DEN 30 - 28.7

Pondělí 28.7.2025, F2000 Třebeň

Dnes přijel hlavní „peloton“ 2000.

V noci déšť a vítr, ráno to samé. Ovšem oblouk, který jsme včera kvůli větru museli sundat, nyní před příjezdy stavíme.

Blíží se k nám dvojice 2054 Jiří Boček a 2154 Tomáš Braun. Dopoledne se sem sjeli jejich rodiny, manželky, děti i rodiče a v bramborárně to zas žije. Manželky vypadají jako dlouholeté kamarádky, ale seznámili se zrovna teď tady na parkovišti před bramborárnou při vystupování z auta. I je evidentně rychle spojili společné zážitky z Mílí jejich spolujedoucích manželů (nebo společná starost, kterou o ně měly?). Jedna z nich je z Moravy, takže je teprve 10 hodin, ale už tu koluje odšpuntovaná domácí slivovice.

Kluci Jirka s Tomášem projeli cílovou bránou ve 12:24. Znají se už z předloňských Míli, kdy se náhodou sjeli a pokračovali společně. Letos jeli plánovaně už od začátku spolu. Pod obloukem se smějí a jsou euforičtí, děkují, prý to bylo skvělý. Vrhají se na ně radostně manželky i děti, až Tomášovi vytryskly slzy.

Měli i podobná čísla 2054 a 2154. Účastníci si mohou startovní číslo vybrat, a tak se ptám, jestli to bylo z jejich strany záměrně, když jsou kamarádi a chtěli jet spolu. Prý úplná náhoda a u obou to bylo podle narození jejich blízkých. Tomáš: dcera se narodila 2., žena 15. a syn 4.. Když to dal dohromady vyšlo 2154. Jirka se k číslu dostal jinak: dcera 19.2. (19+2=21), druhá dcera 24.9. (24+9=33). 21+33=54. A těch 20 je začátek st. čísel na 2000 mil, takže mu vyšlo 2054. I v tvorbě čísla si byli podobní.

Dělají si legraci: já jsem z Prahy, on z Brna, ale vydrželi jsme spolu celou cestu 😊.

Jsou spokojení, i když přiznávají, že prožívali chvíle, kdy na mě „mysleli“ intenzivně.

Neskutečně rozvodněné potoky po silných průtržích a prudký podmáčený výlez na Grázlovu vyhlídku byl dost problematický a hodně náročný. Teď se Tomáš směje, když to vypráví. Byl nahoře úplně rozebraný, volal se ženou: „Co se stalo? – Je to strašně těžký!!! – Chtěls to, tak jeď!!!“ A bylo vyřešeno! No, ono doma ty situace nevypadají tak drasticky, jako když jste přímo v tom a vyčerpaní.

Jirkovi zas na třeboňsku na kamenu ustřelilo přední kolo, spadl do rybníka a dost si rozsekl pusu. Výhoda je, že když se ti stane něco na Mílích, než dojedeš, tak se to zahojí 😊. A opravdu už má jen hezkou jizvu.

Když přijeli k Laborci, zrovna brodil Pavol Grajciar. Zvolil špatné místo, ve vodě byl už po krk, kolo nebylo vůbec vidět a najednou volá: „Já plávam! Do piči, já plávam!… .„ Chtěli pro něj skočit, ale vyplivlo ho to na druhý břeh, takže vše vyřešeno. Oni šli přesně po natrasované čáře a měli to kousek nad kolena.

Jindy se zastavili někde v hospodě a vrchní říká, každý mílař tady má od starosty 100,-Kč na útratu. Je velký fanda Mílí. Pak je nechali přespat v nějaké boudě se dvěma rozhrkanými postelemi. Prý maximální luxus! Je vidět, že mílař vnímá luxus úplně jinak než lidé v běžném životě!

Kousek před cílem si Tomáš utahoval tretry a Jirka se ho ptal: „Připravuješ se na špurt???“ 😊 Samozřejmě, že projeli spolu v klidu bok po boku.

Jak sedíme v bramborárně u stolu a klábosíme, dvanáctiletá dcera Laura najednou povídá: „Tatínku, běž už se vykoupat, smrdíš.“ Jeho desetiletý syn se naopak těší, až to bude moci jet s tátou. Nejraději by hned.

Povídali by do nekonečna, ale přerušil to ve 14:30 trošku nenadálý příjezd dalšího 2100 Ladislava Vancla, kterého jsme nebyli schopni kontrolovat, poněvadž mu nefungoval trekr. Počasí je pořád špatné, déšť, zima, vítr. Ovšem Láďa vypadá spokojeně a prý by jel klidně dál, počasí mu nevadí. Říká mi, dostali jsme od tebe úplně všechno, cestovka KOPKA je prostě nejlepší! Samozřejmě na trase lidi trpí a nadávají, ale v cíli většinou převáží euforie.

V bramborárně se smaží bramboráky, Bernard i Kofola tečou proudem a panuje přátelská veselá atmosféra. Kluci vytahují příhodu, jak Láďa Vancl ve Strážnici vidí ženskou, co se zvědavě rozhlíží. Pomyslí si: „Hmmm, asi čeká na mílaře. No nic, sbalím ji.“ Pak se ukázalo, že to byla manželka jiného mílaře Jirky Bočka, který bydlí ve Strážnici. Teď se s ní Láďa potkal přímo tady v bramborárně i s Jirkou Bočkem a společně se tomu smějí. Láďa s nevinou tváří se bránil, že jen sháněl nocleh 😊.

Láďa vypráví další příhodu, jak pršelo a v budce na Komárce se tlačilo několik lidí. Vláďa na ně volá, vy jste mílaři? A zevnitř se ozvalo: Já jsem Ozogán. Radost na obou stranách. Tak tam přespávali spolu a povídali do půlnoci. Petr ráno ve 4 vstal a vyrazil směr východ. Láďa ostudně spal do 10.. (Pozn.: Petr Ozogán jde pěšky sever na východ, ale jen o víkendech, v pracovní dny musí být doma kvůli léčbě ozařováním.)

Každého v cíli vážíme a porovnáváme s hodnotami na startu. Láďa shodil 8 kilo.

Potkával se s dvojicí před sebou i s dvojicí za sebou, měl ale jiný režim. Jezdil do noci a ráno dlouho spal.

Hodinu po něm v 15:25 přijíždí 2118 Michal Poláček a 2044 Josef Brychta. I oni si stěžovali na dnešek. V noci se klepali zimou, a tak vstali dost brzo a vyjeli. Spali za Božím Darem v přístřešku na Ježíškově cestě. Od rána hodně chladno a déšť celou cestu. Josef se třese ještě tady. Jsou rádi, že jsou tu. I na ně čekají nejbližší. Hned jim sdělují zážitky, kterých jsou za poslední týdny plni.

Michal shodil také asi 8 kilo. Ale hlavně je jedním z několika málo, kteří mají trasu 2000 mil v obou směrech. Letos to bylo kvůli počasí podstatně tvrdší, přesto to ujel o 3 dny rychleji než předloni. Fyzicky byl na tom podobně, ale letos měl větší disciplínu, co se týče jízdy i spaní. A ze Slovenska okolo něho bylo 5 dalších mílařů, a to ho taky motivovalo. Vloni 100 km před ním i za ním nikdo nebyl.

Teď má splněno 1000 i 2x 2000 mil. Nevidí důvod, proč by měl znova jet. Ale to tvrdil i po té první dvoutisícovce. Takže myslím, že Michala zase brzo uvidíme.

I Josef je rád, že dojel 2000. Před dvěma lety byl také přihlášený na 2000, ale skončil na tisícovce, že mu to připadalo dlouhý. Od té doby mu to leželo v hlavě, takže věděl, že tentokrát to dojet musí. Teď je nadšený, že je tu. Díky počasí to byl ale mazec. Dělá si legraci, že kdybych mu řekl, že Míle se letos pojedou na podzim a v zimě, asi by nejel 😊.

Později odpoledne si začali rodiny odvážet dnešní mílaře a my doděláváme potřebné.

Teď na večer se počasí uklidnilo, ustal déšť i vítr, chladno ale trvá.

Honza Kopka + tým F2000 Třebeň (Pavel + Vláďa)