DEN 11 - 10.7.2024
DEN 11
Začínají nám dlouhé dny a dlouhé noci. Asi takto bychom začali report z jedenáctého dne. K vytouženému cíli se každou hodinou přibližuje více a více závodníků, a jelikož v Česku neplatí narozdíl od Slovenska žádné noční zákazy, “těšíme” se i na noční směny. Popřípadě brzké ranní vstávání. Tím ostatně začal i dnešní den. V 5:12 projel cílovým obloukem Miroslav Pilathy a o 20 minut později ho následoval Petr Miklenda. Vstávání to bylo krušné, všechno nám ale vynahradila radost závodníků podtržená překrásným východem Slunce. Kvůli takovým chvílím se vyplatí občas si přivstat.
Přes den už byla frekvence příjezdů závodníků menší. Přesto jsme se nenudili. Celý den nás trápily celkem silné poryvy větru, které pěkně cvičili s “vítězným” obloukem. Vybavila se nám situace z loňského roku, kdy jsme větrem roztrhaný oblouk sbírali po třebeňských polích. Naštěstí jsme tentokrát oblouk ubránili a budoucí finisheři se mohou těšit na přivítání s plnou parádou!
Celkem evidujeme ve výsledkové listině devatenáct finisherů ze severní trasy a pouze tři finishery z trasy jižní. Těžko si tento rozdíl vysvětlujeme. Nějaké teorie bychom měli ale… a tak jo. Vysvětlení je vlastně jednoduché - jižní Morava. Naše odhady nám opakovaně a nezávisle na sobě potvrzují SMS zprávy od “jižanů”. Pro příklad jsme vybrali dvě.
Rudolf Mana (startovní číslo 505):
“Morava je pěkná zem,
na její slávu připijem.
So na ni hezká děvčata,
tvářičky majo ze zlata!
Dobrý člověk ještě žije,
na Moravě víno pije!”
František Buchta (startovní číslo 500):
“Rovná jižní Morava, projede se lehce,
já však trochu nadávám, když zas tlačím do kopce.
Kde ty kopce Kopka bere, nejde mi to do hlavy,
občas mě to trošku sere, chci překonat ty dálavy!”
Když tyto zprávy čteme říkame si, jestli chlapce Morava vůbec pustí dál. No bude muset, protože dnešním dnem končí fungování CP2 JIH Jeviškovka i CP2 SEVER Františkov. Děkujeme oběma dobrovolnickým týmům v čele s Ivčou Miklendovou (Sever) a Martinem Karáskem (Jih) za obětavou práci a skvělý servis, který závodníkům v rámci pravidel poskytovali. Níže sepsané reporty jsou poslední, které od nich čtete.
Ještě než se na ně vrhnete, chtěli bychom vám vyseknout pochvalu! Je očividné, že každodenní reporty čtete a to velmi pozorně. Naše včerejší prosba totiž byla vyslyšena a sešla se nám krásná sbírka koláčů, buchet a jiných dobrot. Největší přísun nám zajistila početná rodina závodníka Ládi Vrzala! Nejen že přivezli epesní domácí koláče (povidlové a meruňkové), čokoládový perník, pizzičky, ale prozatím byli i nejpočetnější skupinou vítající svého “vítěze”. Uvidíme jestli je někdo dokáže trumfnout.
Je 0:50 a za zvuku Dlouhé noci od Helenky Vondráčkové dopisujeme poslední řádky dnešního reportu. Do rána čekáme ještě minimálně 3 závodníky.
CP2 SEVER - Františkov
Poslední den. Provoz CP2 Františkov pomalu končí, ale není třeba smutnit, jelikož zase něco nového začíná a otevírají se nové výzvy, na které se můžeme těšit.
Dnes už jsme s nějakým velkým návalem závodníků příliš nepočítali, ráno jsme vyprovodili cyklisty a koloběžkáře, kteří u nás dnes nocovali, a zároveň přivítali další chodce, manžele Zachodilovi. Ti následně také vyrazili do druhé půlky a vypadalo to, že máme po zbytek dopoledne spoustu času na úklid.
Nezbývalo tedy než roztřídit balíčky, vrátit všechny věci na svá místa, sklidit stany a reklamní banery a vyfouknout oblouk (kterému se tedy moc nechtělo, asi by taky raději ještě nějaký ten den stál a vítal další závodníky). Po sklizení většiny vybavení se na kopci objevil celkem čtvrtý závodník z chodecké kategorie, Ondřej Teplý, kterého jsme prý svou přítomností příjemně překvapili – dle jeho slov měl za to, že už tu na něj nikdo čekat nebude. Se stejným překvapením přijížděli i další dva cyklisti, kteří se tak stali posledními závodníky, které jsme na CP přivítali. Popovídali jsme si, nabídli lehké občerstvení a těm, kteří pokračovali, popřáli hodně štěstí do dalšího putování.
Následovalo loučení, dobrovolníci postupně odjížděli a ruch zázemí pomalu utichal. Alespoň toho našeho, středisko ve Františkově samozřejmě funguje dál a věříme, že ještě dlouho fungovat bude. Jménem celého organizačního týmu bychom chtěli všem zaměstnancům X-Parku moc poděkovat za vstřícnost a ochotu, bez vás by naše CP rozhodně neposkytovalo závodníkům takový komfort, jaký díky vašim službám poskytovalo.
No… a co říct na závěr?
I letošní ročník závodu ukázal, že Míle jsou každý rok jiné, jedinečné a něčím výjimečné. Nezáleží ani tolik na umístění nebo rekordech, které padají (ačkoliv se jedná o naprosto famózní výkony a Danovi i ostatním dodatečně moc gratulujeme!), ale převážně na lidech, které člověk po trase nebo na check-pointech potká. Protože jsou to právě oni, závodníci, organizátoři a snad i my dobrovolníci, kteří z Mílí dělají Míle.
Děkujeme všem, které jsme na CP zastihli a kteří svou přítomností pomáhali vytvářet tento krásný týden v zázemí X-Parku. Gratulujeme závodníkům, kteří už jsou v cíli, a přejeme hodně sil těm, kteří se ještě pohybují na trase. Loučí se s vámi tým CP2 – Martin, Standa, Víťa, Rebeka, Štěpán, Laďa, Jirka a Ivča.
PS: Těšíme se v září na viděnou!
CP2 JIH - Jevišovka
Dneska jsme přivítali jediného závodníka a pro tým z Jevišovky to byl poslední "klient". Balíme oblouk, uklízíme a předáváme zázemí, které nám bylo poskytnuto a za které děkujeme Mildovi, Verunce a teťe Regině. Všem závodníkům na trase držíme palce, těm co už dojeli gratulujeme. Bylo nám potěšením se tu s vámi setkat a podpořit vás ve vašich výkonech. Loučíme se a těšíme se na viděnou na dalších setkání u následujících mílařských událostí.
Dominik, Jirka, Iveta, Tomáš , Gábi, Milan, Libor a Martin
CP3 Jizerky
Petr Fiala se nakonec rozhodl nás opustit ještě večer v 19:45. Kamil, Jirka a Pavel se rozhodli zůstat a měli tu čest zažít fanklub „Hujerových“ a přivítat místního Petra Jirečka a Standu Holana. Přes početný zastoupení Hujerových, čítajících cca 50 fandů všech věkových kategorií, jsme neměli vůbec ů šanci pořídit si alespoň foto s místními celebritami. Dav Hujerovců se neměl vůbec k odchodu, tak musela šéfová CP3 zřídit pořádek a poslat je domů. Časně ráno jsme připravili snídani Pavlu Královi a v 5:36 jsme si zamávali. Následně odjeli všichni i Kamil Samek, který svůj odjezd hodně zvažoval ze zdravotních důvodů. Opět k obědu nám přijeli Roman Fojtů, dále první polský závodník Jaroslaw Myszkowski a třetí žena Květa Dvořáčková. Její ztráty a nálezy ani CP3 nedokázalo eliminovat a po cca 5 km jsme ji opět přivítali pro nabíječku s kabely. Tím pádem se setkala s dalším mužským účastníkem závodu a to Lukášem Šarkánem. Po chvilce přijel Karel Polák , kterého jsme varovali před přicházející bouřkou, ale i přesto se vydal na cestu a míjel a přenechal místo na CP pro Jana Hotaře, Míru Kříže a Jakuba Jackuláka. Pánové si po čase vzhledem k počasí rozebrali naše stanovou kapacitu. Pro dnešek již nikoho nečekáme a těšíme se na zítřejší den strávený s našimi mílaři.
Za CP Jizerky Vlasta a její tým