DEN 15. - 16.7.
Den 15. – Dvoutisícky se dlouho nezdrží
Pozn.red.: Dneska bude většina sloves končit tvrdym Y, protože jsme si to dneska dávaly samy dvě ženský 💪Zároveň bude dnešní zápis ochuzen o report z CP3, které dneškem ukončilo své působení. CP3-Dobrovolníci, děkujeme!
Hromada propsaných propisek, nespočet prázdných lahví od piva a potok plný obnažených těl, kol a koloběžek. To byl dnešní 15. den ve Finishi 1000.
Že bude dnešní den frekventovaný jsme tušily, vyhrnuly jsme proto pomyslné rukávy a s očekáváním vyhlížely prvního závodníka. Ten přijel v půl jedenácté a byl jím Vladimír Marek s číslem 2046, potom už to jelo jako na běžícím páse. Slunce pařilo a závodníci využili chladné vody v potoce, kde se mohli s klidem válet a ještě měli po ruce nachlazené pivo (doslova).
Dopoledne dorazilo i spoustu mílařů, kteří po nabrání sil pokračovali dál spanilou jízdu trasou 2020. Než jsme ale stihly zamávat na rozloučenou, objevili se v dáli další závodníci. Mezi nimi i první mužský závodník kategorie Koloběžka – George Míl!
A aby to nebylo málo a já měla dnes o čem psát, odpoledne dorazila první žena jižní trasy, a to Iveta Matušková, pro kterou byl letošní ročník prvním. Vítáme proto mezi sebou novou mílařku! O chvíli později jsme aplaudovaly dalšímu koloběžkáři a v podvečer dorazil ještě jeden, prostě do toho dnes chlapci odrazovou nohou pořádně šlápli.
Bohužel dnes máme další zářez ve volání záchranky, prosíme proto vás všechny, co míle jezdíte, ale i vás, co jezdíte jen tak, pro radost – buďte na sebe opatrní a vyhodnocujte své síly a schopnosti rozumně. Ono když nejde o život, tak jde o 💩 a žádnej finish za špatný zdraví nestojí.
Ale zpátky k těm pozitivnějším zprávám – nesmíme zapomenout i na nejmladšího závodníka Mílí, který dnes také pokořil Finish 1000, a to Oskar Klíma, na kterého pod obloukem čekali natěšení rodiče. Tolik objetí a slz štěstí od maminky jsme už dlouho nezažily a kdybysme dneska nevypotily všechnu vodu v těle tak snad pláčem taky, nezasloužil si nic míň a je to prostě borec.
Večer už byl klidný, čekaly jsme na poslední závodníky, kteří stihli projet před zákazem a my tak měly čas vše poklidit, vytřídit fotky, napsat tenhle report a zakousnout výborný karbanátek a buchtu od paní Klímové. Napětí trochu stouplo, když očekávaní večerní závodníci stále nejeli, když v tom se v půl jedenácté z hluboké tmy objevila přibližující se čelovka Edity Frýdlové. Bolavé koleno a namožený sval raději nepokoušela a jela v klidu.
No, co si budem, dnešní den byl nabitý energií a tak to máme rádi! Zítra nás nejspíš čeká podobný den, ale to už tu s námi bude Pan Riaditeľ, takže možná zakousneme víc, než jednu vařenou bramboru. Všem dnešním finisherům gratulujeme a těm, co pokračovali po jižní trase dál držíme palce!
Váš hlavní štáb ♥
P.S.:
Koloběžkář po příjezdu do finishe:
“Je tady ještě Miška Rosová?”
“Ne ne, ta odjela už včera. Proč?"
“Já si na ní chtěl sáhnout, jestli je opravdová…”