Tomáš Sodomka: ,,Každý den v závodě mě posouval za hranice mých možností!"

Tomáš Sodomka: ,,Každý den v závodě mě posouval za hranice mých možností!"

Tomáš Sodomka je člověk, který se na závod 1000 Miles dlouho připravoval a přistupoval k němu s pečlivostí a odhodláním. Jeho cesta k startovní čáře nebyla jednoduchá, ale touha zažít něco výjimečného ho motivovala překonat překážky. Před a po závodě jsme ho vyzpovídali, abychom zjistili, jaké pocity a myšlenky ho provázely během přípravy, co všechno obnášelo se rozhodnout pro tento náročný závod a jaké nezapomenutelné momenty ho na jeho cestě potkaly.

Tomáš Sodomka před závodem:

• Jak ses dozvěděl o závodu 1000 mil?
Dozvěděl jsem se o závodu přes internet, protože jezdím klasické MTB maratony a hledal jsem něco výjimečného. Když jsem závod spatřil v televizi, uchvátil mě natolik, že jsem v tu chvíli věděl, že ho jednou pojedu.

• Kdy tě poprvé napadlo, že bys závod mohl jet?
Zhruba před šesti lety jsem chtěl poprvé začít přípravu na Míle, ale bohužel vše zhatila pandemická situace a moje psychika na tom nebyla nejlépe. Pak jsem si ale v hlavě zformuloval myšlenku, že za dva roky bych to mohl zvládnout. Považoval jsem to za ideální čas na přípravu – fyzicky, duševně i materiálně. Rozhodl jsem se, že si Míle dám jako dárek k mým kulatinám, protože 30. června slavím narozeniny a letošní start mi vyšel právě na tento den. Navíc jsem dostal startovní číslo 30, což mi přišlo jako jasné znamení, že to prostě dokážu

Věděl jsem ale, že to nebude snadné a každou vteřinou se mohlo stát cokoliv, takže jsem měl k tomu ohromný respekt.

• Co si od závodu slibuješ? Jaká je tvoje motivace?
Před závodem jsem byl motivovaný, zvládl jsem zhubnout 23 kg. Říkal jsem si, že na Mílích vypnu, odpočinu si a budu mít čas srovnat si žebříček hodnot. Chtěl jsem si dokázat, že to zvládnu jak fyzicky, tak psychicky. Zajímalo mě, kde jsou moje limity a jestli si poradím i v opravdu krušných chvílích… a těch bylo dost. Potkal jsem skvělé lidi, získal nové přátele a hlavně zážitky na celý život. Dokonce jsem si přál vidět medvěda, a to se mi splnilo.

• Z čeho máš největší obavy nebo strach?
Asi největší obavy jsem měl z druhého nočního zakázaného úseku. Už od chaty Hrešná jsem byl nervózní, protože jsem nevěděl, co mě čeká. Měl jsem strach, že potkám špatné lidi (naštěstí jsem narazil jen na dobré), a při brodění jsem se bál, že mě stáhne proud a utopím se.

• Co říká tvé okolí na to, že ses rozhodl tento závod absolvovat?
Co na to říká okolí, že jsem se rozhodl jet?

Že jsem blázen, magor, že nejsem normální. Někteří mě mají za frajera, jiní za machra a pár lidí se mě zeptalo, jestli si náhodou nedělám jen srandu

No a ti, co mě znají, jen pokrčili rameny… u mě je to prý klasika.

Tomáš Sodomka po závodě:

• Závod je za tebou, jak se cítíš?
Cítím se naprosto skvěle, Míle mě naplnily a našel jsem tam vše, co jsem potřeboval. Vážím si sám sebe a jsem na sebe opravdu hrdý. Několikrát za den jsem si sáhl na dno, což mě neskutečně posílilo. V cíli jsem zažil nepopsatelné chvíle, ale zároveň mi došlo, že tím vším je konec.

• Zkus definovat závod 1000 mil názvem filmu nebo seriálu.
Vetřelci, Nekonečný příběh, Cesta bojovníka, Predátor, Kniha přežití, Indiana Jones

• Co tě nejvíc překvapilo / uchvátilo?
Překvapilo mě, jak na světě stále existují úžasní lidé a jak skvělá je mílařská rodina, která stojí při sobě za všech okolností. Bylo nádherné vidět čistou, divokou přírodu, obzvlášť slovenskou část trasy. A když jsem viděl medvěda svobodně běžet u Krížne… to byl prostě magický okamžik.

• Pojedeš / půjdeš ještě někdy?
Určitě se do toho pustím znovu! I když jsem cestou chvílemi všechno kolem proklínal… Honzu, sebe a snad i celý svět… je to jako droga. Hned po závodě jsem věděl, že to musím zažít znovu. Těším se na další dobrodružství, kdy budu řešit, kde bezpečně přespím, kde seženu vodu a jídlo, a pak se znovu pustím do té úžasné cesty, abych mohl JEN dál a dál putovat.


Tímto chci poděkovat Honzovi Kopkovi za fantastický zážitek… tohle by měl opravdu zažít každý. Velké díky také všem dobrovolníkům, CP a neoficiálním CP. Bez vás by to rozhodně nemělo takové kouzlo.