DEN 17 - 15.7.
F2000 Třebeň
Včera jsem se přesunul z Nové Sedlice do Třebeně, abych i já přivítal prvního na 2000 mil Pavla Šípa.
Hned ráno se tu objevil č. 75 Jaromír Kořínek, přivezl nám trekr a rozpovídal se, jak vzdal v Čavoji před Magurou. Na Dlouhých stráních, kde byla neskutečná zima a mlha, že neviděl ani zábradlí, podle kterého šel, promrzl a od té doby byl totálně vycuclý a s průjmama. Ikonickou Maguru už nedal a skončil pod ní. Teď je z toho úplně zničený, prý se musí vrátit a dojet to. Předloni jel jih, letos sever – obě trasy se mu hodně líbily, ale na severu mu zůstal dluh.
Jarda má po operaci aorty, teď má velkou část novou umělou. Doktor mu doporučil kolo, pokud chce aspoň nějaký pohyb. Tak se přihlásil na 1000 miles. Úplně si nejsem jistý, že to pan doktor myslel takhle 😊.
V Hostýnkách se potkal s Pavlem Šípem, který už se vracel severem. Prý jel s úsměvem a vypadal v pohodě.
Dopoledne se přijel podívat další Mílař č. 2025 Vitaliy Ostrouchov, který skončil už na Dyleni hned druhý den ráno po pádu ze sjezdu – žebra, rameno, ruka. Nemohl dýchat. Chtěl jet 2 000, a počítal, že dojede do cíle přesně 8.8. na den svých 50.narozenin a oslaví je i s dojezdem tady s námi v bramborárně. Bohužel malá nepozornost a vše bylo jinak. Teď tu čeká na dojezd Pavla, aby i on mu pogratuloval.
Dobudujeme cíl pro Pavla a chvíli na to se objevuje varování před bouřkou. Kolem 14 se tedy snažíme vyfouknout oblouk, ale vítr se už do něj opírá docela s intenzitou. Cíl je tedy zase úplně složený. Když to přejde, začínáme stavět znova a přichází další bouřka, takže zase dolu. A to ještě 2x. Tady v té rovině nejsme ničím kryti a s větrem tu bojujeme neustále. Cíl už byl několikrát složenej a to ještě neprojel ani jeden závodník. Jen doufáme, že na dojezd Pavla ho dokážeme postavit.
Pavel už je blízko, bereme kameramana a jedeme mu naproti něco pofotit a natočit. Počasí se zklidnilo, a tak 2. část party rychle staví oblouk a cíl, aby bylo vše připraveno.
Na Pavla už tu čeká rodina, manželka s dvouletým kloučkem, maminka s tátou. A také další fanoušci a příznivci 1000miles a samozřejmě pan „domácí“ Pepík Dušák, který nám tu poskytuje zázemí.
Po 18-té hodině se konečně objevuje Pavel a projíždí se skromným úsměvem pod oobloukem. Vypadá jako vždy v pohodě, v očích je ale znát únava. Na dnešek spal 5 hodin. Jihem ve směru na východ udělal rekord neskutečným časem začínajícím 6 dnů a cca 22 hodin. V tomhle směru to ještě nikdo nejel pod 7 dnů. A to byl vlastně teprve v půlce. Zpátky ho ale začalo zkoušet počasí, deště, bouřky, zima. Že by vzdal ho nenapadlo nikdy. Rekord na 2 000 mil mu utekl o pár hodin. Přesto dosáhl na ty podmínky velice skvělého času 16 dnů a 3 hodiny. Je spokojený.
Rodiče jsou na něj hrdí, mamince se v očích objevili i slzy. V dětství nesměl sportovat, prošel si rozpadáváním kyčelního kloubu. Teď je z něj super sportovec s velkým srdcem. Má i velkou podporu ze strany manželky. Díky tomu taky startoval už po páté a k vítězství na jižní trase přidal teď další na prémiové „dvoutisícovce“, letos dlouhé přesně 3 271 km. Přiznal ale, že kdyby startoval Milan Hanyk (který před startem onemocněl), mohl se závod vyvíjet jinak a boj o vítězství by byl asi dramatičtější.
I když vyhrál a vždy to pojede na co nejlepší umístění, to mu prostě nedá, je pro něj ve finále důležitější to, co si odnese z trasy. Pro Pavla Míle znamenají velké dobrodružství i setkávání s fajn lidmi a to ze strany Mílařů, dobrovolníků na CP-éčkáh i úplně náhodnými na trase. Často mu prý pomohli, i když vlastně ani nežádal. I to je fenomén Mílí. Účastníci často zjistí, že to s dobrotou lidí není tak zlé, jak to vypadá v běžném životě. A i jeho manželka potvrdila, že Pavel má mezi Mílaři plno blízkých kamarádů, se kterými se rád potkává.
Já se loučím s Pavlem a jeho rodinou i s osazenstvem F2000 bramborárna Třebeň a vracím se nočním vlakem zpět na F1000 do Sedlice, kde budu fungovat a poté ho uzavírat a odvážet v neděli 20.7.. a přesouvat se opět sem do cíle F2000 v Třebeni a pokračovat tady.
Mezicílový zpravodaj
Honza Kopka
F1000 Nova Sedlica
Po klidné noci začal den odjezdem třech závodníků, kteří nocovali v Nové Sedlici. V 8:30 odjel Ctibor Ducháček vybavený marihuanou (jen pro svou potřebu), posilněný pivkem a místní hroznomedovicí. V 10:15 ho následovali Matěj Růžička a Svatoslav Dočkal, perfektně zregenerovaný na místním penzioně. Počasí se začíná kazit, tak doufáme, že se nezhorší. Skupina závodníků jedoucí na do cíle je před posledním zákazem. Odhadovaný čas příjezdu je mezi 15 a 16 hodinou, tak se uklízí CP, čistí se stany, kontroluje se upevnění oblouků, protože se blíží další bouřka. Odhadovaný čas příjezdu závodníka se odhadl správně, protože před 16:00 dorazil Jakub Milata a když poslední autobus odjíždí do civilizace v 16:35, tak to byl docela frmol. Cílové fotky, umýt kolo, převlíknout se do civilu a 3 minuty před odjezdem autobusu odjíždí. Autobus stihnul. 16:45 dorazili dvojice Ulrike Hoinkis a Petr Kaspar. Jestli bude Petr pokračovat na 2000 mil se uvidí ráno, Ulrike má jasno, ta jede dál i když by nerada jela v dešti a sama, protože má dost zvlhlé a zničené nohy. Další trojice dorazila v čase 17:45 a byli to: Roman Švach, Lubomír Juránek a Jan Slanec, kteří si ale ještě 12 kilometrů před cílem dali tzv. poslední večeři, kdy si povídali o svých dojmech a dojeli u toho zároveň všechny zbytky jídla. Všichni konči v cíli 1000 mil, tak jak plánovali a byli nadšení, že jsou v cíli a plní dojmů a dobrodružství. V těsném závěse dorazil Michal Uchytil, kterého už nějakou dobu čekala jeho žena. Závodník byl zkušený a nejel míle poprvé a napříč těžkým podmínkám dojeli. Poslední závodník Peter Janiga, který stihnul medvědí zákazy ve stanoveném čase dorazil v čase 21:35. Dalších závodníky už dnes neočekáváme a těšíme se na další závodníky zítra.
Aleš Nenička, kameraman 1000mies