Vlašáci na startu Mílí!

Vlašáci na startu Mílí
Jeden už má tričko LEGENDY, jeden zná závod z checkpointu, jeden kolo vlastně moc nemusí a raději tráví čas na ledě s hokejkou v ruce. Přesto letos společně, jako rodina, stanou na startu závodu 1000 Miles Adventure. Dominik Vlach, Jiří Vlach mladší a Jiří Vlach nejstarší: tedy vnuk, syn a otec. Společně, ve třech generacích, na trati. Mají v plánu jet společně trasu dlouhou 500 mil a my i oni tušíme, že to bude zážitek, na který jen tak nezapomenou.

Kdo přišel s nápadem jet společně 500 mil? Jak na to reagovali? Čeho se obávají a na co spoléhají? Pojďte se s námi podívat, jak to vidí každý z nich.

Dominik Vlach
Jako nejmladší člen naší trojice začnu tím, kdo vlastně přišel s tímto nápadem. Samozřejmě to byl děda. Ale přiznám se, že i já jsem 1000 mil vždy chtěl jet. Od mala jsme dědu vozili na starty a do cíle a já jsem postupně nasával atmosféru závodu. Nadchla mě přátelská komunita lidí, které spojuje láska k cyklistice, adrenalinu a dobrodružství.

Když jsem trochu vyrostl, děda mě začal brát jako výpomoc na kontrolních bodech, a tehdy jsem se definitivně rozhodl, že bych chtěl závod jet. Zprvu to vypadalo, že pojedu jen s dědou, protože táta se k tomu moc neměl. 😁 Nakonec ale přišel s tím, že se přihlásil taky, a to nám s dědou udělalo velkou radost.

1000 mil se pro nás stalo rodinnou výzvou, která nás spojuje a dává nám příležitost dokázat, že věk není překážkou pro dosažení velkých cílů. Každý z nás k tomu přistupuje jinak – děda má zkušenosti a klid, táta se těší na výzvu a já jsem plný nadšení a energie. Společně se těšíme na náročnou, ale nezapomenutelnou jízdu.

Jirka Vlach ml.
Jako prostřední člen naší rodiny odpovím za sebe. Je jasné, že s tímto nápadem přišel táta už před dvěma lety. Všichni víme, že 1000 mil je pro něj víc než jen závod – je to dobrodružství a obrovská výzva. ❤️ Když začal brát syna na 1000 mil jako pomoc na kontrolních bodech, věděl jsem, že to myslí vážně.

Pořád jsem mu tvrdil, že nepojedu – pro mě je kolo spíš mučící nástroj. 😃 Ale když syn dosáhl plnoletosti, začal jsem si všímat, jak moc si táta přeje, abychom jeli všichni tři. A protože jako rodina držíme při sobě, rozhodl jsem se mu udělat radost. Nic jsem neřekl a prostě se přihlásil.

Beru to jako příležitost splnit rodičovské přání stejně tak, jako oni kdysi plnili ta naše. Tento závod je pro mě obrovská výzva a výstup z komfortní zóny. Spoléhám na tátovy zkušenosti, které by nám mohly pomoci zvládnout alespoň 500 mil. Myslím, že bude udávat tempo a vědět, co je třeba. Rozhodně se nechci oddělit od syna ani od táty – jsem rád, že pojedeme společně. Nedovedu si ale představit, jak těžké to bude. Viděl jsem tátu po dojezdu zničeného, a to je zkušený jezdec. O soupeření tu vůbec nejde – důležité bude přežít, vyhnout se krizím a užít si to společně bez hádek.

Jirka Vlach nejstarší
Je jasné, že s nápadem jsem přišel já. S vnukem jsem tak trochu počítal, ale syn mě překvapil.

Rodina mě na Mílích vždy podporovala, protože viděla, jak jsem se do závodu zbláznil. Manželka občas protestovala, že by raději jela na dovolenou, ale většinou se mi ji podařilo přesvědčit.

Doufám, že si na trase vyhovíme v tempu i zastávkách. Budu muset trochu ustoupit ze svého zavedeného systému, protože budu brát ohled na syna i vnuka, kteří nejsou tak zvyklí na špínu a bahno. Na závod se těším, jen mám obavy, do jakých podmínek se můžeme dostat.

Tím, že chceme celou trasu odjet společně, budeme všechny problémy řešit spolu a bez nervů. Pevně věřím, že nás tento zážitek ještě víc sblíží.