DEN 5 - 3.7.
Pátý závodní den začal v Trenčíně doslova “šokově”. Naše propočty selhaly a ve 4:20 nás vzbudilo světlo z kola Pavla Šípa. No nebudeme lhát, nečekali jsme ho. Nebo takhle čekali, ale ne tak brzy. Jeho příjezd nás probral rychleji než kyblík ledové vody. Nicméně Pavel do Trenčína dorazil dost vyčerpaný a tak se rovnou odebral ke spánku. S jeho vyčerpáním rozhodně nekorespondovala doba spánku - slabé tři hodiny. Krátce před osmou ranní jsme se s Pavelm loučili se slibem, že v Nové Sedlici jeho příjezd řádně oslavíme.
Jinak bychom celý dnešní den mohli shrnout jedním slovem - vedro. A to opravdu extrémní. CP 3 Trenčín stojí na vyprahlé louce v blízkosti řeky Váh. Zhodnotili jsme, že to tu vypadá jak na Sahaře. Naštěstí! Máme tu Váh s krásnou oblázkovou pláží. Lepší než Chorvatsko. Většinu dne jsme proto trávili v řece při čekání na další závodníky. Odpoledne se k nám přidali také další dobrovolníci. Hlavně příběhy dobrovolníka Přémy nás budou bavit až dlouho do noci. Plus Přéma přivezl životabudič! Který jsme ocenili nejen my, ale také David Pacholík a Jakub Hrabý. Oba dorazili v podvečer. Čekal tu na ně mimo nás i media tým jih.
Zítra už se pomalu, ale jistě odebereme do Nové Sedlice, protože pokud někdo sledujete Pavla Šípa… No pro jistotu vyjedeme už brzy ráno.
Ještě pro vás máme informaci o odstoupivších. K dnešnímu dni závod vzdalo celkem 22 závodníků. Z toho osm pouze za dnešní dopoledne.
Okénko poezie
č. 612 Petra Novotná:
Moje milé míle,
vůbec nejste milé.
Tohle teplo je fakt strašný,
i když vím, že k mílím patří.
Snad se brzo zchladíme,
na afterparty se vidime.
č. 2079 Petr Chvojka:
Leč se na svět pořád směju,
popravdě už dva dny bliju.
Ještě může přijít hnačka,
to pak není žádná hračka.
Tak mi držte pěstičky,
pánové a dámičky.
REPORT CP 1 SEVER
Třetí den na CP1 Jizerky projelo 47 lidí a z toho 16 lidiček přespalo. Všichni pokračují na CP2, posledního závodníka jsme vypustili lehce po 8h. Do 10h byl klid a pak se to pomalu začalo opět točit. Krátce po desáté se objevil Stanislav Hájek, č. 82, zatím s nejrychlejším průjezdem. Jak rychle přijel, tak rychle odjel, 25 minut na CP. Neví, o co přišel. Jídla a pití je tu dost.
Letos dorazila na CP1 také „kontrola“, Gábi a Milan Hosákovi, pravidelná dobrovolnice na kontrolách CP na severní i jižní trase a několikanásobný účastník závodu. Dnešní skromnější průjezd do osmi hodin čítal 20 lidí. Zítra očekáváme zase druhou větší vlnu závodníků.
Měli jsme Mílové počasí.
Vlasta a spol.
REPORT CP 2 SEVER
Už se celkem těšíme , až nám sem začnou proudit davy závodníků. Zatím jsme u nás přivítali teprve 4 nejdrsnější borce Severní Trasy. Vůbec první závodník Vladan Moravec přijel hodinu a půl po půlnoci, už jsme se na něj těšili nejenom my, ale byla ho podpořit i jeho dcera se psem Augustem.
Psa už asi čekání přestalo bavit, tak v přítmí kousl téměř do zadnice Vladanova kamaráda, který za ním dojel na kole z Brna.
Další závodník Ondřej Brožík přijel 2 hodiny po něm. Krátce je oba vyzpovídal mediální tým a všichni jsme se rádi odebrali do postelí a spacáků.
Ráno před 8 hodinou už oba vyrazili bojovat s tratí a my měli volno. Opravili jsme nedodělky z předchozího dne, chladili se v jezírku a vyčkávali příjezd 2 závodníků, které jsme celý den sledovali podle trackerů. Po půl paté se ukázal první, další za 2 hodiny po něm. Štěpán Krátký uvažoval o tom , že ještě popojede, ale nabídka vyprání mundůru ho zaujala natolik, že zůstane na noc. Ale ráno oba vyrazí hodně časně.
Během dne se začal zvedat vítr, který nám zatím dal pokoj, a tím opět počaly problémy s obloukem jako loňský rok. Poryv větru oblouk nadzvedl, posunul a utrhnul jedno kotvící poutko. Tak jsme ho raději na noc vyfoukli a zatížili kameny.
Na cestě od Míry Hůlky je teď o půl 10 večer ještě šest bojovníků, uvidíme, zda budou spát cestou nebo pojedou nocí až k nám.
REPORT CP 2 JIH
Druhý den na CP2 začíná z pohledu těchto zpráv už včerejším večerem a od toho jsme přivítali zatím 15 závodníků, i s jejich příběhy a rozdílnými přístupy.
Závodník Václav Jurák, první z těch co dosud přijeli, hlásil rovnou dva defekty. Také byl první kdo u nás dělal cokoli na kole. Vyměňoval ohmatané gripy. Také vyměnil přední brašnu za ledvinku, kvůli lepšímu rozložení váhy. Tomáš Čapek jede bez spánku, krom 30 minut, od včerejších pěti ráno a ujel přes 300 km v kuse. zjevně nejen na úplné špici jsou letos takové výkony a takoví stíhači.
Říkal že v pískovně u Suchdolu skočil do vody oblečený, sotva kolo odložil, čímž vyděsil dámy v plavkách co tam chytaly bronz a kdyby měly číslo, snad by prý aj volaly Chocholouška.
Tomáš Bartovský po příjezdu na CP nabízí duše, že jich má 16, a že má ještě 3 sady lepení, tak jich prý asi nebude tolik potřebovat. Loni 14x píchnul, tak udělal opatření, které se na mílích víckrát osvědčilo. Nikdy se ti nestane nehoda, na kterou jsi dobře připravený. Taky to je první závodník, který si zde měnil destičky. Brzdí prý preventivně víc. Využil k tomu náš servisní stojan, na který se tu doteď prášilo a pavouci losovali, kdo na něm utká obligátní pavučinu.
Taky jsme tu měli univerzitu třetího věku a studovali lesní zákon, alespoň tu část, co jako turisté můžeme v lese, protože i takových otázek, zavánějících obviněním, se závodníci dočkají poklidně si jdouce s kolem na rameni.
Martin Parůžek si jako zatím jediný pochvaloval poslední úsek před CPčkem, kterému jiní přezdívají Sahara. Že to bylo super! Mám podezření, že to řekl jen proto, aby Honzu podráždil.
Před pátou přijel závodník Petr Schwarz, a jemu v patách přišel déšť, který ukončil naši místní výheň a přinesl dýchatelno. Konec jedné, možná ne úplně úmyslné, kopkoviny. Tento déšť nám pak přivodil i zástavu a v přímém přenosu v sedm i resuscitaci našeho oblouku. https://youtu.be/PaL5vJIUpuo?t=143
V příští hodině čekáme asi sedmičlenný peloton a uvidíme, jestli nám neoficiální CP v Šatově sebere další várku noclěžníků, nebo se ještě hecnou a dojedou k nám. Každopádně držíme stráž a závodníci mohou přijet i v době kdy slušní lidé spí.
Z Jevišovky zdraví tým CP2 jih.