DEN 24,25 - 23.7., 24.7.2024

DEN 24 a 25

Ještě krátce zpět k dojezdům prvních do F1000
První, kdo protnul cíl byl Dan Polman, který překonal traťový rekord o cca 4,5 hodiny. Sice jsou jednotlivé ročníky nesouměřitelné díky počasí i nějakým každoročním změnám na trase, nicméně dosažené časy evidujeme. Dan byl v cíli šťastný, že zatím nevzdal žádný ultrmaraton, a teď má další hodně těžký zářez. Překvapila ho náročnost trasy nejen z hlediska kopců, ale i technických úseků. Deptalo ho i to, jak pomalu kilometry naskakují. Přeci jenom při svých závodech jede na lehkém silničním kole v aerodynamickém posedu a dělá jen nutné co nejkratší přestávky. Vlastně pouze šlape a o všechno ostatní se stará tým, který má stále za zády. Tady je to ale jinak. Žádná velká rychlost na naloženém kole, občas chůze či tlačení. Velké zdržení jsou i zastávky pro doplnění jídla a pití, servis kola, vybalování a balení bivaku a další. Měl taktiku založenou na pokud možno dobrém spánku a rychlejším tempu.

Trochu se vyděsil za půlkou, když jeden den ráno viděl v mokré trávě a blátivých úsecích stopy po kole: „To není možné, tady kromě pár srnek žádný normální biker přeci neprojede, to musel bejt Mílař.“ A taky že jo! V noci, když spal o něco déle, ho předjel Tomáš Novotný, který naopak spal o dost méně. Jeho denní porce spánku jsou opravdu minimální, mezi ½ až 2 hodiny. A tak, co vypadalo před půlkou jako jasná záležitost se opět změnilo v závod. Ovšem Dan využil výhodu dlouhého spánku a postupně dojel Tomáše, chvilinku jeli spolu a když Dan začal odjíždět, Tomáš na něj ještě houknul, že se ho pokusí znovu dojet. Dan ale uhájil první místo. V cíli na něj čekala manželka, dvě děti a početná skupina jeho fanoušků. Všichni strávili v cíli veselé chvíle.

Tomáš Novotný dojel asi o 11 hodin později. To vypadá jako velký rozdíl, ale zas tak není. Hodiny tady jsou míň než minuty na běžném maratonu. A Tomáš, dvojnásobný vítěz, dosáhl svého rekordního času. On, díky minimu spánku, vypadal v cíli dost unaveně. A jestli byl na druhý místo naštvaný? Nebyl, byl naopak hrdý. A Danovi vysekl poklonu, že jel opravdu dobře.

Trocha teoretizování.
Na prvním místě jižní trasy dojel Matěj Činčara. 23 hodin za vítězem severu Danem Polmanem a třetí celkově v součtu obou tras. Opět to vypadá, že je to velká ztráta. Vůbec není! Dá se říct, že jel na úrovni vítězů minulých let. To jen Dan na severu „se utrhl ze řetězu“ a odjel nadpozemský čas.

Ovšem, i když porovnáváme časy obou tras, úplně porovnatelné to samozřejmě není. Trasy jsou rozdílné a jde také hodně o počasí, kde jaké je. To má veliký vliv na dosažené časy.

Zajímavostí je, že první Matěj z jihu dojel 3. v teoretickém celkovém pořadí obou tras, tedy srovnatelně se špičkou severu. Za prvním jižanem, resp. za prvním a druhým se udělala velká mezera a když dojel 4. závodník jihu, bylo v cíli už 19 seveřanů. Celkově by tedy 4. jižan skončil 23..

Pak se to otočilo a jižani v počtu dojezdů převálcovali sever a finisherů jihu je výrazně více než ze severu.

Společný dojezd?
Co se týče dojezdů ze severu a z jihu, ještě se nám za 4-letou historii nepodařilo, aby se sjel seveřan s jižanem a dojeli společně, přestože trasa severu i jihu posledních 10 km dojíždí shodně. Letos už to vypadalo nadějně. Dokonce se závodníci potkali na styčném bodě tras ve Skalné a pokračovali spolu. Jeden z nich ale zjistil, že jeho manželka ještě nedorazila do bramborárny, a zastavil čekat v hospodě 1 km před cílem. Byli jsme trochu zklamaní. Ve chvíli, když se manželka objevila, tak mu volala, že už může. Vzal jsem si od ní telefon, a v legraci mu vysvětluju situaci, že nám zkazil první společný příjezd obou tras, ale že se k němu těsně blíží další jižan a může se k němu přidat. Mezitím, než jsem mu vše vysvětlil, jižan projel a zas to nevyšlo. Tenhle nafingovaný dojezd bychom stejně nemohli vydávat za náhodu. Vypadalo to, že kdybych se do toho nevložil a nezdržel ho vysvětlováním, přiskočil by přesně k projíždějícímu. No nic, budeme čekat, jestli to konečně vyjde příští rok.

Další Mílař už zítra
Nyní čekáme na Milana Skladana, který se k bramborárně blíží z jihu. Vypadá to na noční dojezd. S Milanem jsme se spojili a on potvrdil, že na nás bude hodný a dojede až zítra před polednem. Takže my se přesouváme do cíle, abychom mu mohli vztyčit oblouk a přivítat ho bramborákem, kofolou a Bernardem.

Milane, užij si poslední chvíle a kilometry na trase. Uvidíme se v bramborárně.

Z cesty do F1000 Honza Kopka