Představení - legendy Mílí - Richard Štěpánek

Své plány na to, jak zvládnout 2020 mil nám prozradila další ikona Mílí, kterou je legendární cyklista, chodec, běžec, koloběžkář a hlavně velký srdcař Ríša Štěpánek. 

Zeptali jsme se Ríši na několik otázek souvisejících s jeho přípravou na trasu 2020 mil, která se letos poprvé pojede okolo Československa. 

Proč ses rozhodl pro 2020 mil?
Přiznám se, že nejsem žádný ultra maratonec. Nejsem ani ten, kdo by toužil po dalších závodech, což nakonec ukázal můj start na B7. Proto na dotazy, jestli bych si chtěl zajet ten, nebo ten závod odpovídám otázkou: „Proč?“

Míle jsou pro mě něčím víc než závod, neboť mi daly to nejcennější a tím byl čas. Získal jsem čas pro znovuobjevení, až znovuzrození sama sebe. Získal jsem schopnost a sílu k radikálním změnám ve svém životě. 

2020 je určitá výzva. Nabízí účastníkům možnost vyčištění těla, mysli a možnost vybrušování lidského charakteru. Velmi rychle nám vyplouvají nečistoty našeho charakteru na povrch. Je to takový intimní pohled na sebe, kterým vidí jen daný jedinec. Neříkám, že to tak má každý. Každý se o sobě toho může hodně dozvědět jen musí překročit určitou mez komfortu. Závod je to krásný a jsem rád, že se objevil důvod (2020), proč se do něj vrátit. 

Tak jako v roce 2013 jsem stál na startu něčeho, co jsem si nedovedl představit, tak si myslím, že je zde podobná situace. Je zde něco neznámého, co mohu poznat. Nevím, jak to mají ostatní, ale já potřebuji důvod tento závod dojet. Proto mám v pozadí důvod označený slůvkem „PROČ“, který ve správnou chvíli vyplave na povrch a já tak najdu způsob s označením „jak“. 

Míle jsou tak „trochu“ diagnóza, která se přenáší do krve. Věřím, že pod mikroskopem by to bylo vidět :o)). 

V této extrémní výzvě vidím i nosič mého poselství o dětském hospici „Dům pro Julii“ a způsob motivace pro lidi, kteří hledají začátek své nové cesty. Člověk se nemusí přihlásit na míle, ale třeba se rozhodne udělat tak dlouho oddalovaný krok ve svém životě. Věřím, že příklady táhnou.

Jaká bude tvá taktika?
Upřímně řečeno si myslím, že taktiku řeší ti z nás, kteří pomýšlí na vysoké cíle, jako je třeba vítězství. Za sebe bych řekl, že je dobré mít plán, který jsem ochotný změnit s přihlédnutím k okolnostem, které mě potkají. Ze zkušeností z minulých startů vím, že během chvíle může být vše jinak. Držet se striktně plánu, který nevychází může být předčasným lístkem domů – zradí vás hlava.

Velkou školou mi byl rok 2020. 33 dnů na trati se všemi problémy, které se ustály mi ukázalo, co jsme schopni vydržet, když máme důvod. Mám tři věci, kterých se držím a možná je to moje taktika: pokora, rozum a víra. Buďme pokorní. Pokora funguje jako prevence. Buďme i rozumní, neboť spousta lidí končí z důvodu překračování svých limitů a neschopnosti přijmout vzniklou situaci. Ono na tom „Vzdát můžeš zítra“ opravdu něco je. No a o víře si můžeme promluvit v cíli.

Čeho se nejvíc bojíš na trase?
Že mě potká důvod, proč to nedojedu.

Jak se připravuješ? 
Příprava je jednoduchá. Jedu na koloběžce a vím, co mě čeká za pohyb, kterým se budu posouvat vpřed. Má příprava je každý rok stejná. Podle kategorie, kterou si zvolím se ten rok snažím co nejvíce pohybovat. Velmi důležité je, připravit tělo na situaci, že ráno vstanu a až do večera nebudu mít jiný cíl, než dojet, kam to až půjde za jakéhokoliv počasí. Takový tréning osobní disciplíny. Střídám koloběžku s chůzí a neřeším počasí. Dolaďuji detaily na technice, protože na výstroji nemusím a možná ani nechci nic měnit. Nepočítám počet kilometrů, protože vím, že to není o tom, co jsi schopný ujet, ale kolik jsi schopný vytrpět, když ti to nejede. Má žena Jana, stejně jako Petr Kutschka jsou pro mě živými důkazy.

Věříš si, že dojedeš? 
Kde by byla má pokora, kdybych tady prohlašoval, že dojedu? Samozřejmě, že na startu budu stát s touto myšlenkou a budu se jí i držet. Jedno však vím 100%. Jsou jen dvě možnosti. Buď skončím jako finischer 2020, nebo jako nedokončil. Neexistuje pro mě finischer 500 nebo finischer 1000. Jednou jsem se přihlásil na trať 2020, tak 2020. Myslím, že by to mělo být v pravidlech. Zvol si trať a od té chvíle není možnost jiného cíle. Jen tři možnosti. Vítěz, dojel zvolenou trať, nedojel. Za mě je to otázka osobního nastavení, ale jak říkám – za mě. 

Každopádně přeji všem ať dojedou do cíle svých zvolených tratí a pokud budou muset cokoliv změnit, tak s hrdostí, kterou jsem shrnul do věty: 

„Neprohrál ten, kdo pro dosažení svého cíle udělal vše, co bylo v jeho možnostech a silách.“

Richard Štěpánek 14/3/2023