17. DEN - 18. 7. 2017

honzovi do očí

Průběh – zprávy od organizátorů

Včera večer a v noci si nás Mílaři vychutnali, jako by mi chtěli vrátit vše, co jsem jim na trase připravil. Začali dojíždět až pozdě odpoledne a dařilo se jim to ještě po půlnoci. Po všech povinnostech jsme se dostali do postelí až kolem 3 ráno. Což je většinou každodenní praxe. A od rána telefony. Začínám vypadat hůř než oni.

Včera dorazilo asi 12 lidí a ještě se přijelo podívat a podpořit své kolegy několik již dojetých Mílařů nebo „pětistovkářů“ a díky tomu v chaloupce panovala příjemná atmosféra nesoucí se v duchu mílařských historek. Ta Robertova se zlomenými žebry jen dokazuje typickou zarputilost Mílařů. Po pádu přes bolest jel asi 4 dny 450 km do F500. Pak šel k doktorovi a ten mu řekl: „Máte zlomená 4 žebra a jedno dokonce na dvakrát. To je dobře, že jste přišel hned!“ Nakonec z té velké skupiny zůstali s námi nocovat pouze dva.

Ráno u snídaně máme čas si popovídat i s nočními jezdci Jardou Šaškem a Peterem Scheererem. Ani jeden nevypadá moc vyžehleně. Každá míle nechala v jejich tváři svou stopu. Oba nám potvrzují to, co už vyprávěli jiní před nimi. Nesmírnou pohostinnost lidí na trase. Často byli zváni na jídlo nebo i přenocování. Jardu pak odváží tatínek s bratrem. Museli jsme konstatovat, že jeho starší bratr vypadá nyní spíš jako mladší.

Peter už jel před dvěma lety. Tehdy jel s kamarádem a vezl si s sebou vařič a na řídítkách pověšený překapávač. Každé ráno si dával požitkářsky kafe. Letos byl co nejvíc nalehko a většinu jel sám. Díky tomu to byl úplně jiný závod. Během dne, stále hledal důvody k zastavení. Aby pořád někde nestál, musel si nastavit pravidla, že když bude mít jen tři důvody, je to málo. Zastavit může, až když se mu sejdou 4. Nevím, zda to dodržoval? Ale někdy je i jeden důvod dost neodkladný a čekat na další tři může být pozdě. V tuhle chvíli Peter sedí na kole už 4 týdny a 4 dny v kuse. Na sraz do Prahy na vlak přijel z Frankfurtu nad Mohanem 1000 km cyklocestama. Potom start a teď v cíli sedá opět na kolo a odjíždí do Německa. Ale už pouze na vlak.

Dnes Mílaři změnili taktiku po včerejším frmolu až do ranních hodin dnes stále nikdo. Čekáme a čekáme. První se objevuje až kolem 15. hodiny 95 Karel Vostracký. Na Karla tu čeká partnerka a v klidu si užívají chvíle po dojezdu. Snažím se je nerušit zbytečnými otázkami. Když se loučíme, ptám se, jestli ho pustí znova. Je na něho pyšná, a když bude chtít, samozřejmě může. Jediný kdo si není jistý, jestli chce, je Karel. Za tři hodiny přijíždí druhý jezdec dnešního pořadí 61 Jirka Vlach. Skvělej člověk a pohodář. Jel už po čtvrté a dojel 2x 500 pokaždé z jiné strany a 2x 1000 pokaždé z jiné strany. Když dojel na Slovensko, vytáhl doutník, co vezl od startu a požitkářsky si ho vykouřil. I když je absolutní nekuřák. Když jel znova, dojel jen do půlky a doutník nechal zabalený v sedlovce, protože poloviční trasa si ho nezaslouží. Vytáhl ho vlastně po dvou letech ze sedlovky až teď a já (též absolutní nekuřák) se k němu přidal a na jeho počest si zapálil s ním. Pak mi ukazuje po pádu nateklý a do špičky vystouplý loket, který vypadá spíš jak koleno. Byl u doktora, vytáhl mu z něj vodu a naordinovat klid a ledování. Klid prý neklapne, musí dojet do cíle. Ledování je ale v pohodě, venku je dostatečná zima.

Ani Jirka u nás nezůstane na noc a pakuje se domů. Sám tu ale nebudu, přijelo se na mě podívat doprovodné Auto Craft s Bárou a Liborem a pomocník Libor Čada, který se mnou bude pár dnů fungovat v F1000. Daliborovi Bekovi děkuju za dnešní návštěvu a pomoc v cíli.

Honza Kopka F1000

PS: Dnes brzo ráno ve 4 opustila chaloupku ve Skalné usilovná pomocnice Verča Petrová. Přes brzké vstávání si ještě udělala čas zanechat vzkaz Mílařům:

Všichni jste skvělí!

V cíli buzeruju závodníky, aby napsali poslední závěrečnou SMS a dali tak těm, co ještě bojují na trati vědět, že dojeli, motivovali je a symbolicky se s Mílemi rozloučili. No, a když nejste závodník, ale jenom dobrovolník, nezbývá vám, než psát rovnou sem, na oficiální webovky Mílí. Jenže jak? Míle jsou totiž neuvěřitelně specifický závod. I když závod není ani to správné slovo. V cíli jsem vítala asi třicet borců a ani jeden z nich se nezajímal o výsledek. Na výsledkové tabuli sice hledali, důležité pro ně však byly osudy bikerů, se kterými se na trati potkali, osudy kamarádů.

Co jsem koukala kolem sebe, všichni závodníci se v cíli objímali (sorry, chlapi, chtěla jsem říct: chlapsky si podali ruce), povídali a smáli se. Na Mílích totiž potkali ty, co jsou na stejné vlně a sdílí společnou lásku – extrémní bike. A jsou to přátelství nehraná. Protože ačkoliv jste na kost promrzlí a promočení, v nohách ušlapáno 965 kilometrů, nahlas nadáváte, kape vám pot z čela, bolí vás části těla, o jejichž existenci jste možná ani netušili, potíte se a začínáte smrdět i sami sobě… jste to prostě Vy.

Míle vám nemůžou slíbit nic než pot, krev a slzy. A taky euforii, zážitky a možnost jíst třikrát víc než normálně a zároveň hubnout. Tak už nepřemýšlejte a jděte do toho! Nepotkala jsem bikera, koloběžkáře či chodce, který by litoval. Ani vy nebudete.

Veronika Petrová, dobrovolník CP2 a FINISH 1000

P.S. Málem bych zapomněla na Honzu Kopku, strůjce toho všeho. Díky za všecko, seš prostě borec.

SMS od závodníků

61 Jiří Vlach (1619.13 km, 19:00:23):

84 Petr Duchoslav (1519.18 km, 19:34:49): P9M9E9 jsem v kovářske doplňuji tekutiny a zahajuji výstup na klinovec. do cíle 99.7km ! palim to neúprosně dál průměrnou rychlosti 10.4 kilometrů za hodinu .

38 Tomasz Sójka (1474.57 km, 20:07:16): P6M7E6 wspaniale spotkania z ludzmi – tymi starymi i nowymi. Jak gospodyni w „Muldzie“ wita: „Witaj Tomasz“ to serce rosnie. To jest jeden z najwiekszych plusow Mil wlasnie…

120 Jaroslav Drábik (1474.57 km, 20:04:46): P5M6E7 No comment. To co treba, to poviem Honzovi priamo do ocí. A mozno uz zajtra.

105 Jindřich & Miroslava Prchlík & Haisová (1416.44 km, 18:34:56): P5 M3 E9 porad jedem 🙂

87 Jaromír Jirka (1397.98 km, 19:54:44): p7m8e6 spali jsme v dolni poustevne velke podekovani pani pumparce ktera se nas ujala pak decinsky sneznik konecne je pekne a teplo

124 Gabriel Gašpar (1397.98 km, 19:48:57): P6M8E8

30 Renata Kaničárová (1385.64 km, 19:49:54): P8M8E8 Vyslap na Sneznik je parada, musim na pivo!

98 Tomáš Wizovský (1349.70 km, 20:08:35): P8M8E8 mobilni spojeni obnoveno, dnes sarvatka se psem – vyreseno / bez uziti spreje / domluvou 😉 nadherny osamoceny prujezd C-S Svycarskem

93 Richard Štěpánek (1338.84 km, 19:23:19): 878 988 uz jsem nejak dlouho sam. Jinak vcerejsek byl zakoncen luxusnim ubytkem u dobrych lidi. Vse jsem mohl ususit a dostal jsem veceri i teplou snidani. I toto jsou mile. Proste jsem spolehal na zazraky-mam totiz dobreho ucitele!!!

157 Zdeněk Martínek (1240.27 km, 18:31:12):

123 Ryan Long (1126.56 km, 19:53:00): P7M7E7 Win The Day

144 Karel Hána (833.53 km, 18:40:47): P5M9E9 🙂

21 Aleš & Václav Procházka & Fišer (641.95 km, 18:59:39): Pa10Mb10Ec10 Uz bych davno na milich nezil,jen kdybych umel nekde jinde zit,muj zivot na kole bezi a neda se zastavit.Jsem pesak u skalnatych vezi a bahennich rekvizit,uz bych davno na milich nezil,jen kdybych umel nekde ji de zit. Go West, Bo Mile !!!

52 Silvie Štenclová (1619.14 km, 03:24:53): Pondeli 17.7.kolem 22.00 hod.Ciiiiiiilfandeni a podporu…vase Milarka Silvinka

52 Silvie Štenclová (1619.14 km, 15:46:56): Uz sedim ve vlaku domu divam se z okna na tu prirodu a brecimje to smutny uz tam nejsem..dekuju za nadhernych 15 dnu vsem co dojeli velka gratulace a vsem co bojuji preju hodne sil do poslednich kilometru…Tesim se na vsechny na Machaci Silva 052

95 Karel Vostracký (1619.14 km, 16:12:07): P9M9E9 Jsem v cili. Dekuji vsem, kteri me po ceste pomohli. Bylo to krasné.

157 Zdeněk Martínek (1190.95 km, 09:00:18): Po noci strávené v kûlnê fotbalového hristê v Hejnici opravou zdevastovaného zadního výpletu, dosáhl jsem CP 3. Totální konec byl na dosah, kdyz chlácholen destêm, zimou a vêtrem, resil jsem prorazenou têsnící pásku bezdusové montáze prasklým drátem – v totálním bahnê. Stále ziju a jedu v mírnê zdevastovaném stavu. Zdenek