Jeden z vítězů roku 2022 Tomáš Fabián a jeho příprava na dvojnásobnou dávku dobrodružství.

Další biker, který se chystá na dlouhou trasu 2020 mil napříč Českou Republikou a Slovenskem je Tomáš Fabián - jeden ze dvou vítězů roku 2022.

Proč jsi se rozhodla pro 2020 mil? 

Míle jsem absolvoval dvakrát. Poprvé jsem šel do velkého neznáma, ale brzy jsem se v tomhle typu závodu našel. Vloni jsem se připravil už trochu lépe a taky to lépe dopadlo. Pokaždé se mě v cíli ptali, jestli si dovedu představit, že se otočím a pojedu stejnou vzdálenost ještě jednou. Má odpověď byla ano, ale musím přiznat, že po tom mém prvním ročníku bych to nejspíš nezvládl. Trápily mě tenkrát hlavně ochrnuté ruce. Teď věřím, že s drobnou dávkou střízlivé přípravy budu schopen dvojnásobné míle ujet. 2020 mil se mělo jet právě při mém prvním ročníku a teď jsem rád, že to na mě počkalo. Původně jsem si chtěl dát aspoň rok od mílí pauzu, ale když už to vypadá, že dlouhá varianta konečně klapne, nemůžu tam přeci chybět.

Jaká bude tvá taktika?

To závisí na mnoha faktorech, hlavně asi na počasí. Když to půjde dobře, tak první noc nespat a dojet co nejdál. Pak už se budu snažit co nejméně zpomalovat. Základem je taky minimálně zastavovat a nezdržovat se zbytečnostmi. Už dlouho se držím hesel cestovatele Jaroslava Pavlíčka. Jedním z nich je například: Pracuj, pomáhej druhým nebo spi! Je to z jeho průvodce přežitím Člověk v drsné přírodě, doporučuji k přečtení nejen mílařům. Osobně moc neplánuji, kde kdy budu, protože kdyby to pak náhodou nešlapalo podle plánu, akorát by mi to dělalo starosti.

Čeho se nejvíc bojíš na trase?

Zlých lidí a medvědů. Zlých lidí víc než medvědů, vidět medvěda může být i potěšující zážitek, u zlého člověka to není nikdy potěšující zážitek.

Jak se připravuješ?

Jezdím na kole kdykoliv je to možné. Hlavně tedy do práce, a to za každého počasí. Když se trochu oteplí, jezdím občas spát i někam třeba do lesa, je mi to mnohem bližší než se trmácet přes půl Prahy mezi auty. Koupím si v sámošce rohlíky, sýr, tatranku, dojedu si na nějaké pěkné místo, lehnu a spím. Vlastně podobně jako na mílích. Ráno budíček podle toho, jak daleko od práce jsem a hurá zase do sedla (před prací se samozřejmě vysprchuji :-)). Taky jezdím skoro každý víkend do mé domoviny, do Jeseníků. Když si můžu vybrat, jestli pojedu na kole nebo vlakem, co myslíš, že si vyberu? Na tyhle akce bohužel nemám moc čas, kdybych měl, asi nejezdím jinak než na kole.

Věříš si, že dojedeš? 

Kdybych nevěřil, byla by to cesta do pekla. Jdu do toho s tím, že to prostě dojedu, musím věřit :-)

Tomáš Fabián