DEN 8 - 7.7.2024
DEN 7 a 8 - Padl nový rekord severní trasy
Naši milí závodníci a vy všichni, kteří čtete naše reporty, dnes nemůžeme začít jinak než krátkým vyjádřením ke včerejší tragické události. Zasáhla nás všechny. Těžko se nám hledají slova, a proto jsme se jich na několik hodin vzdali a odmlčeli se.
Chtěli bychom poděkovat všem závodníkům a dobrovolníkům, že s úderem dnešního poledne zastavili na minutu čas a vzdali Radkovi hold minutou ticha. Soudržnost nás všech je v těchto chvílích důležitější než kdy jindy!
Po odbití dvanácté hodiny se závod pomalu, ale jistě rozjel dál. Po dlouhém zvažování a komunikaci s rodinou jsme se nakonec rozhodli závod nepřerušit. Naopak! Dojedeme ho na Radkovu počest!
V posledním reportu jsme vás informovali o dramatickém vývoji na čele severní trasy, kde se v určitý čas střídal Dan Polman s Tomášem Novotným a naopak.
A jak to tedy dopadlo?
V 10:58 přijíždí za bujarého potlesku pod cílový oblouk v Třebeni Dan Polman!
6 dní 19 hodin a 58 minut to je výsledný čas, který znamená jediné - Dan urval nový rekord trasy Nová Sedlica - Třebeň a sesazuje z trůnu dosavadního krále Milana Hanyka.
Dana čekali v cíli nejen organizátoři, ale také rodina a několik fanoušků, kteří na místo dorazili dokonce už den předem!
Po dojezdu se na Dana doslova sesypal filmový štáb, aby zaznamenal bezprostřední reakce po ujetí 1 630 km extrémního terénu. “Máš to dobře vymyšlený!” vyseknul Dan poklonu Jendovi Kopkovi. A s úsměvem na rtech dodal “Na ten Nordkap určitě vezmu rodinu. To je nádhera, ale kola necháme rozhodně doma!” Dana v cíli kromě rodiny čekalo také vychlazené pivo Bernard a tradičně exkluzivní domácí bramboráky z brambor z místní bramborárny. Po posilnění jsme se s Danem rozloučili a nebyl by to Jenda Kopka, aby ho nevyzval k účasti na 15. ročníku Mílí a k pokoření trasy 2000 Mil.
S až filmově romantickým západem Slunce v zádech dojel do cíle Tomáš Novotný. Jeho výkon je obdivuhodný! Nejen, že je to zkušený mílař, který trasu zdolal již poněkolikáté, ale krátce před startem se navíc potýkal se zdravotními problémy. Ty mu ale ani v nejmenším nezabránily v tom, aby domů odjížděl s úžasným druhým místem. S Tomášem se zatím neloučíme, protože v průběhu týdne přijede do cíle uvítat svoji ženu Kláru.
Během noci či těsně nad ránem by měli dorazit ještě ze severní trasy Pavel Šíp a první z jižní trasy Matěj Činčera. O jejich příjezdu vám více napíšeme až zítra. Teď už následují denní reporty z jednotlivých CP. Tentokrát je jich dvojnásobná porce.
CP2 SEVER - Františkov - Obloukové trápení
REPORT I
Předpověď počasí slibovala na dnešní den sluníčko a o něco vyšší teploty, což se potvrdilo hned ráno. Užili jsme si poměrně poklidný začátek čtvrtého dne fungování CP, jelikož jsme brzy ráno vyprovodili několik nocujících závodníků a na další čekali až do desáté hodiny ranní. Idylka pěkného dne byla lehce narušena pouze občasnými závany chladného větru, ale jinak to vypadalo, že nás čeká krásná a ničím nerušená sobota. O tuto iluzi jsme odpoledne částečně přišli.
Závodníci se nám trousili ve vcelku pravidelných intervalech a vše se zdálo v pořádku, až na to, že se začal zvedat vítr. Provedli jsme několik nezbytných opatření, aby nám neuletělo vybavení, a věřili, že toto větrné počasí přečkáme bez úhony. Víra nás opustila ve chvíli, kdy se náhle přihnal prudký poryv větru, nadzvedl nám oblouk a jediným škubnutím ho roztrhl.
Museli jsme tedy v rychlosti postavit alespoň provizorní „bránu“, aby mohli závodníci něčím projet. Ve chvíli klidu poté započal proces přemýšlení, jak tuto neplánovanou komplikaci vyřešit. Po konzultaci s paní majitelkou nám byl doporučen pán z nedalekých Hanušovic, který by podle ní měl být schopný oblouk opravit. Po snaze se mu dovolat a následně odeslané zprávě jsme se dozvěděli, že ačkoliv by nám moc rád pomohl, nemůže, protože je na dovolené.
Takže znovu. Po chvíli hledání jsme objevili pana Miloslava Šafáře, který se podle popisu jevil jako nejnadějnější řešení našeho problému. Lehká potíž tkvěla v tom, že je až ze Zábřehu, což je téměř hodina cesty od nás z Františkova. V sobotu a ještě navíc ve svátek má obyčejně samozřejmě zavřeno, ale přesto jsme zkusili štěstí a zavolali mu.
Pan Šafář byl naštěstí moc ochotný a nakonec jsme se domluvili, že mu oblouk dovezeme a on se ho pokusí opravit. A taky že opravil.
S celou utrhnutou spodní základnou, kterou vítr zničil, si poradil parádně a oblouk pečlivě sešil. Tímto mu chceme ještě jednou moc poděkovat za ochotu a precizně odvedenou práci. A vlastně svým způsobem za záchranu celého CP!
Když jsme oblouk přivezli zpátky, měli jsme za rohem dalšího závodníka, a proto stavění probíhalo trochu ve spěchu, abychom všechno stihli. Nakonec nám to vyšlo doslova tak akorát, uvázali jsme poslední lana a závodník se objevil v kopci. Od té doby už oblouk stojí a věříme, že bude pevně stát až do konce fungování CP.
Za den nám check-pointem projelo 17 závodníků, jeden přitom ve vzdálenosti 500 mil končil. Ostatní pokračují, někteří se prý rozhodnou až ráno.
Za tým CP2, Ivča.
REPORT II
Po slunečném dni dnes přišel den deštivý. Přeháňky byly na neděli na programu už dlouho, ale naštěstí se nakonec umírnily a nepršelo celý den, jak původně hlásila předpověď.
Ve Františkově začíná pomalu narůstat počet finisherů na metě 500 mil, ať už z důvodů zdravotních nebo z nedostatku dovolené. Dnes nám CPčkem projelo 25 závodníků, což je prozatím náš rekord. I v nadcházejících dnech očekáváme vyšší počty průjezdů, jelikož se k nám pomalu blíží druhá polovina startovního pole, která je o něco více zahuštěná.
Zajímavostí je, že nejoblíbenější atrakcí check-pointu se stala pračka, jelikož po vydatných deštích závodníci vypadali jako po bahenních lázních a možnost si vyprat a ráno odjíždět v čistém a voňavém oblečení zněla více než lákavě.
Jinak se jednalo o víceméně poklidný den, snad i ve znamení piety zemřelému závodníkovi. Rodině vyjadřujeme upřímnou soustrast.
Za tým CP2 Františkov, Ivča.
CP2 JIH - Jevišovka
REPORT I
V noci na dnešek se nakonec objevili postupně čtyři závodníci, z nichž jeden nás trochu překvapil tím, že za letní noci, po fyzickém výkonu, se tvářil zmrzle a ze všeho nejvíc toužil po horké sprše a čaji.
Závodník, na kterého jsme čekali už večer, přijel z Mikulova až v půl desáté ráno, zdržel se sedm minut a vyrazil s kolegy co tu spali, čímž vyrobil asi na dlouho nejkratší návštěvu.
Robertu Škodovi před Banskou Štiavnicou praskl ráfek, ale ve Štiavnici neměli jiný, tak mu to jen v servisu jen vycentrovali. Výměny se dočkal až v Partyzánském (Gravity shop) kde loni Hanykovi dávali novou brzdu. Robert přijel s tím, že kousek tady před CP2 viděl na kraji lesa požár a tak jej nahlásil. Požár byl v úplném začátku, hořelo jen několik metrů. Když tam pak dojeli další dva závodníci, tak už to bylo cca 10 x 10 metrů, ale to už se díky Robertovi blížili hasiči.
Jinak nám dnešní den bohatě vynahrazuje včerejší nedostatek závodníků. Střídají se tu, nabíjejí sebe i spotřebiče, k naší radosti zatím všichni pokračují a až na drobné problémy zatím zdá se panuje dobrá nálada i kondice ve všech třech bodech. Nikdo nepřijel se zlomeným tělem, odhodláním, ani kolem.
Svorně nadávají na stejná místa s 1,5m vysokými bodláky a kopřivami, chválí jiná s pěknými sjezdy... No prostě idylka jak jen na mílích může být.
V podvečer dorazil ještě foto/video tým, ale bohužel k vyfouklému oblouku, který jsme takto museli zabezpečit před silným větrem, když hrozilo jeho roztržení.
Prozatím dneska přijelo 21 závodníků, z celkových 24 a dalších několik je ve vzdálenosti, že by mohli ještě dneska dojet, pokud někdo nepropadne mikulovským nástrahám.
Za tým v Jevišovce, Martin
REPORT II
Dnešek nám přinesl první dámu v sedle kola, prvního pána bez sedla (koloběžkář) a také prvního finišera 500. Finišeři jsou nakonec dva, ale zbytek těch co přijeli, se rovnou rozjel dál, nebo se pokračovat chystají. Také tady byli první bráchové v závodě. Jinak se nám CéPéčko trochu změnilo v prádelnu a v cykloservis, kdy se stála fronta na servisní stojan a hledání upadlé spojky řetězu do štěrku, se účastnilo asi sedm lidí. Výčet dnešních nej, můžeme asi završit nejmladším účastníkem, Patrikem Chuchmou, který přijel s Pavlem (tátou) těsně před malým deštíkem, a tím tak nějak odstartoval změnu, kdy se někteří závodníci co už tu byli, začali koukat spíš pod přístřešek, než na silnici. Jinak mezi závodníky panuje vzácná shoda, kdy touží znát jméno pachatele toho úseku kolem Moravy, kde se sice nedá jet, za to se na šířku cestičky ve svahu nad vodou, nevejde kolo a závodník vedle sebe. Druhá neméně jednomyslná shoda panuje na tom, co před chvílí vyjádřil Pavel Chuchma slovy, kopřivy... komáři... kopřivy... komáři... komár na kopřivě..
Celkem jsme tu dnes přivítali od včerejší večerní zprávy 24 závodníků.
S pozdravem z Jevišovky, Martin
CP3 SEVER - Jizerky
REPORT I
Dnes, tj. v sobotu 6.7.24, byl první ofiko den na CP3 v Jizerkách. Prvního závodníka jsme přivítali v 8:09 a byl jím David Pacholík. Chvilku po něm k nám dorazil Pavel Šíp. Během dopoledne přijel ještě Pavel Baďura. Přímo na oběd, ve 12:12 jsme přivítali Romana Kudláčka. Poobědval, dal krátkou siestu a valil dál. Během odpoledne, přesně ve 13:45, jsme měli tu čest přivítat Tomáše Hadámka. Zatím jako jediný statečný se odvážil okusit kvalitu vody zdejšího rybníka. Velice si koupel pochvaloval. Dal k obědu gulášek a trošku se rozpovídal. „Letos mě ty míle nějak nebaví. Jedu už po čtvrté a asi naposledy.“ Nějak mi to letos nechutná. Řešil jsem technický problém s kolem a čekal do 9 hod na servis v Harrachově. Alespoň jsem se pořádně vyspal. Dnes očekáváme ještě dva borce, a to Jáchyma Daňka a Petra Tichého.
REPORT II
V sobotu podvečer, mezi 18:45 až 20:00, k nám na CP3 dorazili dva závodníci, Jáchym Daněk a Petr Tichý. Nejprve chtěli ještě večer vyrazit znovu na trasu. Jenomže přišel pořádný slejvák a tak svůj původní záměr přehodnotili a rozhodli se u nás strávit noc. Pojedli, popili, popovídali a odebrali se do připravených stanových pokojíčků odpočívat. Po vydatné snídani a ranní kávě se těšili, že vyrazí za sucha, ale začalo znovu pršet. Nicméně se lehce po šesté hodině vydali na cestu. V 8:50 jsem přivítali prvního dnešního závodníka, Jiřího Kučvu. Za další hodinu dorazil Jakub Hrabý, Daniel Granát a loňský vítěz jižní trasy Petr Zítek. Ten se cestou zastavil v Hejnicích na pouti, chtěl se povozit na labutích, zkusit bobovku. Ale najednou slyší: “Cyklisto, kam nám to lezete? Ještěže nic teď nejede.“ Tak raději šlápl do pedálů a pokračoval směr CP. Po Petrovi jsme postupně přivítali Davida Foldynu, Jirku Klepetka, Miroslava Pilathy, Robina Morávka, Petra Miklendu. V 17:35 přivítal Jendu Moravce početný fanklub, který dodal na naše CP bohaté pohoštění v podobě buchet a dalších laskomin nejen pro svého favorita, ale i pro další mílaře. Během dneška již nikoho dalšího neočekáváme, nicméně jsme stále ve střehu.
CP3 JIH - Šumava
Zdravíme z CP3 Jih. Celá skvadra měla co dělat abychom dorazili na místo dřív než první dva závodníci. První z nich nakonec dorazil asi v 10, druhů asi 45 minut poté, crew to stihla jen tak tak. Dál se nedělo nic, čekáme zároveň na déšť a na třetího, z čehož první už tu měl být, a druhého očekáváme zítra. Jinak tu panuje klasický boží klid, kokodlaci už nám ukradli kus masa, chřástal letos není a tak doufáme že se brzy začnou hrnout závodníci, abychom si poslechli nějaký příběhy a zážitky.