DEN 12 - 11.7.2024

DEN 12

Zase jsme to zakřikli… my se opravdu nikdy nepoučíme! Jistě si vzpomenete jak jsme vám včera referovali o silných poryvech větru, které cloumaly našim obloukem a my ho tak, tak ubránili. No tak dneska dopoledne šel k zemi. Přišla totiž taková bouřka a takový vichr, že jsme ho raději vypustili, aby nám z něj nezbyly jenom kusy hadru. Naštěstí jak rychle bouřka přišla, tak rychle odešla a vystřídalo jí pro poslední dny typické dusno s polojasnou oblohou. 

Dnes poprvé nám byla třebeňská bramborárna těšná. Dopoledne ji zaplnilo kromě závodníků i velké množství rodinných příslušníků, fanoušků a místních. V noci (přesně ve 2:08) totiž do cíle dojela první žena Klára Novotná. Její čas je naprosto fantastický! 10 dní 11 hodin a 9 minut bojovala na severní trase a to doslova! Klára nám bezprostředně po příjezdu sdělila, že tohle byly její nejtěžší Míle. Nikoliv však fyzicky, ale psychicky. O to větší byla její radost, když jí pod finisherským obloukem vítal manžel Tomáš a pejsci Jarda s Eliškou. Asi určitě můžeme říct, že jsme byli svědky nejdojemnějšího finishe letošních Mílí. Její slova totiž mířila k Radkovi. Buleli jsme jako želvy! Před výkonem a hlavně osobním charakterem Kláry lze pouze a jenom hluboce smeknout. 

 

Také většina místních fanoušků dnes přijela proto, aby Kláru s Tomášem viděli a mohli jim osobně poblahopřát k úctyhodným výkonům! Velkou výhodou návštěvy tolika fanoušků byla obrovská zásoba skvělých koláčů, bábovek a dalších laskomin. Jezděte častěji 😀

Celkově byl dnešek opravdu makačka. Do cíle dojelo celkem 19 závodníků. Z toho 12 z jižní trasy a 7 ze severní. Tři navíc přijeli mezi jednou až třetí hodinou ranní a další navázali od sedmé ráno. Posledního závodníka očekáváme okolo půlnoci. 

Zítra to bude ještě větši mazec. Čekáme skoro dvojnásobný počet závodníků a nás tým bude o dva členy oslaben. Držte palce, ať to zvládneme! 

CP3 SEVER - Jizerky 
Po ranním budíčku v 5:00 se všichni tři nocležníci vydatně nasnídali a kolem půl sedmé se vydali vstříc Albrechtickému sedlu. Pak jsme si mohli otevřít „kavárnu“ a popíjet v klidu kafíčko, protože dalšího závodníka Milana Holušku jsme čekali až po 13. hod. Následoval ho Petr Kašpar a po 17. hodině k nám dorazil Jiří Fofoňka. Odjezd si naplánoval po místním přívaláku, takže se zřejmě mine s Honzou Heřmánkem „čajíčkem“, který by mě na CP dorazit během večera.

Pro dnešek loučíme a pápá lulu CP3 Jizerky.

CP3 JIH - Šumava 
Tak poslední dva dny na CP3 Šumava byly všechno jen ne nudné. Včera to začalo tak běžně, bylo strašný horko a Mílaři dojížděli úplně uvařený, pomalu se trousili během dne. Na večer jich dorazilo trochu víc a my jsme bedlivě sledovali předpověď a radar, a říkali jsme si, to nás mine, tady je srážkový stín, to nás určitě mine. No, to nás rozhodně neminulo. Dorazil poslední pár Mílařů, manželé Jurčovi, a v tu chvíli se strhla taková bouře, kterou Reichi, majitel srubu kde se nachází CP3, za deset let ještě neviděl. Průtrž mračen a vichr jak uragán... Všechno bylo úplně mokrý. Party stan jsme v šesti lidech přidržovali, aby nám to neulítlo i s centrálou a deskou se zápisem závodníků. Nakonec se ty tyčky stejně zlomily, museli jsme postavit provizorní vzpěru uprostřed. No, byla to totální katastrofa ale těch 8 lidí pod stanem drželi jednou rukou konstruki, druhou lahváč a nálada byla pozoruhodně veselá. Za hodinku přestalo. Ještě v rámci toho přijel poslední závodník toho večera, P. Vyskočil, úplně mokrý. Nechali jsme závodníky teda přespat v rozestavěném domě, protože stany byly zcela nepoužitelné, a všichni se celkem brzy rozutekli do postelí, respektive na karimatky. Druhý den ráno jsme ovšem spatřili tu spoušť, popadané stromy všude. Cyklistům se podařilo odjet poměrně úspěšně, a na nás dobrovolnících zbylo vyklidit si cestu z lesa, především pro mě, protože já jsem dneska odjížděla. Takže jsme si na několik hodin půjčili motorovou pilu a pánové vyčistili asi 10 kilometrů lesní cesty až k civilizaci. Mě při příležitosti odklízení větví nejbližšího stromu štíply tři vosy, takže jsem měla nesympatickou reakci která mě vyřadila z provozu asi na 2 hodiny. Takže dneska to bylo opravdu pro nás jako dobrovolníky poměrně akční. Ráno před 9 dorazili všichni závodníci kteří se před slejvákem schovali dole v Zátoni (10 lidí). V průběhu dne provoz opět značně zřídnul, další přijel až v 16 hodin. Doufejme, že se to počasí umoudří, a že zítra nebude zase nějaká další průtrž. Pro mě (Klára) letošní Míle skončili, ten závěr byl opravdu výživný . Další hlášení už bude zprostředkovaně přes kolegu Dana, snad už jen dobře zprávy!