DEN 13 - 12.7.2024
DEN 13
Třináctý den byl tak uspěchaný a tak nabitý, že jsme na chvilku za uvažovali o tom, že report z něj bude muset nejmladší člen organizačního týmu - naše Pepinka - protože my ostatní si nenajdeme ani pár minut sednout si k počítači a sepsat vám, co všechno se dělo. Report od Pepinky ale vypadal asi takto: “Ťoťo? Bůůů. Máma! Hami… a tak dále 😀
Ono to tak nevypadá, ale dozvíte se z toho spoustu věcí. Například to, že se hned vedle bramborárny pasou naše kámošky krávy, nebo že jsme měli k obědu famózní kachnu se zelím a dvěma druhy knedlíků od pana Růži. Takže všechno podstatné vlastně bylo sděleno !
My si dovolíme Pepinky report pouze lehce doplnit o pár tradičních informací o některých finisherech, které jsme dnes vítali pod obloukem. Prvním z nich je druhá žena severní trasy Iveta Matušová. Iveta dorazila do cíle dorazila společně Petrem Fialou v krásném čase 12 dní 7 hodin a 22 minut. Na našem baru s točeným Bernardem v ruce se nám Petr následně svěřil, že mu dalo pěkně zabrat, aby se Ivety udržel. Oba dostali také vyhlášený bramborák z třebeňských brambor. Zde bychom chtěli znovu a znovu vyseknout poklonu bramborákovému králi Mírovi. Míra je tu s námi celý den a neustále buď škrabe, strouhá, míchá nebo smaží. Pod jeho rukama vzniká to, na co se všichni těší - jedinečný bramborák!
Druhým příběhem, o který bychom se vámi chtěli podělit je příběh mladíka Tomáše Bartovského. Tomášovi je dvacet let a donedávna dělal závodně triatlon. Bohužel, a to se někdy stává, se u něj dostavilo jakési “vyhoření”, kdy to vypadalo, že se sportem úplně sekne. Jeho rodiče ho ovšem letošní zimu přihlásili na Snowkemp Jendy Kopky. Tomáš se tu dal s Jendou do řeči a následně se přihlásil na Míle. 11. července ve 23:02 jsme Tomáše, se skvělým časem 11 dní 8 hodin a 2 minuty, přivítali v cíli. Nadšení, dojetí, pýcha rodičů na syna. To byly emoce, které jeho příjezd provázeli. A Tomášova první slova? “Jendo, ty máš takový štěstí, žes nebyl v Českým lese. To by sis vyslechl nadávek!”.
Tak Tomáši, ještě jednou gratulujeme a věříme, že ti Míle pomohly najít cestu sám k sobě a také zpět ke sportu!
Poslední řádky reportu ze třináctého dne věnujeme poděkování. Dnes nám po týdnu odjela domů naše dobrovolnice Mája! Májo, děkujeme za všechnu práci, za všechny omyté půllitry, za všechny nasmažené bramboráky! Už teď nám tu tvoje pracovitost chybí!
Takže kdybyste měl někdo zájem doplnit náš cílový organizační tým, budeme moc rádi. Nástup možný ihned!
Pro více info pište na email asistent@1000miles.cz
Těšíme se!
CP3 SEVER - Jizerky
Během čtvrtečního večera k nám dorazil dle předpokladu Honza Heřmánek a zůstal do pěti hodin ranních, aby u nás ještě posnídal. Do půlnoci k nám ještě přijeli Petr Vaculík a Aleš Válek. Povečeřeli, přespali a po snídaní oba odjeli kolem osmé hodiny. Dopoledne jsme uvítali Ríšu Menšíka, který poobědval, s tím, že kávu si dá až j Rosťou Havelkou ml., který mu „dýchal“ na záda. Vzhledem k tomu, že Rosťa dorazil s mírným zpožděním společně Romanem Měsíčkem, kávu už vypustil. Počkal, až se kluci občerství všichni tři vyrazili na cestu. Ve 13 hodin k nám přijela nabrat nové síly čtvrtá žena pořadí Ulrike Hoinkis, která byla evidentně ráda, že pánové již CP opustili. Tato dámská návštěva pro nás byla příjemnou změnou, takže jsme se pokusili ji zdržet co nejdéle. Nicméně před půl třetí vyrazila směr Oldřichovský špičák. Na krátkou zastávku se u nás i zastavil Marek Polách. Přesně úderem 17. hodiny projel naší branou zahraniční účastník Pavol Grajciar. Než si opravil bike, začalo brutálně pršet a tak zalezl do prvního volného stanu a rozhodl se u nás přenocovat. Protože stále leje, zůstává otázkou, zda k nám ještě večer dorazí tři závodníci.
Pro dnešek zatím vše a pokud nás avizované noční buřiny neodplaví, přihlásíme se vám zase zítra k večeru.
CP3 JIH - Šumava
Dnes naposled projelo CP3 Jih větší počet závodníků, a to konkrétně 10. Do večera by měl dorazit alespoň jeden další, možná dokonce dva, a tím to, zdá se, pro letošní ročník skončí. Na trase zbývají již jen dva lidé před CP2, a další dva dokonce ještě před CP1. Ti než dojdou, tak bude u srubu na Šumavě sbaleno. Bude tu na ně ale čekat pivo ve sklípku, tabule k zápisu a... CHŘÁSTAL!!! Ta neposečená louka, na kterou Mílaři tak rádi nadávají, je totiž neposečená právě proto, že tu minulý rok hnízdil a krásně vrzal vzácný pták chřástal. Letos nám tu chyběl. Někteří z týmu si mysleli, že na nás zapomněl. Já osobně si myslím, že si nás naopak pamatoval velice dobře, a že letos na tu nekonečnou hudbu (která nám lidem moc chyběla) a povídání pozdě do noci nebyl vůbec zvědavý, a proto počkal až do dneška, aby konečně dorazil a začal zase vrzat. Uvidíme příští rok, to už bude zase hudební parta pohromadě, z CP3 se stane CP1, a bude opět živo. Jinak byl dnešní den věnován převážně odstraňování polomů na cestě ke srubu... Ta naše četa je totiž děsně pracovitá a šikovná! Zítra to tedy vypadá na poslední den služby, a od neděle se tohle krásné místo vrátí do klidu... budou jen šumět lesy a... vrzat chřástal. :)