DEN 9 - 8.7.2024

DEN 9 - PRVNÍ JIŽAN V CÍLI

Report 9 dne závodu bychom chtěli začít poslední SMS zprávou letošního vítěze severní trasy Dana Polmana. Dan nás moc potěšil, když napsal: “Hard & heavy - Míle jsou fakt ultra těžkej a krásnej závod. Všem na trati přeji hodně štěstí a pozitivních zážitků. Poslední zprávu píšu s díkem a obdivem celému organizačnímu týmu v čele s Honzou a taky v myšlenkách na Radka.” 

Každá i sebemenší pochvala nás potěší a velmi si jí vážíme. Zvlášť od takového borce jako je Dan. 

Pojďme nyní k dnešnímu dni. Třebeňská bramborárna se pomalu, ale jistě začíná měnit v jedno velké shromaždiště “statečných”, kteří zdolali 1 630 km “kopkových kopců”. Pokud tento report nyní čte někdo ze závodníků, kteří dosáhli 500 Mil a zvažují, zda budou pokračovat dál či nikoli, dovolíme si drobné navnadění. Příjemné zázemí bramborárny je úplně ideální pro tyto parné dny, protože brambory potřebují chládeček, který je a v následujících dnech bude neocenitelný i pro nás. Navíc! Dnes dostavěný domácí bar nabízí na čepu vychlazeného Bernarda a orosenou sklenici Kofoly. Ke Kofole a Bernardovi připraví místní bramborákový mástr Míra ty nejlepší bramboráky na světě. Můžete nám věřit! My je jíme už čtvrtý den a pořád nás neomrzely. Jsou fantastické! A kdyby náhodou někomu nechutili bramboráky, tak se určitě něco najde v kuchyni, kde vládne Mišan “Pohlreich”. Občas si teda odskočí k počítači sestříhat denní videoreport, ale jinak kouzlí u plotny. 

 

A ještě jedno lákadlo přidáme. Závodníky v cíli vítá nejen organizační tým v čele s Jendou Kopkou, ale také početná skupina místních i okolních. A když trefíte správný čas, chytnete i jeden z roztomilých úsměvů Jednovy vnučky Pepinky. 

Takže! Čekáme na vás! 

 

Prozatím projelo cílovým obloukem více Finisherů ze severní trasy. K Danu Polmanovi a Tomáši Novotném se dopoledne přidal Pavel Šíp. Odpoledne následovali David Pacholík, Lukáš Badura a už ¨za tmy jsme vítali Tomáše Hadámka. 

 

V 10:08 jsme do tabulek zapsali letošního vítěze jižní trasy Matěje Činčeru. Matěj 1000 Mil jihem zdolal za 7 dní 19 hodin a 9 minut. Fantastický čas! Matěje doplnil v podvečer držitel pomyslné stříbrné medaile z jižní trasy Ondřej Kacar. A právě jeho prvními slovy po dojezdu zakončíme dnešní report. Ondra pod obloukem pronesl: “A je po výletě!

CP2 JIH - JEVIŠOVKA

 

S týdnem závodu se nám tady na pětistovce zlomila pomyslná hranice, kdy závodníci, kteří si vzali z jakéhokoli důvodu "pouze" dva týdny dovolené,

kalkulují že přestává být reálné, za zbývající čas dojet do cíle. Takže k dosavadním pouze dvěma finišerům 500, nejspíš začnou přibývat rychlejším tempem další,

ani ne tak z důvodu nedostatku sil, jako spíš času na dojezd do tisícovky. Většina závodníků ale přijíždí pouze s vidinou krátkého odpočinu a po přebalení věcí, sprše a drobném servisu kola pokračují dál.  Držíme jim palce a případné váhavější nám pomáhá přesvědčovat vidina nedalekého neoficiální CP v Šatově, aby ještě než půjdou spát, urvali kus trasy z porce co mají před sebou. Roli sabotera v tomto přesvědčování hraje tým zdejšího cyklopenzionu a jejich pohostinnost.

Závodník Jan Polách zmínil, že se na něj někde u soutoku Dyje s Moravou s máváním obrátil uplakaný ztracený kluk, takže s ním podle přesného popisu "jsme z Karlových Varů a taťka má červené elektrokolo" hledal a nakonec i našel rodiče. Palec nahoru za ochotu a pozitivní reklamu. 

Dnešní den máme od včerejšího večera 29 závodníků, z toho 4 finišery. Také dva manželské páry, které ale na ukončení v polovině asi ani nepomysleli.

Za tým CP500 Jevišovka, Martin

CP2 SEVER - FRANTIŠKOV

Naše působení na CP se pomalu chýlí ke konci a s tím přišlo několik změn. Proměnilo se nám osazenstvo dobrovolníků, někteří odjeli a jiní zase přijeli, abychom mohli závodníkům stále poskytovat co nejlepší servis.

Obecně by se dal dnešní den jedním slovem označit jako výživný (a nebyl by první). Pondělí obvykle bývá problémové i normálně, a na Mílích nám přineslo nejedno trápení. Hned dopoledne jsme museli řešit několik problémů s navigacemi a například i hledat prošlou trasu v několikatisícikilometrovém záznamu (kterou jsme nakonec naštěstí našli a závodník tak mohl pokračovat dál).

Dalším problémem byly telefony, které se po vydatných deštích často odmítaly nabíjet nebo rovnou klekly úplně. Veškeré zádrhely s elektronikou jsme však nějakým způsobem vyřešili a naivně si mysleli, že tím naše dnešní trable skončily.

Chyba lávky.

Krátce před šestou večer vypadl v celém areálu X-Parku Františkov proud. Nešla elektřina, netekla voda, a najednou jsme zjistili, že závodníkům v podstatě nemáme co nabídnout. Vysprchovat se nemohli, nechat si vyprat věci taky ne, najíst se v restauraci mohli jen ještě teplé polévky, kterou měl pan kuchař uvařenou. Taky se nám vyfoukl oblouk a nemohli jsme nabíjet, což bylo u některých vybitých trackerů docela problém.

Řešením se tak stal potok, jezírko v zadní části areálu a powerbanky. Ačkoliv byl check-point co se týče služeb mnohem chudší než obvykle, stále tu panovala příjemná atmosféra. Přijela nám na noc příjemná skupinka závodníků, večer jsme se sešli u ohně a všichni vyprávěli zážitky z trasy. Tahle chvíle patřila k jednomu z highlightů dne, který skončil poměrně brzy, jelikož další závodníci zůstali spát v přístřešku u Koutů.

Druhý highlight dne přišel chvíli před půlnocí – elektřinu opět nahodili a doufejme, nám už do konce fungování zázemí vydrží.

Za CP2 Františkov zdraví Ivča.

 

CP3 SEVER - Jizerky 

Dnes, v pondělí 8.7. v 10:15 k nám dorazil první závodník, resp. závodnice, Klára Novotná. Přivítali jsme ji pink šáněm, tak jak je hodno první ženě na severní trase. Z této snídaně byla evidentně nadšena. Míra Zajíček dorazil vzápětí a Jan Farář o hodinu později. Na něho zde téměř tři hodiny čekala rodina. Následně dorazil Rosťa Kneisl, Stanislav Pelant (pro CP3 alias Penalta). Někteří uvítali možnost koupele v naší luxusní přírodní vaně, jiní i přes doporučení koupel s díky vynechali. Všichni se vydatně občerstvili, nabrali energii, sílu a vydali se polykat další kilometry severní trasy mílí. V 17:50 přijel Ivan Nový, následně v 19:11 dorazil Pavel Jech a stále u nás jsou.

CP3 JIH - Šumava

Včera se nám udělalo krásné počasí a po nedělní pauze  nám konečně přijel už větší počet závodníků, včetně Jardy Peškara, toho času na 4. pozici. Taky se u nás zastavil závodník z Plzně s jednoznačně nejhezčím dresem na celé trase, včetně té koliby v kapsičce. Nakonec tady deset z nich nocovalo. Čekali jsme na ně u ohně, kolega Lumír stál na kopci jako maják a udával směr. Přivítali jsme je Bernardem a užili si mimořádnou nadílku fantastického guláše, pak se pěkně vyspali a ráno vyrazili dál na cestu. Atmosféra tu panuje jako vždy pohodová, je tu klid, to stoupání po louce je sice náročné ale cíl stojí za to. Doufáme, že to bude tak i nadále. Dneska čekáme opět nějakých 13 lidí, třeba tu budou taky někteří nocovat. Dnes je horko ale honí se mraky, sklípek chladí, a budeme závodníky dál posílat na poslední úsek s plným břichem a dobrou náladou.