel klid po nedělní bouři. Po ránu se rozjeli domů zbylí závodníci, kteří v cíli nocovali a naopak přijeli z trasy tři, kteří byli večer rozumní a nechtěli dojezd pod oblouk v hluboké a chladné noci, naopak si ji chtěli užít ještě pěkně v lese po mílařsku.

Po osmé ráno tak do cíle postupně dojeli ze severu Radim Korček a Daniel Vyskočil a z jihu Petr Kaspar. Všichni tři byli nováčky závodu a tvářili se spokojeně z vlastní odvedené práce. 

V podledne pak dorazil z jihu Ladislav Vancl, který už má s Mílema zkušenost. Je to takový upovídaný chlapík, který trpí na svou roztržitost a pomalé balení. Proto prý ztrácel hrozně moc času, protože než každé ráno sklidil bivak, většina kolegů byla pryč. To nebyl takový problém, obvykle si je dojel, ba dokonce předjel, aby měl náskok a dal si v klidu cigaretku. Mimochodem, překvapuje nás, kolik letos do cíle Mílí dorazilo kuřáků, což by asi nikdo v cíli takového závodu nečekal...

Odpoledne byla v dojezdech velká pauza. Blížila se do cíle větší skupina z jihu i severu, ale bylo už celkem jasné, že ta severní to nestihne, nebo hodně pozdě v noci. Ta jižní to měla o něco blíž, ale jejich tempo bylo poměrně rozvážné, takže původně očekávaný příjezd mezi čtvrtou a pátou hodinou se několikrát posouval. 

Odpoledne tak dorazil jen Josef Škarpa. Tomu v cíli udělal antre Milan Hosák, který tady s námi hospodaří už několik dnů po svém neplánovaném konci na CP2. Jeli totiž s Josefem část trasy na Slovensku a Milana zaujalo, že je to lihovarník, což považujeme za velmi zasloužilé povolání! Pepa je rovněž nováček závodu a i on byl překvapivě nadšený, dokonce rovnou nevyloučil další účast v následujících ročnících...

Odpoledne tak mohla většina týmu využít k plánované organizované prohlídce Chebu, kterou s panem starostou domluvil náš hostitel Pepík Dušák. Cheb je staré královské město s velmi zajímavou historií a hlavně specifickou architekturou a hodinová prohlídka Špalíčku byla super zajímavá! Škoda jen velmi necitlivých zásahů minulého režimu a dnešního boje památkářů a legislativy hasičů. Špalíček je v hrozném stavu a město nemá moc šancí s tím nic udělat. Jak řekl pan starosta, už se setkal i s názorem, že památky mají nárok a důstojnou smrt. Není to škoda?

V podvečer ještě ze severu přijel opět nováček a opět až překvapivě nadšený Martin Coufalík, kterého v cíli čekala rodina, ale největší nadšení z jeho příjezdu předvedl pes. Chvíli váhal a musel intenzivně očuchat páníčka, než se ujistil, že se pod mílovým odéram skutečně skrývá on, ale nakonec se dočuchal až k původnímu pachu a začal skákat jak zběsilý.

Až po sedmé večer dorazila do cíle veselá partička z jihu ve složení Štěpán Mareček (ten v cíli 1000 mil rozhodně není poprvé), Tomáš Habel (i ten rozmnožil sbírku žlutých triček), Petr Vaculík (ten o žlutý dres usiloval opakovaně, ale poprvé dokázal zlomit prokletí polovičního cíle a dorazit až do skutečného cíle závodu) a Daniel Mašlár. U Dana se s dovolením zastavíme déle. Dan je mladý sportovec, ale zároveň starosta města Hranice, kde probíhá start závodu v "opačných" letech. Starostou je od posledního volebního období, čili z pohledu závodu od roku 2020. Tehdy jsme s ním poprvé řešili zázemí startu a i on poprvé "přičichl" k Mílím. Následující rok 2021, kdy se vlivem Covidu startovalo opět ze západu jsme si s ním o Mílích hodně povídali, přijel nasát atmosféru i do cíle v Třebeni a zdál se "nakažený". Tak došlo na lehké hecování a na první pohled lehkovážné prohlášení, že by to zkusil. Tak se záhy objevil v seznamu přihlášených a trochu jsme to brali jako "hec" a čekali kdy přijde omluvný email s tím, že nepojede. A ono nic a Dan se objevil na startu v Sedlici. Poctivě trénoval, na kole prý najel až 400 km a vybavení prý řešil už týden před startem. Zajel do Decathlonu, šel mezi regály a co uznal, že by mohl potřebovat, to házel do košíku. Nechal si i poradit od kamarádů, co vzít z technického vybavení, problém ovšem byl, že to neuměl používat, takže řetěz, nýtovačka, duše apod. se jevilo jako zbytečnost. Zaskočilo ho, že kolegové denně mažou řetěz na kole, on to prý dělal pouze jednou za dobu, co to kolo má a to už je pár let... Sám přiznal, že nechtěl jet hned druhý den s pláčem domů. Ale celkem to ušlo, i když trochu trpěl. Tak zkoušel dojet aspoň do Čech, to se povedlo a zdálo se, že by z toho mohl být i bílý dres za poloviční cíl. Ale chytil se partičky, se kterou dorazil pak i do cíle a ta mu na výběr nedala, takže jel dál a dojel až do cíle! Jak bylo zmíněno, Dan je sprotovec, ale rozhodně ne cyklista. Ale chtěl a dokázal to. 

Ještě na noc dorazil z jihu už třetí němec Arne Wußing. Starší chlapík, který spíš než bajker vypadal jako tramp, jel v pohorkách a hlavně hodně fotil. I v cíli jsme s ním strávili hodně času, než se nám podařilo udělat mu dostatečně dokonalou fotku pod obloukem, prostě německá preciznost :-)

Zdálo se to jako vše, ačkoli výše zmíněná skupina ze severu se ne a ne zastavit. Jede tam hned několik koloběžek a i cyklistů a večer byli jen desítky kilometrů od cíle. Takže klasika - nastavit budík a sledovat trackery. Ale o tom až zítra...

Pondělí bylo po dvou týdnech prvním dnem, kdy na trase nefungovalo žádné CP. Poslední CP3 sever ukončilo provoz v neděli, ačkoli ještě pár závodníků má tuto metu před sebou.

Ale je na místě touto cestou poděkovat všem dobrovolníkům, kteří se na průběhu závodu podílejí. Na severu jsou to už poměrně stabilní party, CP2 i CP3 mělo defacto stejnou sestavu, jako v předchozím roce. Máme skvělé zázemí X-Parku Františkov, děkujeme za možnost využít lesáckou chatu v Jizerkách. Ale i nová CP na jižní trase fungovala skvěle, ať už v zázemí krásného Cyklopenzionu U Čápů, kde vládne nádherná atmosféra jižní Moravy, tak srub na Šumavě, kde vládne nádherná atmosféra samoty uprostřed ničeho. Třešinkou bylo CP1, kterou letos projeli obě trasy, čili víc než 300 mílařů. Jako rozumné se ukázalo využít stánku Cantina Eco Bike, díky kterému jsme měli elektřinu a možnost občerstvení, protože takový průjezd během pár dnů byl masakr....

Takže obrovské díky všem asi padesáti lidem kolem trasy, kteří v červeném tričku nezjištně věnují část své dovolené na úkor závodu 1000miles!

Na závěr malé statistické okénko (k pondělní 19hod):

Závod vzdalo: 61 účastníků (30 jih a 31 sever)
500 mil dokončilo: 97 účastníků (54 sever a 43 jih)
1000mil dokončilo: 104 účastníků (46 sever a 69 jih)
Na trase pokračuje: 37 účastníků (25 sever a 12 jih)