DEN 26 - 27.7.
DEN 26 - ČEKÁNÍ NA MÍLAŘE
Tak dnes nikdo nepřijel a ani žádný dojezd nehrozí. V F2020 ale panuje pracovní ruch. Po kolapsu hlavního počítače před pár dny ho máme zpátky a snažíme se dohnat manko s fotkami a videi. A je čas se ohlédnout také za předchozími dny a dojezdy.
Učinili jsme dobré zjištění. I přes obrovskou vzdálenost závodníci dojíždějící do dvojnásobného cíle F 2020 mil (3 260 km) nejsou vůbec více zdevastovaní, než když dojížděli do F 1000 mil. Je to tím, že tělo si po nějaké době zvykne a nastaví si režim „přežití“ za těchto jiných podmínek. Dokonce mají v druhé půlce méně problémů, co se týče nových bolístek. Ani úbytek váhy, už není tak výrazný, jak by se dalo očekávat.
S Tomášem Novotným, jedním z největších favoritů, jsme v cíli probírali jeho letošní působení v závodě. Měl zdravotní problémy a nevěděl, jestli nebude muset skončit. Nakonec za slovenskými hranicemi přerušil jízdu, ale pak se přidal ke své Klárce, jeli spolu a léčil se za pochodu, tedy za jízdy. Na otázku, zda ho mrzí, že musel opustit špici a jeho ambice na výsledek padly, ani nevypadal zklamaný. Prý mu Míle přinesly úplně jiný pohled a zážitky, o které by jinak přišel. Za prvé jel s Klárkou, o kterou by měl asi jinak strach zvlášť v divokých slovenských oblastech. Za druhé měl najednou čas vnímat více věcí z trasy, to, kudy projíždí, neměl stresy, když někde něco trvalo déle, než by si přál nebo déle spali. Přišlo mu super zastavit se s místními lidmi či fandy závodu, což jezdci vpředu moc nemohou. Na otázku, jestli tedy příště pojede na zážitky nebo na výsledek ani dlouho nepřemýšlel. Prý opět na výsledek! Rozumím mu. Ono každé má něco do sebe. Jet na vítězství má v sobě větší drive i adrenalin, je to s vámi více nahoru a dolu, jste více ve stresu s časem, asi se i víc dostanete na dno. Když jedete „zážitkovou“ jízdu, taky se snažíte o co největší denní porci kilometrů a hlídáte si ty okolo sebe, ale je to o tom, o čem mluvil Tomáš, nestresuje vás každá minuta a v cíli máte více těch zážitků, o které přicházejí právě ti rychlíci. Mluvil jsem i s Tomášem Hadámkem po jeho dojezdu, též adeptem na nejvyšší umístění a též vyřazeného z boje nutnou návštěvou lékaře. I on mi potvrdil to, že od té doby bylo vše víc na pohodu a zážitky. Že si všeho od té chvíle více užil. Ani on nevypadal, že by ho nenaplnění ambic nějak trápilo a byl v cíli spokojený. I když 5.místo je stále hodně vysoko. Ale kdo z těch prvních neměl problémy? Pavel Šíp utrhl přehazovačku a přes velkou ztrátu hned po startu se dokázal usilovnou jízdou dopracovat až k Tomášovi Fabiánovi a dojet s ním na 2.místě. Svými trablemi si určitě prošel i čtvrtý Michal Ozogán. A co vítěz Milan Hanyk? Také zažil zdržovačky, na výsledném čase to ale není ani trochu vidět. 3 260 km a 75 km převýšení za 15 dnů je neskutečný výkon a ještě vytvořil rekord na poloviční běžné distanci 1000 mil směr východ – 7 dní. Druhou půli jel za 8 dní, zdálo by se, že trochu zpomalil. Ale není to tak. V první půli nám foukalo do zad, ve druhé pak proti. Takže stejně vysoký výkon udržel i na zpáteční cestě. Jet cca 210 km a 5 km výškových denně 15x po sobě v terénu na různě těžkých až nesjízdných cestách s nákladem věcí pro přežití je neuvěřitelné. K tomuhle neskutečnému času samozřejmě přispělo i počasí, neboť jezdci měli po celou dobu sucho. To ovšem již neplatí pro ty, kteří jsou ještě na trase. Poslední dny teploty padly dolu a začaly deště, občas dosti prudké. Takže všem, co ještě bojují na ultradlouhé trase 2020 mil držíme pěsti a přejeme hodně sil a vůle. Jsme s vámi a těšíme se na vás. Bernard, kofola a bramboráky jsou připraveny.
F2020 Honza Kopka