14. DEN - 18.7.2020

Pod obloukem neprší

Třináctý den byl hlavně v cíli poměrně bohatý na události. Protože nejenže prší, ale občas prší i hodně, příležitostně k tomu dost fouká a pozor, dokonce chvíli svítilo i slunce! A stoupá nám tady potok, ovšem horní hrany basy piva zatím nedosáhl! Jo a mimochodem, občas přijede i nějaký mílař… tedy průměrně jednou za pět hodin… Ale nenudíme se! Fakt 🙂

Zatímco dnes konečně poslední trojice překročila Česko – Slovenské hranice, my jsme v cíli uzavřeli první dvacítku finisherů.

První v třináctém dnu přijel v pátek večer Milan Vorlík. Je to nováček, bylo mu třicet a je rád, že to má za sebou. Víc toho o něm nevíme, protože doslova profrčel cílem, odhodil kolo, podal tracker a navigaci ke kontrole, vzal telefon a nepřetržitě několik hodin telefonoval. Asi kombinace spousty zážitků a spousty kamarádů. Poté si vyhlédl prázdný stan a šel spát. No a ráno dorazil odvoz a on vyrazil domů. Tak snad pojede příští rok a my budeme v lovu informací úspěšnější 🙂

V sobotu (mimochodem, loni tento den dorazilo do cíle 10 a předloni dokonce 16 závodníků) jsme netrpělivě čekali příjezd první ženy a nejrychlejšího koloběžkáře. Nejdřív ale dorazil Marek Kyjovský, další letošní debutant. A byla to ohraná písnička, těžké podmínky, hodně bahna, rozbité cesty. Prostě počasí letos hraje obrovskou roli. Marek byl spokojený a unavený, ale relativně „v pohodě“. Proto jsme na něj v rámci náboru zkusili tu starou známou o „teprve půlce Mílí“, ale na pokus o druhý směr se moc netvářil…

Krátce po Markovi přijela očekávaná Petra Bauerová. Letos je každý finiš ceněný, a pokud je to žena a pod dva týdny, je to o to hodnotnější! Petra si na Míle „odběhla“ z mateřské, přičemž doma hlídal partner Ondřej Ženka, finisher z roku 2018, který s námi na Petru v cíli čekal od pátečního večera. Petra vypadala spokojeně, svůj cíl splnila a dalším pokusu prý neuvažuje. Prý to bylo krásné, ale stačilo jednou. Petra má ráda výzvy, absolvovala i věci jako B7, ale tam prý vždy byla vidina postele a sprchy na konci, což tady bylo hrozně daleko. Párkrát jí bylo těžko, ale o konci neuvažovala a hlavně ve druhé polovině si říkala, že vlastně vzdát nedává smysl a prostě dojela do cíle. Hendikep ženy (především s váhou necelých 60 kg) vidí v častém nutnosti kolo nosit a zvedat a tlačit, ale výhodu vidí v časté potřebě mužů s kolem pomoct 🙂

Petra vyprávěla i o své starostlivé mamince, která neváhala často přispěchat s dobrou radou. Například když pršelo, psala prý Petře, aby se raději někam schovala, aby si neuhnala zápal plic. Nebo naopak, když bylo vedro, aby prý nebyla zbytečně na sluníčku. A když jí poslala fotku z benzinky, kde ležel v pozadí nějaký deštník, maminka se ptala, jestli je její a jestli si vlastně nějaký vzala do toho deště. Prostě maminky o nás mají starost, je to vlastně hezké 🙂
A ještě jeden primát si Petra přivezla do cíle – je první, kdo letos osobně potkal medvěda. Byl prý malinký, přeběhl přes cestu, ale naštěstí si s mámou na hoňku nehrál a Petra tak po chvíli opatrně mohla pokračovat v cestě. A kdy měla pocit, že už je unavená a měla by si odpočinout? Když na ni někde za vsí z dálky v šeru mávala stará paní, která měla úplně seschlé ruce a asi něco potřebovala. Popojela tedy blíž a on to byl statný jelen a ty ruce byly parohy. Únava dělá své 🙂

Jen dvě a půl hodiny za Petrou a ve druhém nejlepším čase historie (to je poznámka pro Jardu Jisla) dorazil do cíle koloběžkář (pro letošek) Jirka Vaculík. Na Mílích známé jméno, Jirka absolvoval polovinu z deseti ročníků Mílí, včetně toho prvního v roce 2011. A o svém úspěšném finiši v kategorii běžec v roce 2018 považoval kapitolu Míle za uzavřenou. Čáru přes rozpočet mu udělala výzva zvaná zelené triko! Toto jsme toho roku zavedli pro ty blázny, kteří zvládnou 1000 mil ve všech hlavních disciplínách, tedy na kole, koloběžce a pěšky. A když už to Jirka měl tak hezky rozehrané (kolo i pěšky to měl hotové), nezbylo než zasednout na silvestra k počítači. K úlevě jeho ženy to nevyšlo a byl hluboko pod čarou, koloběžku tedy ani nekupoval a odložil zelený sen na neurčito. Ale v jeho případě Korona zasáhla do života pozitivně a v květnu se díky změnám v registracích dostal do hry. Pak jednou jeho žena doma našla nějaký záhadný blatník a na dotaz: „co to je?“ se jí dostalo odpovědi: „blatník na koloběžku, já jsem ti to neřekl? Pojedu na ní Míle“. No tak začal trénovat, najel 500 km a 5. 7. stál na startu. Jenže nikdy vlastně neviděl na vlastní oči někoho, kdo na ní opravdu umí, natož aby se s někým svezl, tak požádal toho nejpovolanějšího, největšího favorita a rekordmana Martina Marčána Brože, aby jel na začátku před ním, že by něco okoukal. Že se prý nemusí bát, že ho stíhat až do Sedlice nebude, že stačí pár desítek kilometrů… No Marčáno pomalu jet neumí, tak musel Jirka hodně zabrat a trochu se první den utavil, ale základní grify okoukal a pak už to šlo celkem snadno J Marčáno mu nakonec ustoupil z cesty a byť to byl boj, dokázal Jirka dojet až do cíle za necelých 13 dnů a jako bonbónek přidal vítězství v kategorii koloběžka! A tak už spřádáme zelené sukno 🙂

Kousek před koncem třináctého dne dorazil do cíle Martin Zbořil. A zatímco Martina včera, a především v noci prý brutálně prohnalo jeho břicho (resp. Něco, co do něj předtím k jeho nelibosti dostal), nás s příjezdem Martina prohnal brutální slejvák. Vypadalo to, že bude pršet, ale toto byl parádní šupec! A opravdu přišel přesně momentem, kdy Martin projel obloukem, dokonce až tak přesně, že když pod ním Martin zastavil, my stihli udělat jednu fotku a utéct, on už pod ním zůstal, protože pod obloukem neprší 🙂 Ale více na fotkách a videu.
Martin si dal Míle k loňským padesátinám, ale musel vzdát v půlce pro problémy s karpály, takže vyšel až letošní reparát. Takže jsme si mohli v cíli na tu jeho loňskou padesátku připít…

Jen těsně za hranicí 13 dnů dojel do Cíle Ruda Halbich. Rudu na start doprovází a v cíli vždy čeká jeho sympatická žena Terezka, kterou všichni známe z povinných SMS a která je jednoznačně rudovou největší fanynkou. A tak před jeho příjezdem říkala, že příští rok Ruda určitě pojede 2020 mil a že to bere jako trénink. A tak nás Ruda překvapil svým radikálním „už nikdy“ po dojezdu do cíle.
Je to dost opačný přístup, než na co jsme v cíli od manželek zvyklí! Dokonce od Terezky zaznělo i ono: „ještě navíc musíš zvládnout druhou půlku, vždyť jsi to dojel dvakrát, ale ve stejném směru!“. Tak uvidíme, jestli Rudu na startu ještě uvidíme 🙂

No a to je ve třináctém dnu vše. My tedy pokračujeme ve sledování povětrnostních podmínek východního Slovenska a další informace o jeho vývoji přineseme zítra. Ale nic moc převratného nečekejte, předpoklad je celkem jasný, chvíli bude svítit slunce, často bude trochu pršet a občas bude pršet hodně 🙂 Slovy klasika: Bo Míle!!

SMS od závodníků

46 Rudolf Halbich (1669.64 km, 17:40:16): M6P3E2 Tesim se na navrat do civilizace!!

72 Ivan Andraško (1661.64 km, 20:01:27): P5M5E0 defekt zadní kolo tlačim do cile

103 Jan Weiser (1591.61 km, 21:19:57): P9M9E9 Omlouvam se za opozdenou sms, nemohl jsem se vymotat z pralesa za 3. brodem. Jinak vsechno dobre, fyzicky a psychycky stav 10, kolo je skovane pod nanosem blata, ale jede.

3 Martin Hvězda (1544.91 km, 19:12:20): P9M9E9 valime dal

90 Jaroslav Křivský (1544.91 km, 19:13:39): P6M5E5 Klasika dest a bahno, lepsi uz to tu asi nebude

130 Josef Mikulin (1544.91 km, 19:11:14): P5M5E5

139 Stanislav Kazda (1544.91 km, 19:11:26): P6M6E5

102 Tomáš Vopálenský (1539.12 km, 19:58:13): P2M3E5 Blato, blato, blato. Tohle me nebavi….

180 Jan Kašpar (1539.12 km, 19:58:19): P0M0E5 prosim vsechny bozstva at me zitra dostanou do cile, PROSIM!!!

131 Daniel Kuthan (1536.18 km, 20:18:05): P9M9E9 Po té co jsem přijel kukuřičným polem a okouk něčí louku jsem vjel na cestu a jak bylo po dešti tak jsem měl kolo jednu baheni kouli. Tak jsem kolo ruco Dobeš k nedalekému Brodu a tam vykoupal a do hor se mi teď nechce jak chčije a bouří.

23 Martin + Antonín Bulíček + Kulda (1473.42 km, 18:06:17): P9M9E9 ..Drtikol je na pokraji klinicke smrti. Uz jen tlacime Tandemaci

105 Jindřich Prchlík (1429.13 km, 18:39:33): P4M7E6 preplul jsem na kolobce hreben nizkych tater. Nikdy bych nemyslel, ze je to mozne. Samozrejme celou dobu vodou chlazeny motor.

51 Martin Roško (1344.11 km, 19:54:07): P8M7E6 ahoj vsetkym 🙂

116 Pavel Horák (1344.01 km, 20:19:17): P8M9E8 Na milich jsou tezke dny nebo hodne tezke dny. Dneska byl ten z tezsich dnu. Cele dopoledne v desti a zrovna to vyslo na nejdelsi zakaz a hodne tezky teren. Tam kde mela byt cesta, bylo jenom rozbite koryto od vody. Hodne drsna cast dne, 27km jsme doslova sli 5,5 hodiny. Naladu nam zvedl az obed v Kolibe v Pavcinej Lehote. Poznali milare podle blata a byli moc hodni. Potom uz to slo a v Liptovskom Hradku sem zjistil, ze bezdomovec smrdi vic jak 13 dni nemyty milar 🙂

38 Milan Hauer (1320.68 km, 19:42:26): P7M6E9

162 Štěpán Kříž (1265.04 km, 19:42:24): P7M6E6X7 dnešní MAGURA v mlze a dešti stála za to, aspoň že na Křížné se to trochu protrhalo a byly panorámata jsem promočenej a unavenej, dneska vyhrál pension.

42 Pavel Chuchma (1249.58 km, 21:16:08): P9M9E9 Rano jsme vylezli z luxusniho seniku az po devaté, protoze lilo a nasli termosku s cajem a ovocem od Emila, ktery nas do nej v noci poslal. Spolu se vzkazem, ze se mame stavit na poradnou snidani a sprchu. (Emile diky ;-)) Nakonec jsme od nej vyjeli az po obede ve dve, kdyz na chvili prset prestalo. Stejne jsme pak promokli… Cestou na Kralovu Studnu mel Pata trochu krizi, ale jsme tu…

1 Petr Ozogán (1212.40 km, 19:29:31): P9M9E9 je mi smutno, už dlouho jsem nepotkal nějakého cyklistů.

124 Petr Horsák (1208.23 km, 18:48:56): P8M8E8 dneska hezky den v Strazovskych kopcich.

148 Ján Maďar (1130.44 km, 19:14:18): P0M0E1 zajtra ďalej.Dnes to už nešlo po nocľahu na Javorníku

58 Jiří Rumler (1128.09 km, 19:33:39): P8M8E7 Odbahneni, nabrani psychyckych a fyzickych sil v Trencine bylo nase rozhodnuti pro dalsi pokracovani. Veronika, Fanda a Jirka

87 František Buchta (1125.67 km, 18:03:05): P9M9E9

145 Veronika Gondžalová (1125.67 km, 19:22:25): P1M1E8 Videla jsem CP3 pres Vah, zitra se tam zastavim a snad konecne zdolam postupne Slovensko. Nejede to, bahno muj nejvetsi nepritel….

175 Petr Jadrnicek (838.75 km, 21:23:31): Cíl500 mil děkuji všem mám to po čem jsem rok toužil. Mejte se krásně.

107 Radek Žmolík (838.63 km, 19:07:29): P7M7E7 Finish dále nepokracuji meta 500 miles dobyta , všem děkuji kdo mě cestou pomohl a kdo mě sledoval a podporoval

81 Martin Klodner (837.93 km, 19:13:17): CP2/F500 19:08 koncim a dekuji

93 Richard Štěpánek (639.83 km, 20:15:22): P9M9E9 Zatím mám za sebou 969 003 kroků.

110 Libor Beneš (635.06 km, 18:07:06): P8M0E8 CESKA METUJE. BLOUDIM UDOLIM POTOKA A NEVYLUCUJI CESTU NA VLAK,HLAVA UZ TO PRESTAVA BRAT…….

19 Petr Kutschka (620.63 km, 20:09:05): P9M9E8 Adrspach U Tosovaka. Krasné vyhledy cestou které si clovek ale musi tvrde zaslouzit. Iso dekuji za vzkaz.

22 Marek Kyjovský (1669.64 km, 10:20:34): P9M9E9 Jsem v cíli! Díky všem za podporu.

32 Petra Bauerová (1669.64 km, 11:12:29): JSEM V CILI! Chtela jsem si nekam prubezne zapisovat myslenky, pocity a pribehy, abych si pak vse vybavila. Prvni 3 dny nebyl na zapis cas a na CP2 jsem zjistila, ze se mi zapisnik totalne rozmocil a sel do kose. A mozna to ty zazitky a pocity vystihuje vlastne nejlepe:-) Skvele to bylo, diky vsem organizatorum, dobrovolnikum, podporam!

74 Jiří Vaculík (1669.64 km, 15:58:39): P6M9E5Dnes na pohodu, do cíle. 2 snídaně, v Roztoce super bufet s konzumem. V cíli milé setkání s rodinkou. Povedlo se to parádně. Nebojím se to srovnávat s prvním ročníkem, jen jsem o dekádu zkušenější a podle toho to i dopadlo,.bez zdr.komplikací na „první dobrou“ šťastný v cíli dlouhé koloběžky! Zelené tričko se stane realitou! Díky Liborové za uvitani v cíli!

168 Vlastimil Klůz (1235.87 km, 07:52:21): P8M1E8 ukončuji závod

148 Ján Maďar (1128.28 km, 08:30:17): Som v CP3

VIDEO