DEN 27 - 28.7.
DEN 27 - CÍL OPĚT V PERMANENCI
Tak po hluchém dni se konečně dnes navečer po půl šesté v cíli objevil mílař Martin Parůžek, sice jsme ho čekali až jako druhého, ale jak sám přiznal, šel po tom před sebou už několik dní a dnes se mu ho konečně podařilo předjet. Takže souboj do „posledních metrů“. Teď na konci se trápil s achilovkou. Řešil to po svém pomocí klacíků a 3M pásky a nějak to fungovalo. Do závodu šel kvůli nedostatku času moc odpočatý, a tak se mu prvních 1000 mil jelo hůře než ta druhá půlka, kterou jel i rychleji. Stejně tak drobné zdravotní problémy z první tisícovky v té druhé odezněly a cítí se super a nic ho nebolí.
Slovenskou jižní část hodnotil jako těžkou. Do cíle se nejvíc těšil na pivo. A samozřejmě Bernard byl jako vždy připravený stejně jako náš místní dobrovolník Míra s bramboráky.
Před osmou se objevil René Šteffek a do cíle evidentně nespěchal. Několikrát zastavil, aby si vyfotil oblouk. Po průjezdu se žádné velké emoce nekonaly, ani kolo nešlo nad hlavu. Teprve u piva, kofoly, bramboráků a rohlíků se sádlem se rozmluvil. Popisoval, jak spal nejraději za markety, kde si z kontejneru vytáhl kartony a někde v zákoutí přespal jako bezdomovec, u kterých se vlastně inspiroval. Další výhodou bylo, že ráno si mohl v marketu hned koupit snídaní a jídlo na další cestu. Trasa se mu líbila až na Šumavu, kde prý moc tlačil a kopec Čerchov byl snad prokletý.
Oba kluci zůstávají spát v bramborárně, tak nám tu aspoň nebude smutno.
V cíli kromě nás nechyběl Pepík z bramborárny a oddaní fandové z Aše paní Marie s Václavem. Vítají tu s námi každého mílaře a když dojížděli Tomáš s Klárkou, čekali celou noc v autě na sedačce, aby jim jejich případný noční či časně ranní příjezd neunikl. Děkujeme jim za všechny mílaře a Martinovi a Rendovi blahopřejeme ke zdárnému dojezdu.
F2020 Anna Šíma Kopková