DEN 16

SLADKÝ DEN

Běží 15. den.

Do postelí jsme se dostali už o půlnoci. Zdeněk Matoulek naštěstí večer zastavil asi 50 km před cílem a dal nám echo, že bude spát. Michal Jirásky a Michal Doležal,  nejbližší ze severu, byli ještě daleko. Takže v noci nikdo letos už po druhé nepřijel a mohli jsme se vyspat.

11:05   626 Zdeněk Matoulek z jihu   Jede již po desáté – úctyhodný výkon! Jezdí to kvůli svobodě a času, co má na Mílích jen pro sebe. Už teď ví, že to pojede i příští rok. Na Mílích mu přijde nejtěžší to prosadit vždycky doma 😊, směje se.  Říkám mu, že když už jede podesáté, mělo by to být teoreticky automatické. Teoreticky ano, ale prakticky to tak vůbec není 😊. Sever Slovenska se mu líbí hodně. Jih je jinak hezký, surový a divoký.

Na Hodonínsku spal někde v útulně. Po půlnoci se najednou otevřely dveře a tam 3 mladé hezké cyklistky. Lehly si vedle něj a za 2 hodiny vstaly a odjely. Ráno přemýšlel, jestli jely nějaký jiný závod nebo se mu to jen zdálo 😊. Poslední den v Českém lese byl těžký, žádná možnost doplnění čehokoli. To já ale vím dobře, zaprvé jsem to trasoval a zadruhé to tady říkají všichni.

14:19   130 Rastislav Dvořák, sever  Jel počtvrté, ale poprvé se mu podařilo dojet 1000 mil. První, co prohlásil, bylo to hrozně těžký. Občas měl pocit, že dává ferratu. Po narození dcery je tohle 2. nejlepší věc. Jsou to zážitky na celý život.  Je bikepacker a Míle objevil na youtubu. 2x dal 500 mil slovenskou část, potřetí zabalil na Slovensku hned druhý den, úplně mu selhala hlava. Už když jel vlakem ho to mrzelo a zůstalo to v něm. Letos reparát dopadl na jedničku. Slovensko zná, proto Česko se mu líbilo víc. Byl úplně nadšený z pohostinnosti lidí. Bylo jich 5. Někde na ně volal pán, že jedou Míle a ať zastaví na koláč. Pak jim ugriloval maso, pak jim nabídl sprchu, pak je nechal přespat a ráno zas koláč k snídani. Na rozhledně Tanečníce ve Šluknovským výběžku si zas dal jídlo. Pan majitel koukl do hrnečku z dýškama od předchozích mílařů a řekl, máš to zadarmo, poděkuj těm před tebou. Plno lidí prostě na trase mílařům fandí a podporují je. Rasťo chce jet i příští rok. Rozloučil se slovy „Díky za utrpení“ a odjel na vlak.

Začíná 16. den.

15:23   513 Michal Jiráský + 554 Michal Doležal, jih   Oba Michalové jeli poprvé. Michal J. hned v cíli děkoval za trasu, byla úžasná, i když někdy mě dost proklínal. Bydlí na severu, proto se vydal na tu jižní, aby ho nelákalo zabalit, až by jel kolem domova. Když přijeli ve Zvolenu na pumpu, motali se tam kolem ní za tím těžkým úsekem Detva - Zvolen mílaři, připomínající spíš zombií a přízraky s vypoulenýma očima.

Michal D. přiznal, že to takhle náročný nečekal. Bylo to komplexní prověření – bylo to na hlavu, na fyzičku, na techniku, na vůli, na všechno … Příroda na Slovensku byla nádherná. Trochu se potýkal s defekty. Prasklo mu lanko, chtěl zabalit už druhý den na Hrešné. Mílař Laďa mu ukázal, támhle jsou Košice, tam ti to opraví a pojedeš dál.100%-tně dodržoval pravidla, a to prý běžně nedělá.

Michalové si vyhovovali po všech stránkách a společně si to užili.

18:34   113 Karel Hnátek, sever   Tak co, jaký to bylo? – To, co bych ti řekl, byste stejně vypípali 😊. Jel po šesté, poprvé se mu ale podařilo dokončit 1000 mil. První půlka byla zábava. Potkával hodně mílařů a byla sranda. Druhá půlka byla jako druhý rok na vojně. – Ptám se, to myslíš jako pro mazáka lehčí? – To ne, jakože jsem se už těšil domu. Opět vypráví o zázracích, které se dějou na Mílích. V Hrádku nad Nisou před sámoškou se ptal paní, jestli tam není někdo, kdo opravuje kola. – Jó, manžel, pojďte se mnou. Náš mladej jel taky letos Míle. V Kruškách zas přijel v Adolfově ve 22 hodin do nějaký hospody. Máme už zavřeno, ale když jste tady, otevřeme. Uvařili mu večeři, ubytovali a zdarma připravili svačinu na další cestu. Poslední čtvrtinu z CP3 už jel sám, nevadilo mu to, bylo to lepší, že se nemusel přizpůsobovat tempem. Celkově to byla hezká extrémní zkušenost, ale docela dost nahlas jsem ti občas nadával.

Přijela pro něj manželka s kamarádem. Poseděli a pak spokojeně odjeli. Karel se asi chtěl cítit i dál jako na Mílích, takže se osprchuje až doma.

Dnešním manželkám děkujeme za dovoz brownies, marmeládových trojúhelníčků a dalších dobrot.

V tuhle chvíli na severu i jihu nejbližší mílaři už zalehli, tak to vypadá i u nás na vyspání. Děkujeme.

Po hustších dojezdech v minulých dnech to bylo takové volnější. Ale nám to nevadilo, my už jsme si potřebovali vydechnout.

Už se těšíme na ty zítřejší příběhy.

Z F1000 bramborárna Třebeň
Honza Kopka