Jakou použít navigaci?

Navigace, její výběr, nastavení a práce s ní před a během závodu je velmi zásadní téma. Není divu, navigace je totiž veledůležitá hned ve dvou ohledech - jednak v ní má účastník nahranou trasu, aby věděl kudy vede trasa (jet "na oči" trasu dlouhou 1600 km fakt nejde). A hlavně každý musí v cíli odevzdat kompletní záznam, což je podmínka uznání výsledku a následně zařazení do výsledkové listiny! A že už se za historii Mílí mnohokrát stalo, že trasa v navigaci jaksi nebyla, nebo nebyla celá a to je pak zbytečná práce...ačkoli na druhou stranu, Míle se přece nejednou kvůli zápisu do listiny :-)

 

O tom jakou navigaci vybrat, jak ji nastavit, jestli volit mapový podklad, jaký, popřípadě jak navigaci napájet byla napsána a řečena už velká spousta názorů. A je jasné, že co závodník, to jiná zkušenost. Takže nečekejte na konci tohoto článku nějaké konkrétní doporučení, jeho cílem je spíš jakýsi širší pohled na tuto problematiku…

Zdroj informací

Pro širší pohled na věc je potřeba více názorů, ideálně relevantních. Proto jsme oslovili asi dvacítku Mílařů, kteří závod absolvovali v posledních třech letech (někteří tedy i dříve, ale i v posledních třech letech). Vybírali jsme takové závodníky, kteří dojeli do cíle (ideálně 1000 mil), popřípadě jezdí podobné závody i v zahraničí a mají tak širší pohled. Zároveň jsme vybrali tak, aby mezi nimi byl průřez různým značek, typů a vůbec druhů navigací. Tímto všem děkujeme za zapojení do průzkumu. No a co nám z toho “vylezlo”?

Obecně

První a zásadní rada je jednoduchá - ať zvolíte jakoukoliv variantu, vše si pečlivě vyzkoušejte dopředu! Není dobrá varianta si načíst spoustu teoretických článků a recenzí a vyrazit na závod, dokonce navigaci koupit až cestou na start, nebo si jí na startu od někoho půjčit. Žádná teorie nenahradí praxi. Stejně tak jako nestačí o šlapání na kole číst a pak vyrazit na start Mílí…

Je vždycky dobré vyzkoušet funkčnost, vyzkoušet si nastavení, výdrž zvolených baterií v provozu, ideálně za různých podmínek (především teplota má na výdrž zásadní vliv a test při letním výletu nemusí být vypovídající o kapacitě baterií, když při závodě teplota klesne pod 10 stupňů) apod. Velmi důležité je vyzkoušet, jak se navigace zachová, pokud se vybije baterie, či se jinak násilně vypne (třeba po pádu úderem o zem apod…). Nejhorší co může nastat je přijít dva dny před cílem o veškerá data, nebo třeba večer vybitím baterií přijít o záznam celého dne.

A z toho plyne další dobrá rada - zálohujte. Pokud navigaci nevěříte, není nic jednoduššího, než použít záložní zařízení. Lze využít telefon, nebo hodinky pouze k záznamu projeté trasy. V tuto chvíli nelze spoléhat na tracker, který vezete povinně, ale který slouží pouze k zobrazení aktuální polohy. Možná do budoucna budeme schopni využít záznamu z trackeru jako zálohy, prozatím to ale nelze.

Konkrétně

Drtivá většina účastníků používá klasické sportovní navigace, začneme tedy těmi.

značka:

Garmin - tuto značku využívá na Mílích 99 % účastníků. To je zároveň velká výhoda, když si nevíte rady, vždy je kolem vás někdo, kdo má stejnou navigaci a poradí. Garmin je jednoznačně nejrozšířenější platforma.

ostatní - tu a tam se najde někdo, kdo využívá navigaci jiné značky. Ale jsou to jednotlivci a nemá smysl toto široce řešit. Konkrétní příklad je Milan Hanyk (vítěz ročníku 2019), který jel s navigací Wahoo Element Bolt. Jedná se spíš o computer a možností navigování, ale na ČB mapě mizerného rozlišení. Nicméně i toto funguje a to dokonce pro prvního na trati, který vždycky tak trochu “prošlapává trasu” 

určení:

outdoorové (myšleno na turistiku a adventure akce) - jsou obvykle robusní, snesou horší zacházení, občas i nějaký úder. Obvykle se dělají s důrazem na vysokou výdrž na úkor “sofistikovaných” funkcí.

sportovní a ryze cyklistické - fungují i jako cyklocomputer, umí často věci jako kadence šlapání, připojit pulsmeter apod.

Některé “chytré” navigace, které se dají spárovat například s telefonem mají výhodu, že si můžete zálohovat trasu, případně snáz nahrát, pokud nastane nějaký problém. Často ale mívají vyšší spotřebu energie.

ovládání:

tlačítkové - je to věc subjektivní, každý se na toto dívá jinak. Tlačítka jsou jakási jistota, ačkoli někdy bývá složitější ovládání. Hůř se “umáčknete”.

dotykový displej - jednodušší a intuitivnější ovládání, ale je potřeba zamykat displej při dešti (kapky rády ovládají navigaci) a v extrémním případě může být fatální pád, kdy nefunkční displej “znefunknčí” celou navigaci. Jednou z drobných nevýhod je to, že pro ovládání musíte sahat na displej a může dojít k “zapatlání” a poškrábání displeje, což na slunci může komplikovat viditelnost. Určitě je vhodné aplikovat krycí folii.

napájení:

dobíjecí (USB) - chtě něchtě je takto člověk závislý na zdroji energie. Zkušenosti říkají, že tyto navigace vydrží 12 - 16 hod nepřetržitého provozu a každý má v záloze powerbanku, ale i tak to znamená každých 24 hodin strávit nějaký čas u zdroje elektřiny. Záleží i na pojetí závodu, někdo za 24 hod urazí i 250 km, někdo sotva 50 km.

baterie - obvykle AA či AAA baterie - je to do určité míry jistota. Je však potřeba mít nějakou zásobu baterií sebou, popřípadě si je poslat na CP. Podle druhu baterií a nastavení navigace se průměrně uvádí 12 až 24 hod na jednu sadu baterií, což je nějaká spotřeba… Každopádně i v případě nouze je vždy možnost koupit další baterie defacto kdekoli. Malou kaňkou na tomto způsobu je ekologická stopa.

mapový podklad vs čára:

ještě jedno často probírané téma, které do určité míry souvisí s bateriemi. Smyslem navigace je to, že vás naviguje na předem dané trase na mapovém podkladu. Ten ale lze v zobrazení vypnout a do určité míry tím šetřit energii, na displeji totiž zůstane jen čára a šipka. Mapový podklad na navigaci však může být užitečný především v méně přehledných úsecích. Pokud je před vámi cesta, která se větví na dvě, klidně tři, pouze z čáry obtížně poznáte, která je ta správná. V podstatě nezbývá, než pokračovat a čekat, zda šipka zůstane na čáře, nebo se odchýlí. Stejně tak může nastat situace, kdy člověk potřebuje širší perspektivu (hledáte úkryt před bouřkou, studánku, nebo cestu do vesnice kvůli servisu, nákupu apod.). Pak je ještě alternativa mít v záloze trasu v telefonu, typicky Mapy.cz a tu využívat pro tyto případy. A ano, stále jsou tací, kteří vezou i papírovou mapu a dost často se jim hodí. A nemusíme chodit daleko, jedním z nich je i Honza Kopka, který má vystřiženou mapu pouze s trasou a nejbližším okolím a do ní si zaznačuje vše důležité a potřebné…

Další možnosti

telefon:

v posledních letech se každý rok najde pár účastníků, kteří nechtějí vézt speciální zařízení pro navigaci a používají telefon. A kupodivu to funguje, jen je potřeba vše pořádně vyzkoušet a otestovat.

Výhodou je, že máte vše v jednom přístroji. Ale vlastně je to zároveň nevýhoda, v případě problému s telefonem přijdete o všechny možnosti najednou.

Pro navigaci lze využít offline Mapy.cz, nebo některé navigační aplikace (např. Locus).

Je potřeba vyřešit držák na řídítka, to ale není dnes už problém… Pozor jen na uchycení (platí i pro navigace), otřesy z dlouhé jízdy můžou vést k uvolnění a je dobré mít pojistný provázek, než se vracet a hledat přístroj.

Ze zkušeností bývá problém s viditelností displeje na sluníčku, přece jen se u mobilu s podobným využitím nepočítá prvoplánově, spíš má za úkol zobrazovat hezky videa a fotky!

Výdrž baterie se uvádí tak 10 % za hodinu jízdy. S dobrou powerbankou si vystačíte na den a půl, max dva dny jízdy, což není o moc horší, než u dobíjecí navigace… Opět záleží na nastaveních, na přehledných místech lze zhasnout displej apod.

Takže shrnutí - telefon se jeví jako celkem plnohodnotná alternativa navigace a asi se není třeba této varianty bát.

Chytré hodinky s GPS

jsou další možnost, ale využití je spíš pro chodce. Navigovat z ruky na kole nelze a hodinky na řídítkách jsou příliš malé… Lze je ale využít jako zálohu záznamu trasy.

Tolik obecný přehled na téma volby navigace. Jak bylo avizováno hned v úvodu, není cílem dát konkrétní doporučení, ale shrnout poznatky několika zkušených mílařů. Prostě i zde platí, že člověk si to pravé musí najít sám. Ale snad to pomůže se aspoň trochu zorientovat.

Téma samo o sobě je pak nastavení navigace, správné nahrátí trasy a další. K tomuto slouží odborný a obsáhlý článek z pera Petra Boráně, dvojnásobného finishera 1000miles.