DEN 25 - 26.7.
DEN 25 - PRVNÍ ŽENA V CÍLI 2020 MILES
Těšil jsem se do cíle, že se konečně pořádně vyspím. Podařilo se mi to jen tu první noc. Hned tu druhou na dnešek to už nevyšlo. Závodníci se rozhodli, že mi to nedopřejí. K cíli se večer jako první blížil Němec Tilo Arnhold a chtěl to už dojet. Podle jeho vzdálenosti to vypadalo na půlnoc. Ovšem nesnadné cesty, zima, silný déšť a tma způsobily, že dojel až po druhé ranní. Ještě před cílem volal a trochu zmateně ze sebe soukal: Honzo, mám strašný hlad, připravte bramboráky, pivo i kofolu, všechno sním a vypiju. A to taky udělal. Pepík, majitel bramborárny tady spal na podlaze, aby v noci vstal a pekl a pekl, dokud se Tilo nenasytil. Ten byl v cíli sice úplně vyčerpaný, ale šťastný, že to dal. Nechtěl si jít lehnout a stále vyprávěl jedno přes druhý lámanou češtinou kombinovanou s angličtinou příhody z trasy, kde spal, co jedl, koho všechno potkal, kdo mu pomohl atd. atd.. Museli jsme počkat, až z něj trochu vyprchá adrenalin. I pak nám ale dalo práci dostat ho do spacáku, abychom mohli zalehnout i my. Podle pozic z večera se za Tilem blížil pár první žena Klárka Holásková s Tomášem Novotným a jak známe Tomáše, také nejspíš pojedou do cíle nonstop. Takže na spaní máme asi jen hodinu, čekáme je kolem 3:30 – 4 hod ráno. Už mají za sebou nejtěžší úseky a sjezd z Dyleně a před sebou asi 25 snadných kilometrů částečně po asfaltu. Rychlá kontrola pozic před zalehnutím, Klára má tracker vybitý a Tomášův je zaseklý v první vesnici za výjezdem z Českého lesa. Jedou – nejedou? Přeci nebivakují, chtěli jet nonstop a mají to už jen 2 hodiny lehké jízdy. To, že by Tomáš dopustil? Čekáme, jestli se tracker hne. Po další půl hodině nic. Jdeme si lehnout a doufáme, že to není chyba systému a že nám neuniknou. Nejvíc v noci hlídá 4měsíční Josefínka, která se dožaduje během noci kojení a přitom probíhá kontrola pohybu-nepohybu naší dvojice. Pak přišla ráno hláška, už jsou kousek a během 5 minut všichni venku na místech a cíl připravený na natáčení, focení a vítání. V 7:38 projela bránou první žena a zároveň tedy rekordmanka varianty 2 020 mil, doprovázená svým parťákem a partnerem a velkým favoritem Tomášem Novotným, který díky zdravotním problémům musel opustit špici a přidal se ke Klárce. Cvakají foťáky, kamera vrčí, tečou slzy i šampáňo. Fandové tleskají a objímají hrdiny. Pak se oba pouští do vyprávění, jak to bylo poslední noc – déšť, zima, mlha, Klára chtěla jet už nonstop. Tomáš chytil zimnici a chtěl jít spát. Jet až do cíle nemá smysl. Klára odporovala: A co má smysl, lézt do mokrýho spacáku nemá smysl! Míle nemaj smysl! Jedem! Nakonec přeci jen zalehli na 2 hodiny a přijeli jako každej slušnej člověk až ráno 😊.
Tomášovi se jeho zdravotní problémy na Mílích podstatně zlepšily. V bramborárně ale padl na matrace a usnul. Klárka překypovala energií a vypadala, jako by ani nic poslední týdny nedělala, žádná únava nebyla znát. A její čas a rekord na 3 260 km zní 23 dnů, 16 hodin a 38 minut. Velká gratulace a poklona. Je drsná, silná a bodrá Moravanda s elegantní ženskostí.
Během příjemného dopoledne odjíždí na vlak Mílař Petr a po něm se balí noční jezdec Tilo. Ptám se ho, jestli je právník? Máš štěstí, že nejsem, žertuje Tilo. Nutno říci, že i Tilo je rekordman a budeme ho muset zanést do tabulky rekordů. Během svých 10 startů ujel na Mílích 10 000 mil (16 000 km) – 2x 500 mil, 7x 1 000mil, 1x 2 000 mil. Víc mil / kilometrů nikdo nemá.
12 minut před polednem dorazili 3 pohodáři Martin Bulíček, Libor Pavlík a Míra Hruška. Jeli spolu 2 100 km. Poslední noc spali díky ochotnému chlapíkovi v keltském srubu a ještě dostali pivo na dobrou noc. Martin Bulíček vloni odstartoval kvůli úrazu o 3 týdny později a jel úplně sám celou dobu. Letos jel naopak ve společnosti dalších Mílařů. A co bylo lepší? Prý nejde říct, každé míle byly úplně jiné a každé jinak hezké. Obojího si užil na maximum, loňské samoty i letošní společnosti. Pro Martina si přijela manželka se třemi dětmi a odvezli si ho spokojeného a vyvětraného domu. Kluci Míra a Libor zůstávají u nás v bramborárně a doužijí si Míle ještě jeden den a my si užijeme jejich příběhy při společném pivu. Domů odjedou až ráno.
Dalšího mílaře čekáme až pozítří. Aspoň nabereme síly na další dojezdy i na osobní údržbu a porovnání F2020.
F2020 Honza Kopka