DEN 10

PADL TŘETÍ REKORD

Je půlnoc a začíná nový den. Vypadá to, že nejbližší jižani zalehli a nechaj nás vyspat, bohužel ti ze severu nás nešetří, stále jedou a blíží se k cíli. Možná za to může snaha o co nejlepší výsledek, možná deště tady na západě, které byly horší právě nad severní trasou a promočení závodníci už nechtějí lézt do spacáků a snaží se to dotáhnout až do cíle.

Blíží se 34 Pavel Méres a kus za ním 147 Jan Flekal. Jedou každý sám. Ale vedoucímu Pavlovi se vybila přehazovačka, zastavil, aby ji dobil ze světla. Přehazovačka se sice chytla, ale díky tomu mu přestalo svítit světlo. Honza, co jel za ním zastavil, aby mu pomohl vyřešit problém a pak dojeli společně. A jakoby si to naplánovali a cílovou čáru protli přesně s úderem 2 hodiny ranní v čase 9 dní, 11 hodin přesně.

Pro oba si přijeli manželky a po čtvrtý hodině si je naložili do aut a odvezli domu. A směna si mohla jít konečně lehnout.

Ovšem už v 7:35 přilítl 10. z jihu Pepa Višňa, který jel také celou noc. Byl šťastný, že to má za sebou. Na startu po mně chtěl nahrát i severní trasu, že až dojede, vyrazí po severní zpátky domů do Karviné. Teď dojel a už pod obloukem má najitý zpáteční vlak. O cestě domů na kole se nějak nechtěl bavit 😊. Volá domů manželce a ta říká, dej mi Honzu: „To jsem fakt ráda, že tě Pepa poznal, je s tebou víc jak doma… 😊.“ směje se  – „Já vím, mě milujou všechny manželky mílařů a účastníků Laponska a dalších akcí.“  (což zrovna Pepa je).  Cestou Pepu chytaly chutě prý na všechno možný, na sladký, kyselý, hořký, slaný a někdy na všechno najednou, jak si tělo říkalo, co mu chybí.

2 hodiny po Višňovi přijel Radek Jahoda, takže tady v F1000 teď máme takový ovocný koktejl. Pepa se s 575 Radkem Jahodou motali stále kolem sebe, občas jeli spolu. Radek měl ale rychlejší tempo. Chtěl jet poslední noc nonstop, ale začalo pršet, a tak se schoval v 7 večer na chvíli do přístřešku, usnul a vzbudil se až ve 3 ráno. No, a Pepa ho v noci nevědomě minul a přijel před ním. Radek během cesty řešil prasklé dráty v zadním kole a kvůli tomu místo některých sjezdů občas raději chodil. Cestou točil i na kameru a taky dronem. A z tohohle hlediska jeho 11. místo na jihu a čas 9 dnů, 18 hodin, 58 minut  je až neuvěřitelný. Oba s Pepou potvrdili slova jiných mílařů, že pohostinnost na Slovensku byla úžasná.

V tuhle chvíli je poměr dojezdů sever a jih 11 : 11. Vyrovnanost stále trvá.

Je to na střídačku, v 10:39 už je u nás seveřan 181 David Petr v čase 9 dnů, 19 hodin, 39 minut. David jel vloni jih, letos sever. Jih Slovenska se mu ale vloni líbil víc. V Česku byl nadšený ze severu díky tomu, že tam je historicky ten závod víc profláklý. Lidi i běžný turisti na něj volali, fandili, v hospodách ho jako mílaře zdravili. Občas míjel zázemí, kde čekali fandové, aby mílaře podpořili.

12:39 opět seveřani 197 Petr Šťastný a 140 Daniel Slabý v čase 9 dnů, 21 hodin, 39 minut.

Petr je opravdu věrný svému jménu. Kdykoli jsme ho potkali, ale i tady v cíli byl opravdu šťastný a velice pozitivní. Děkoval za trasu i zážitky. Nikdy by neviděl plno hezkých míst, kam by se jinak nedostal. Jel už před časem jih, který mu přišel těžší. Ale možná to bylo tím, že tentokrát byl v podstatně lepší formě. S Danem jeli spolu přes celé Krušky.

Manželka tu na Dana tu čekala už od včerejška. Za celou dobu mu nevolala, až včera. Prý ji přišel nějaký divný, v ńákém zvláštním stavu, jakoby sjetý. Což nebyl, ale závod, adrenalin, endorfiny, únava a intenzivní pobyt mimo civilizaci dělá svoje.

Dan jel poprvé. Prý u něj během závodu nastala změna životních hodnot. A taky už mu teď nic nebude připadat těžký. O trase nic nevěděl a bylo to dobře, nefrustrovalo ho nic, co je před ním. Cyklisticky to mělo úplně všechno, ale bylo to hodně i o těch necyklistických věcech. Prostě název ADVENTURE sedí. Jeden z mála, který rezolutně prohlásil, že chce být ve startovním poli i příští rok.

14:01  se tu objevuje trojice z jihu  548 Jan Novák a 640 Pavel Jech a 666 Jirka Baloušek, čas 9 dnů, 23 hodin 1 minuta.

Honza jel už 3x, nikdy nejel pod 12 dnů a teď to má pod 10, takže velká spokojenost. U něj zajímavost, že na startu mu bylo 49, teď v cíli je mu 50. Takže na Mílích dokážete zestárnout o rok během během 10 dnů. A vizuelně možná ještě o podstatně víc 😊.

Pavel šel vloni se ženou pěšky. A jestli je lepší pěšky nebo na kole? Prý každé je jiné. A jestli sám nebo se ženou? Pavel diplomaticky: Prý každé je jiné 😊.

Jirka jel 4x a 4x dojel 1000. Podezírá mě, že mám smlouvu s Klubem turistů o projetí a obnovení málo používaných turistických cest. Sice nemám, ale fakturu bych jim mohl poslat 😊.

Pro info: poměr dojezdů právě teď je 14 :14

14:11 těsně za nima teď ze severu číslo 149 Martin Parůžek. Na sledování to vypadalo, že se na spojení obou tras potká právě s předchozí trojicí a poprvé v historii dojedou společně účastnici z obou trasy. Nakonec to uniklo o 500 metrů. Takže budeme čekat dál. Martin jel i vloni, ale za polovinou závodu měl při silničním přejezdu kolizi s motorkou. Letos naštěstí největší problém byl, že tretrou sešlápl elektrický ohradník a přes kovový kufr dostal ránu. Ovšem teď v cíli objevil na stehně pod kraťasy obrovské klíště, které si podle velikosti přivezl nejspíš až ze Slovenska. Kluci si z něj dělaj legraci, že je tak velký, že by ho mohl prodat do zoologický nebo do krevní banky. Martin je s 15. místem na severu a časem 9 dnů, 23 hodin a 11 minut spokojený.

Odpoledne máme chvilku na vydechnutí.

Navečer se k nám blíží další seveřan 8 Petr Tichý a pod obloukem projel ve 21:17. 7x startoval na kole, nyní zvolil koloběžku, aby zkusil něco jiného. Zas tak moc toho na ní nenajezdil. Dokonce ani ta koloběžka není jeho. Půjčil mu ji jiný mílař Ríša Štěpánek. To přátelství a soudržnost mezi mílaři funguje. V Jeseníkách měl pád a silně si narazil žebra. Nemohl dýchat, spát a nevěděl, jestli to dojede. V noci bivakoval téměř pořád venku. Nakonec se propracoval až k nám a ve výborném čase 10 dnů, 6 hodin a 17 minut a zajel nový koloběžkový rekord. Ten starý Martina Kadlece překonal o 16 a ½ hodiny. Výbornou cyklistickou a běžeckou fyzičku skvěle přetransformoval na koloběžku. A do karet Petrovi hrálo i ideální počasí. Je to už 3. rekord při letošních Mílích.

Po Petrovi ve 22:24 dorazil další ze severu 180 Martin Filip. Jel poprvé a z trasy byl nadšený. Měl nakoukaná videa a dokonce to prý čekal těžší. Většinou spal venku. Na Slovensku sice medvěda nepotkal, ale museli tam uniknout před cikány. V budoucnu by si chtěl zkusit i jižní trasu.  Se svou chlapskou postavou 104 kilo je zatím nejtěžší člověk v cíli. Takže v poměru proti vyhublým cyklistům o to větší výkon.

Chvíli před půlnocí ve 23:39 přijíždí poslední dnešní závodník 512 Míra Smetana. Vypadá dost unaveně. Moc nemluví, s Kofolou se mu ale postupně leje energie do žil. Prý do příště musí zlepšit sjezdy a chození do kopce. Tam ztrácel nejvíc. Jel už vloni 500 mil. Letos to vyšlo na 1000. Jestli ještě někdy pojede. Prý ne. Ale to říkal i vloni. Pak začal přemýšlet, že ta trasa kolem Česka by ho vlastně lákala. Takže nakonec to rozhodnutí zmírnil na možná.

V zázemí bramborárny nám přespává 8 mílařů – a je to docela slyšet po okolí. Trochu možná připomínáme traktorovou stanici 😊

Po dnešku je poměr celkových dojezdů lehce nevyrovnaný 17 : 15 ve prospěch severu.

Honza Kopka F1000

REPORT CP3 Jizerky 15.7.2026

Včera večer postupně dojíždělo osm Mílařů. Jaroslav Křížka jako jediný pokračovali hned dál na trasu a zbytek uvítal nocování ve stanech.

Po přespání ráno opustili CP3 zregenerovaní Jan Heřmánek, Ivan Šimo, Lukáš Cirkva, Tomáš Kouřil, Petr Hlávka a Adam Fiřt, který včera symbolicky oslavil svoje 41. narozeniny. I přes viditelnou únavu všech Mílařů to byl veselý večer.

Náš dobrovolnický tým dnes opustil Martin Kadlec a šéfová CP3 a legenda Vlasta Dokoupilová, která má pracovní povinnosti. Budeme rádi, když se za námi zastaví ještě o víkendu.

Zbytek našeho kreativního dobrovolnického týmu začal vymýšlet zpestření pro Mílaře při dojezdu na CP3. Postavili jsme  slalomovou dráhu z lahví piv BERNARD/ foto a video  v galerii / a další nikoho neohrožujících „překážek“./viz foto v galerii/ Průjezd perfektně zvládl Jan Schlindenbuch, Ladislav Němec a Jiří Sabaš. Všichni se sešli na CP.

Mílařský matador Vít Kurka, který letos jede po sedmé, přijel s úsměvem a už na první pohled bylo zřejmé, že se něco stalo. Hned tak něco ho už nepřekvapí, ale že si vylomí jedničku zub při otevírání bidonu , to nečekal. Po výborném občerstvení, které po celou dobu na CP3 dodává pro Mílaře VAPE CATERING a patří jim právem obrovský dík, pokračoval dál k cíli.

První odpolední Mílař Ondřej Schovanec, který se pro tenhle jedinečný adrenalinový zážitek rozhodl  o Silvestru, měl potíže s navigací, které se mu podařilo vyřešit během odpočinku na CP3. Jinak trasu zvládá bez potíží.

Následovala několika hodinová pauza až do půl sedmé večer  , kterou jsme každý po svém využili k relaxaci. Nedaleký rybník poskytl příjemné osvěžení.

O půl sedmé přímo do živého vysílání přijeli Mílaři  Milan Kovář, Lubomír Hájek, Michal Uchytil a Pavel Šnajdr.  Michal s Pavlem jedou spolu už od startu po celou dobu. Milan s Lubomírem, kteří jedou Míle poprvé se k nim přidali a tvoří správně na motivovaný tým.

Tým CP3 JIZERKY