Osobnosti 2020 mil - Tomáš Novotný

Tomáše Novotného bychom mohli klidně označit za největšího smolaře ročníku 2020. Ale postupně: když se v roce 2018 postavil poprvé na start, spíš to vypadalo, že původně mířil na nějaký enduro závod. Podle toho dopadl i výsledek a nedojel ani do půlky. V následujícím roce už to bylo o poznání lepší a do cíle dojel ve velmi slušném čase necelých 10 dnů! Pak přišel rok 2020 a Tomáš skvěle připravený pro závod dorazil do CP1 na nečekaném druhém místě! Ano, sice teprve ve čtvrtině závodu, ale to je u Mílí více než 400 výživných kilometrů, takže velmi slušný výkon a předpoklad solidního výsledku. Ovšem malá sportovní tragedie následovala hned po odjedzu z CP a Tomáš si úspěšně vymazal záznam trasy, čili nemohlo následovat nic jiného, než diskvalifikace!

Poučen se nyní připravuje na další ročník a určitě by si rád "spravil chuť"....

Tome, ty máš za sebou několik účastí na Mílích, v každém ročníku jsi se zlepšoval. Loni jsi však musel smolně odstoupit z druhého místa už na CP1 kvůli smazané navigaci, ještě to mrzí, nebo už to přebolelo?

Má první účast na Mílích v roce 2018 byla hodně nepovedená. I když jsem si myslel, že jsem na závod fyzicky, psychicky i technicky připraven, tak jsem nebyl a 150km před finišem 500 jsem závod vzdal. Trvalo mi pak asi půl roku, než jsem se s tím smířil. Na další ročník jsem se rozhodl připravovat o to poctivěji, abych byl schopný Míle konečně dokončit, což se mi nakonec podařilo i přesto, že jsem po pětistech kilometrech ulomil patku přehazovačky. A jelikož jsem neměl náhradní, znamenalo to nedobrovolné prodloužení závodu o skoro jeden celý den. Teď už náhradní patku vozím všude s sebou. Loňské odstoupení už přebolelo. Mrzelo mě vlastně jen do té doby, než jsem se rozhodl v závodě pokračovat dál mimo soutěž. Dojel jsem si tedy pohodovým tempem alespoň do finishe 500. Jet na pohodu má své kouzlo a ty dva dny jsem si strašně užil.

Jaký je tvůj cyklistický "původ"? Působíš spíš jako endurista, možná dokonce sjezďák. Jak ses dostal k Mílím?

Ano, enduro byla moje vášeň číslo jedna do doby, než jsem na ČT Sport viděl „Deníky bláznů“. Míle, a všeobecně dlouhé závody bez podpory, mě totálně pohltily a odsunuly enduro na druhou kolej. Dodnes se ale rád na enduru svezu, myslím že je to výborná příprava - náročné výjezdy, ještě náročnější sjezdy. Prostě přesně to, s čím se člověk potýká na Mílích každý den. 

Jaké jsou ambice pro letošní ročník a trasu 2020 mil, kterou bys rád absolvoval? (tedy předpokládám :-)). 

Tak v první řadě bych určitě rád dojel do Nové Sedlice, protože tento směr ze západu na východ jsem ještě nedokončil. Když se mi to povede, tak s největší pravděpodobností se mi domů vracet vlakem chtít nebude.

Dá se na tak dlouhý závod cíleně připravovat?

Ještě jsem nic tak dlouhého jako 2020 mil nejel, takže nevím. To samé jsem si ale kdysi říkal i o 1000 mílích a nakonec se připravit šlo.

Půjdeš do toho rovnou s tím, že jedeš 2020 nebo nic, nebo to necháš na situaci v průběhu závodu?

Na start se chci určitě postavit s jasnou představou o tom, zda pojedu 1000 anebo 2020 mil. Bude se od toho odvíjet spousta věcí, ať už tempo, nebo množství věcí, které s sebou povezu. V průběhu závodu se už své rozhodnutí budu snažit neměnit.  

Jaká se dá zvolit na takovou akci taktika? Zajet dobře Míle většinou znamená moc nespat, držet tempo, ale nebývá čas na odpočinek. Vydrží tělo takový zápřah i víc než dva týdny v kuse?

Je to přesně jak říkáš. Jelikož je na Mílích velice malá průměrná rychlost, je potřeba co nejvíc času využít pro pohyb vpřed - moc nebloudit a moc nespat. První noc se snažím jet non-stop a v následujících 3-4 dnech spát maximálně 3 hodiny denně. S narůstající únavou ovšem bude potřeba času pro odpočinek víc a víc. Jestli to tělo vydrží, na to jsem sám zvědavý...

Máš z něčeho „strach“? Myšleno zda to vydrží tělo, nebo spíš řešíš techniku?

Největší strach mám určitě z medvědů. S tělem se budu snažit zacházet tak, aby to přežilo a technice budu důvěřovat. Co se kola a vybavení týká, snažím se používat kvalitní a osvědčené věci, na které se mohu spolehnout. Ovšem trochu strachu z toho, že něco odejde, (ať už na těle, nebo na kole) určitě taky trochu mám. Přeci jen je to obrovská porce hodin a kilometrů.

Co vybavení, jedeš na jistotu a vezeš maximum věcí, nebo jdeš raději do rizika a spoléháš na počasí a improvizaci?

Jelikož nechci, aby kolo vážilo 20 kg a bylo ověšené brašnami, tak vozím vše v batohu. Hodně lidí se tomu diví, ale mě to tak naprosto vyhovuje. O tom, kolik toho s sebou povezu, rozhodne pro jakou trasu závodu se na konec rozhodnu. Pokud pojedu kratší verzi, tak určitě půjdu do rizika jako minulý rok a povezu s sebou maximální minimum. U delší trasy bych tolik neriskoval a vezl bych si vybavení o trochu víc. Přeci jen jižní trasa bude velká neznámá...

Dá se odhadnout případný čas závodu za dobrých podmínek?

Odhadnout se určitě dá. Řekl bych, že to bude přibližně 17 dnů, 18 hodin a 26 minut :-).
Snad to dojede někdo celé, abych měl svůj odhad s čím porovnat.