DEN 14 - 13.7.2024
DEN 13
Tak sobotní příjezdy začaly minutu po půlnoci, kdy dojel jižan Petr Šimek s úsměvem, že to má za sebou. V tu dobu jsme čekali i 2 seveřany Jardu Tichého a Pavla Kříže, ti ale zalehli 35 km před cílem, aby prověřili naši připravenost v cíli těsně po osmé ranní. Je to teprve 3.dvojice, co dojela spolu. Jinak závodníci volí spíš sólo jízdu, aby si mohli volit svoje tempo. Bylo to tak vlastně i u kluků. Ti se potkávali celou dobu, na poslední 2 dny ale spojili svoje síly a doužili si závěr společně. To je na nějakou dobu ze severu všechno, teď se na nás valí záplava z jihu. Hodinku po nich se objevuje Pavel Brabec jeden z 5 závodníků, kteří se motali celý závod kolem sebe. Ráno si prý dal energeťák, a tak ho to nakoplo, že jim poodjel. Sršelo z něj nadšení, že už se nemůže dočkat příštího roku až pojede „sever.“ Kousek za ním se společně blížili mílařští matadoři Jitka Gartnerová a Libor Štěpán. Že by po čtvrté dojel pod oblouk někdo ve dvou? Libor ale kilometr před cílem zastavil a gentlmentsky nechal dojet Jitku samotnou. Prý aby měla ty ovace jen pro sebe. A první žena jihu sklidila opravdu veselý potlesk a vytryskly ji i slzy štěstí. Za 3 minuty přijel Libor s pusou od ucha k uchu. On je vždy dobře naladěný a nyní má k tomu další důvod. Dokončil už Míle jako chodec, koloběžkář i ve třetí disciplíně jako cyklista. Je tedy vlastník kromě finisherských trik i zeleného za všechny disciplíny. Asi hoďku po nich je ti další ze skupiny Vašek Jindra. I on s nimi spal někde na fotbalovém hřišti 50 km před cílem. Vyjížděli v pět, prý mu ale trvá dlouho balení, tak mu ujeli hned na začátku. Po zvážení hlásí, že je zatím z chlapů, co dojeli, nejlehčí a z holek druhý. Ovšem bagáž měl naopak nejtěžší, takže se to celkově vyrovnalo. Po nich další z jejich „skupiny“ dvojice Milanů (Sunkovský-již zkušený Mílař a Bílý-nováček). Další dvojice! Tahle je ale první skutečná, jeli spolu plánovaně po celou dobu hned od startu. Nezávisle na sobě ale prohlásili, že s tím druhým už nikdy nejedou. Milan Sunkovský hned běžel do sprchy. A druhý Milan prozradil, že se „Šunkáč“ sprchoval 2x denně. Ostatní Mílaři tady v bramborárně se začali dožadovat jeho diskvalifikace za přílišnou čistotu.
V tuhle chvíli se vyrovnal počet dojezdů z jihu a severu. Z každé trasy je tu 33 lidí.
Během dne mi volá Rudolf Mana: Ve Vyšším brodě mi praskl vořech v zadním kole. Žádný cyklistický servis v okolí. Bylo to na skončení. Šel okolo chlap, jestli nepotřebuju pomoc. Za chvíli byl zpátky se zadním kolem, tak jedu dál. To jen abys věděl, že zázraky se dějí.
Konečně máme asi 2 hodiny klid, abychom poopravili cíl a udělali běžné záležitosti a trochu se najedli.
Před jednou se objevuje seveřan Jirka Kunstát. Jeho pozitivní žena Mája nám tu ze všech sil pomáhala asi týden. Znova jí děkujeme a musíme konstatovat, že nám tu chybí. Jirka se na Míle vydal díky jiné mílařské legendě i letošnímu účastníkovi Pavlovi Chuchmovi, který mu dělá šéfa a o Mílích mu neustále vyprávěl. Zatím jsme nezjistili, zda to bylo z vlastní iniciativy nebo si chtěl udržet místo či zlepšit prémie. Pavel Chuchma na 1000miles vytáhl postupně manželku i 3 děti. Jen ten sedmiletý ještě nejel. Jirka to komentoval tak, že Pavlovi došly děti, tak tam tahá kolegy.
2,5 hodiny za seveřanem Jirkou přijíždí jižan Víťa Holz. Přesně o den později než jeho brácha Broňa. První půlku jeli spolu, ale zdržoval ho, a tak se rozdělili. V cíli se Víťa radoval, že zhubnul 6 kilo, takovou váhu měl naposledy před 10 lety. Martin Karásek, další z jihu, těsně za ním. V roce 2017 jel sever za 14 dnů. Letos byl jeho cíl ujet to za 12 dní. Nakonec se to o 3 minuty nepovedlo. Prý za to můžu já, protože jsme tady na konci ještě zařadili louku, po který to vůbec nejelo. Uklidňuju ho, že další rok si to vylepší. Smál se, že už to nepojede, přesvědčivě to ale neznělo.
Po něm přijíždí z jihu v čase 13 dnů 1 hodina a 9 minut několika násobný Mílař a první koloběžkář Petr Michel. Oba koloběžkáři – Petr i včerejší Pavel Cipra podali na koloběžkách skvělý výkon. Petr vyprávěl, jak se někde ubytovával v penzionu a pan domácí mu povídá: vás ubytujeme, ale na koloběžku nemáme dobíječku. – Stačí, když máte Plzeň. Tahle koloběžka jezdí na pivo.
Na večer se pod obloukem objevil ze severu Kamil Samek. Optimizmus a euforie z něj jen stříkaly. To mi vysvětli, jak jste dokázali všude najít takové stezičky a pěšiny. – No, dalo nám to práci, ale úplně všichni z toho tak nadšení jako ty nejsou. – Bylo to skvělé, i když občas jsem kolo taky chtěl zahodit. Ale bez toho by to nebylo ono.
Hned po něm cílovou pásku protnula dvojice Petr Jireček a Standa Holan. Dnes i celkově druhá dvojice, která jela plánovaně spolu od startu, tahle ale sever. I oni hýřili optimizmem. Aby ne, v cíli na ně čekal mnohohlavý rozjařený klan, zatím největší podpora, jakou kdy kdo tady měl. Petrovi také děkukeme za guláš, který pro Mílaře zajistil.
Pak přijíždí rodinná a mezi mílaři známá dvojice Patrika a Pavla Chuchmových. Patrik jel s tátou poprvé, když mu bylo 8 a dojel 800 km do polovičního cíle. Podruhé když mu bylo 12 dojel celých 1 600 km až do cíle a vždy v limitu. V obou případech byl Pavel disknutý za doprovodnou osobu, neboť doprovodné osoby a týmy jsou zakázané. I když je jasné, že tohle žádná pomoc nebyla. Ale pravidla jsou pravidla. Nyní jsme ale pravidla zmírnili a osoby mladší 18 let již můžou startovat za souhlasu a doprovodu rodiče. A tak Patrik má v 16 letech oficiálně uznanou trasu 1000mil jih za 13 dnů (opravdu skvělý výkon!) a neoficiálně má i 500 mil a 1000 mil sever. A jeho to navíc baví stejně jako Pavla. Je to zaviděníhodné, kdo z rodičů by si nepřál se svým synem nebo dcerou prožít společně takovéhle dobrodružství.
Je kolem 22. hodiny a kousek před cílem je Roman Fojtů. To je super. U ostatních se modlíme, ať zastaví na spánek, abychom se dostali do postele před půlnocí. Nakonec se to úplně zvrtlo. Zastavil jen jih a Roman a všichni ostatní ze severu stále jeli. Roman čekal 10 km před cílem ve Skalné, my ale nevíme proč a postrkáváme očima jeho tracker na mapě. Bez výsledku. (Jeho sestra měla na cestě do Třebeně zpoždění a on chtěl projet pod obloukem až tu bude. A tak trávil hezký pozdní večer na grilovačce u majitele bramborárny na chaloupce ve Skalné, zatímco my čekáme.) Ti kluci nás vůbec nešetří.
Ve 23:18 přijíždí Karel Polák. Míle jel několikrát a je v pohodě. Hned ráno si prý vezme kolo a projede si Frantovi Lázně a Cheb, když už je tady. 11 minut po půlnoci přijíždí opravdový Polák Jarostaw Myszkowski. Ten naopak nebyl v pohodě vůbec. Odmítal se fotit, bavit se s námi, po pivu ale nevraživost opadla. Míle jel poprvé a nevěděl, co od trasy čekat, a tak ho některé úseky dost deptaly. V cíli se projevila i nadměrná únava. Ráno už se pak na nás smál a byl v pohodě,
Je jedna ráno a tracker Romana se stále nepohybuje. Nevěříme, že bude spát těsně před koncem. Ovšem pohybuje se stále závodník za ním. Nakonec jsme se dočkalí, dorazila Romanova sestra a po druhé hodině ranní se objevují pod obloukem Roman i daší seveřan Jan Hotař. Oba neskutečně dobře naladění. Roman jel už po třetí, sever má nyní projetý ze západu (to mu přišlo snažší), z minula z východu stejně jako jih z východu. Teď už mu zbývá jen jih ze západu, takže hned slíbil, že příští rok bude určitě opět na startu.
Proběhly bramboráky, pivo, pokec a ve 3 ráno zaleháme.
Dobrou noc
Rada od Mílaře pro Mílaře: pokud jedeš po dobré cestě, podívej se na navigaci, jestli jedeš dobře!!!
Za Cíl JAN KOPKA
PS: děkujeme doprovodům účastníků, že myslí i na ostatní závodníky a organizátory a přivezou občas buchtu nebo jinou dobrotu.
CP3 JIZERKY
Protože se počasí včera večer neumoudřilo, naplnily se naše předpoklady a očekávaná trojice Radek Holík, Martin Hoffmann a Peter Janiga k nám dorazili až během dopoledne. Přespali nedaleko, čekali až přestane ranní slejvák. Za Martinem přijel rodinný fanklub. Na to, až přestane pršet, čekal v jednom našem stanu po spánku odpočinutý Pavol Grajciar. Po snídani, opět za lehkého deště, nás opustil v 8:50. Během času, kdy Radek, Martin a Peter u nás odpočívali a nabírali nové síly, přivítali jsme první chodkyni Ivanu Bohoňkovou. Občerstvila se a velice brzy se vydala zase na cestu. Prý když se rozsedí, tak se jí už velice špatně vstává. Pak u nás nastal klid až do půl páté odpoledne, kdy jsme přivítali Davida Prudkého. Něco málo pojedl, ale potěšilo ho především občerstvení v tekutém stavu. Na něj prý jede skoro celé míle. Po více jak hodině a půl se opět vydal obdivovat krásy naší vlasti. Během večera ještě očekáváme příchod tří chodců, Ondřeje Teplého a manžele Zachodilovi. Dále pak bikera Richarda Dostála a koloběžkáře Martina Bulíčka.
Vzhledem k tomu, že zítra už balíme je to náš poslední report z letošního CP3 Jizerky.
Všichni zdraví: šéfová Vlasta, Jana, Petr, Saša, Jenda a po krátkou dobu i Karel
Pro dnešek zatím vše a pokud nás avizované noční buřiny neodplaví, přihlásíme se vám zase zítra k večeru.
P.S.: foto, video na watshappu Štěpána a Josefku , tak jako včera
CP ŠUMAVA
Dnes naposled projelo CP3 Jih větší počet závodníků, a to konkrétně 10. Do večera by měl dorazit alespoň jeden další, možná dokonce dva, a tím to, zdá se, pro letošní ročník skončí. Na trase zbývají již jen dva lidé před CP2, a další dva dokonce ještě před CP1. Ti než dojdou, tak bude u srubu na Šumavě sbaleno. Bude tu na ně ale čekat pivo ve sklípku, tabule k zápisu a... CHŘÁSTAL!!! Ta neposečená louka, na kterou Mílaři tak rádi nadávají, je totiž neposečená právě proto, že tu minulý rok hnízdil a krásně vrzal vzácný pták chřástal. Letos nám tu chyběl. Někteří z týmu si mysleli, že na nás zapomněl. Já osobně si myslím, že si nás naopak pamatoval velice dobře, a že letos na tu nekonečnou hudbu (která nám lidem moc chyběla) a povídání pozdě do noci nebyl vůbec zvědavý, a proto počkal až do dneška, aby konečně dorazil a začal zase vrzat. Uvidíme příští rok, to už bude zase hudební parta pohromadě, z CP3 se stane CP1, a bude opět živo. Jinak byl dnešní den věnován převážně odstraňování polomů na cestě ke srubu... Ta naše četa je totiž děsně pracovitá a šikovná! Zítra to tedy vypadá na poslední den služby, a od neděle se tohle krásné místo vrátí do klidu... budou jen šumět lesy a... vrzat chřástal. :)