Gravel na Mílích? Jde to — ale MTB odpouští víc
Martin jezdí Moravské míle od roku 2021. Jako jeden z mála nastoupil s gravelem tam, kde ostatní jedou MTB. Povídali jsme si o tom, co ho na závodě drží, jak velké jsou rozdíly mezi oběma koly v reálném terénu, a proč se vrací i přes motorkáře a nefungující magnetickou rezonanci.
Martine, kdo jsi a jak ses dostal ke gravelu?
Otec dvou dospělých dětí, manžel. V pracovní oblasti správce SAPu, což asi vysvětluje moji ochotu riskovat život na Mílích.
Dřív jsem běhal, byl jsem do toho docela zažraný, ale pak přišel Covid, nikam se nesmělo a utrácet nebylo za co. Dostal jsem nápad jít se podívat do obchodu na ten gravel. Co to je, když se o tom tak píše. Prodavač byl fakt dobrý. Původně jsem potřeboval nějakou blbost, ale vrátil jsem se s kolem. Nenaděláš nic.
Víme, že jsi Míle absolvoval v letech 2021 a 2022 na gravelu. Letos jedeš MTB — co tě k tomu vedlo? Jaký máš vztah ke gravelu oproti MTB?
To je jednoduchý příběh. Měl jsem jen jedno kolo — gravel. Viděl jsem dokument na YouTube, přečetl všechny články Michala Ozogána „tam i zpět“ a byl jsem rozhodnutý.
Pro jistotu jsem napsal Liborovi Procházkovi, jestli mě s gravelem vůbec pustí na start, když je jen kategorie MTB. Odpověděl něco ve smyslu: „Jestli si troufáš, ale moc takových tady nemáme, vlastně ani nevím, jestli to někdo dojel.“ To byla výzva.
Druhý rok jsem si chtěl jen potvrdit, že to první rok nebyla náhoda.
A třetí rok jsem věděl, že chci jet 2000 mil. To už jsem na svém subtilním gravelu nechtěl absolvovat.
MTB, nebo gravel? A proč? Jaké jsou výhody a nevýhody gravelu na Mílích?
Gravel je velmi zábavný a všestranný stroj. Jednodenní „mílový“ výlet téměř v jakémkoli terénu je skvělý — technické výjezdy i sjezdy si člověk užije. Ale další dny v kumulované únavě se začnou zajídat. V tu chvíli je lepší MTB, které spíše odpustí nedostatky v technice nebo to, že si člověk nevšimne výmolu, písčitého povrchu apod.
Kdo chce jet Míle trochu kompetitivně, tak bez „pluskového“ gravelu (což zlé jazyky stejně komentují jako MTB s berany) bude asi ztrácet. Porovnával jsem si časy, které jsem jezdil na vybraných úsecích a segmentech Stravy, a je to patrné. Hlavně ve sjezdech, ale i ve výjezdech. Objíždění kamenů a volba bezpečné stopy stojí čas. Může to být klidně 4 a více minut na 12minutovém sjezdu — a to se zásadně nasčítá. Prašné polní cesty nekonečné dálky vypadají pro gravel na YouTube pěkně romanticky, ale Míle jsou hodně členité a takových úseků tam zase tolik není. Odpružení MTB má jasné benefity.
Pokud někdo volí gravel, Martin doporučuje:
- Bezdušový systém — bez toho bych nejel.
- Co nejširší pláště, jaké si dovolíte. Agresivní vzorek není nutný, univerzálnější a rychlejší vzorek funguje dobře.
- Dvojitá omotávka — jeden rok jsem ji měl, druhý rok jsem to z lenosti podcenil. Brnění ruky přišlo mnohem dříve a odeznívalo déle.
Pro gravel — raději sever, nebo jih?
Já jsem tým SEVER. Traverz v Králickém Sněžníku, třeba při západu slunce — pokud se podaří — to chceš vidět. Morava na JIHu bude mít pro gravel určitě taky kouzlo, a to nemluvím o checkpointu v Šatově. Není to asi jednoznačná volba.
Závěrem — Cokoliv dalšího, co chceš sdílet. (Nadávky na Honzu posílám přednostním mailem, ale do článku je nejspíše nepustím :))
Zůstaňme klidně u Honzy.
Nadávky na Honzu jsou folklór, něco jako vtipy o Chucku Norrisovi. Nikdo to, doufám, nemyslí vážně. Vždyť nikomu neslibuje, že se nebude tlačit, že lesáci zametou pěšinky nebo že nebude pršet.
Popravdě, když vidím, co jsem si schopen sám sobě na výletech naplánovat za trasu, tak jsem došel k závěru: nepotřebuju Kopku, abych to měl těžké. ALE Kopka potřebuje mě!