Ahoj dámy a pánové zaregistrovaní pro další ročník závodu!

Zdaleka ne všichni najdete v tomto článku nové a užitečné věci, ale pro ty, kdo mají s GPS jakýkoli odtažitější vztah, by tu mohla být inspirace, jak nemít během závodu problémy navíc.

Příprava samotné GPS navigace

Viděl jsem během závodu několik nefunkčností způsobených těžšími podmínkami, než ve kterých se ta konkrétní navigace běžně provozuje. Doporučuju tedy u starších přístrojů, kdo je dostatečně zdatný, aby si GPS vyčistil a ujistil se, že nemá uvnitř zaoxidované kontakty, že tyto kontakty nejsou při vložené baterii podezřele volné a při nějakém větším otřesu nemůže dojít k přerušení napájení a že i po čištění zůstala dešti a vlhku vzdorná. Kdo se na to necítí, určitě se o to postará servis. Volné plíškové kontakty lze podložit vhodně velkým kouskem pryže, s pružinkovými se těžko dělá něco účinného.

Nevěřte jen originálnímu držáku a uvažte si navigaci na provázek ke kolu, jak to spousta závodníků už automaticky dělá, protože GPS se pokud vím, ztrácejí „vydrncáním“ z nasouvacího držáku celkem ochotně.

Naučte se dobře pracovat se svojí GPS (pokud není vaše, půjčte si ji alespoň na několik vyjížděk dopředu). Zjistěte si, co dělá s daty, která nasbírá, kdy a kam ukládá aktuální trasu, kam a kdy ukládá archivy a v jakém formátu. Vyžadovaný formát je GPX. Pokud nearchivuje, nastavte si archivování alespoň jednou denně, ať je máte oddělené od aktuálního souboru a v případě nějaké chyby se vám toho neztratí víc. Tím spíš to naučení-se platí u jiných výrobků než Garmin, kde málo kdo jiný bude vědět, co s tím. Tam si s sebou raději třeba na flashce vezměte i software na stažení dat a export do GPX, pokud to do něj neukládá, a počítejte s větším zdržením při načítání do PC. Taky volný notebook s připojením na internet pro nějakou online službu na přechroustání a export do GPX nemusí být samozřejmostí, zvlášť když bude trochu fofr. Pokud spěcháte nebo nechcete zdržovat kolegy, prosím také o vymazání zbytečných map a starých tras z přístroje, protože při připojení k BaseCamp se všechno načítá do PC.
Aktualizace: Akceptovatelný je i formát FIT, pokud jej sežvejká Garminí BaseCamp a vyexpportuje jej do GPX.

Aktualizace 2017: Pokud nechcete zdržovat sebe a ještě spotřebovávat víc energie než je nutné, vypněte si všechny mapy kromě té kterou právě potřebujete. I když to není vidět, všechny mapy které jsou aktivní se načítají do paměti a zaměstnávají procesor. V roce 2016 jednomu závodníkovi navigace zamrzala jakmile se rozjel a sežrala dvoje baterky denně. Měl osm aktivních map.
Některé navigace mají inteligentní funkce, které mají usnadnit život. Jednou z nich je funkce autostart, která spouští záznam trasy sama a nemusí se odpalovat tlačítkem. Tuto funkci doporučuji používat, ale vyzkoušet si předem jak se chová a jestli skutečně spouští záznam trasy bez nutnosti něco mačkat. Toto se netýká všech navigací, ale jen tech které vůbec umožňují pozastavit zaznamenávání, když jsou jednou nastavené aby záznam pořizovaly. Další funkcí je autopauza a ta spočívá v tom, že když se pohybujete malou rychlostí (tuším že to je pod 2,4km/h), GPSka předpokládá že se válíte u vody a trasa se vám nezaznamenává.  Tuto funkci doporučuji vypnout, protože některým závodníkům v úsecích tlačení do prudkého kopce pak záznam chyběl.

Aktualizujte si software v GPS, ať předejdete problémům s chybami ukládání trasy, nebo podivnému chování při navigaci.

Pokud používáte GPS s malou pamětí, ujistěte se, že se tam vejde krom zadání trasy a map i celých 1600 km záznamu vlastního závodu, případně si nastavte ukládání trasových bodů v takové periodě, aby se celá trasa vešla a přitom to stačilo na věrohodný záznam (minimálně je potřeba ukládání po 300 m). Na půlce trasy na CP2 vám můžu odzálohovat ujetou trasu na vaši flashku a případně z ní zase nahrát do navigace mapy pro zbytek trasy, ale na takové věci bude čas snad pouze večer, nebo v klidnější dny.

Jestli se chcete vyhnout problémům s chybějící či poškozenou projetou trasou a budete navigaci na závod půjčovat nebo kupovat, držte se osvědčených modelů. U Garminu (Etrex, Oregon, Dakota, … Montana pro sledování seriálů) s dostatečně velkou pamětí a speciálně se vyhněte cyklokompjůtrům Garmin Edge, pokud nemáte dlouhodobě otestované, že je váš model a jeho software stabilní i v náročných podmínkách a při téměř vybité baterii. U jiných výrobců vám bohužel tipy dát neumím, ale i tam můžou být samozřejmě výborné přístroje. Možná s poměrem cena/kvalita lepší než Garmin.

Aktualizace 2017: Cyklokompjůtry Garmin Edge se mezi sepsáním tohoto článku a současností možná trochu posunuly a už se nejedná o tak nespolehlivé přístroje. Za poslední tři roky si nepamatuju žándné velké selhání. Může to být ale i tím, že s nimi zase tolik lidí nejezdí. Stále platí že tyto přístroje nejsou vhodnou volbou pro takovýto závod.

Pro majitele navigací s kapacitním dotykovým displayem jako je Etrex 35, Oregon 600, Oregon 700…… Tyto displaye bývají při vypnutém podsvícení čitelnější, než dotykové displaye tlakové, běžné u modelů Dakota, Oregon, Montana…., ale nechají se při dešti zmást dopadajícími kapkami. Proto existuje zámek obrazovky, který ponechá na displayi obraz, ale vypne dotykové ovládání. Je to ten malý zámeček úplně dole, na obrazovce kde nastavujete sílu podsvícení displaye. Obvykle je to na jedno nebo dvě krátká stisknutí vypínacího tlačítka. stejným způsobem se to opět odemyká. (fakt nemusíte navigaci chránit před deštěm rukou. Stačí si přečíst návod k použití, viz výše.)

Používání baterií

Spousta z vás GPS používá pravidelně a ví tedy mnohem líp než já, jaké baterie do GPS použít. Pro ty kdo tohle neřeší, bych měl pár postřehů ze závodu i z vlastní zkušenosti.

Nejdéle vydrží v GPS baterie Lithiové (například Energizer Ultimate Lithium), které se dají koupit pod 50 Kč kus. Jejich udávaná kapacita je 3000 mAh, ale pokud je použijete do zařízení s nízkým odběrem, dá se dojít i na hodnotu 3500 mAh.

Velice slušnou konkurencí jim jsou akumulátory NiMh s dnes běžnou kapacitou 2700 mAh při víceméně jakémkoli rozumném vybíjecím proudu a běžných teplotách. Cena jedné z nejlepších, Sanyo 2700, je do 70 Kč a počet nabíjecích cyklů cca 800. Lehkou nevýhodou může být jejich samovybíjení, které ale na tak krátký čas jako je několikadenní závod nemá valný vliv. Stačí plně nabít před závodem. Oproti Lithiovým s jejich 14 gramy, jsou i dvakrát tak těžké (cca 30 gramů na článek).

Jejich slabší kolegyně, akumulátory Sanyo Eneloop 2000 s jen o málo menší hmotností (27 gramů) a další se stejnou konstrukcí, mají využití naopak v dlouhodobých aplikacích, protože se za rok vybijí jen o 15 %.

Novinkou na trhu jsou Lithium Iontové nebo Lithium polymerové akumulátory, které se jinak běžně používají v telefonech, svítilnách a dalších přístrojích a které mívají výstupní napětí 3,6V. Tou novinkou je, že se vyrábí ve velikosti AA článku a se zabudovaným step-down měničem na 1,5V, čímž se stávají použitelné i v navigacích konstruovaných pro klasické AA baterie. Některé z těchto článků mají dokonce microUSB vstup a dají se tedy nabíjet nabíječkou od telefonu. Existuje pro ně i chobotnice abyste na jednu nabíječku připojili čtyři články současně. Né že by měly nějak oslnivou kapacitu, spíš jsou na tom zatím podobně jako výše uvedené, zvlášť ty s USB portem jsou, co se kapacity týče, na tom daleko hůř, než kvalitní NiMh akumulátory, ale zase jdou nabít maličkou nabíječkou kterou stejně máte sebou a jejich výstupní napětí 1,5V může dělat v navigaci lepší službu než 1,2V u NiMH akumulátorů a to nejen v nízkých teplotách, kde můžou mít ještě o trochu víc navrch, ale třeba i minimálním samovybíjením. Nevýhodou nejspíš bude vestavěná ochrana proti přílišnému vybití, která celkem bez varování vybitou baterii vypne. S těmito akumulátory nemám žádné zkušenosti a zmiňuji je pro úplnost výčtu. A kdyby někoho zaujaly a otestoval je, rád se dozvím jak jsou pro navigace použitelné.

Klasické alkalické baterie se svojí kapacitou zaostávají za akumulátory podobně jako akumulátory za lithiovými články a jejich kapacita se pohybuje mezi 1500–1800 mAh. S cenou mezi 20–40 Kč můžou být cena/výkon alternativou k lithiovkám pro ty, kdo nechtějí akumulátory, ale s váhou asi 23 gramů se lehce pronesou.
Někteří závodníci vychvalují pro jejich nízkou cenu baterie například z Ikea a obecně lze říct, že mezi drahými a levnými bateriemi jsou rozdíly v kapacitě, které málo či vůbec nereflektují cenu za kterou se prodávají. Daleko horší je narazit na baterie, které byly dlouho skladované, takže kupovat v serioznjších krámech, kde se jich prodává hodně a nebudou prodávat ležáky.

Baterie na bázi zinku snad ani nemá smysl zmiňovat, pokud nejste masochisté a netoužíte po nejhorším poměru hmotnost/výdrž.

Objevil jsem zajímavý srovnávací test, kde jeho autor vyrobil měřící zařízení a pokusně vybil pár baterií od každé z uvedených značek. Tento test může být zkreslený právě tím minimálním množstvím baterií od každé značky a také tím že mu skutečně mohli někde prodat ležáky, co to měly za sebou ještě před vybalením. Jako orientační ale samozřejmě poslouží a pro někoho může zjednodušit výběr. http://www.nejlepsi-baterie.cz/

Seděl jsem už 8. rok na CP2 a viděl, kolik baterií se při závodu spotřebuje. Takže moje ekologické smýšlení mi nedá, abych na vás závodníky neapeloval a nepřimluvil se za používání akumulátorů, pokud je to pro vás přijatelné. Loni jsem měl k dispozici tři kvalitní nabíječky, každou na 4 články, a pokud by byl zájem, můžu jich přivézt i víc, aby se dostalo na víc zájemců i při větším návalu. Jinak bude samozřejmě opět možné zde vybité jednorázové články odložit k odvezení do sběrny.

Od baterií zpátky k GPS, ale jen na půl. Další tip je totiž na výdrž GPS optimalizací podkladů a výběrem či nastavením přístroje. Na jednom z předchozích ročníků jsem se zapovídal se závodníkem Martinem Vítem a zjistil, že to má se spotřebou GPS docela promyšlené. Požádal jsem jej, aby se o tyto tipy podělil s ostatními závodníky, a tady jsou:


Pár tipů jak docílit co nejdelší výdrže baterií v GPS

Největšími žrouty energie v přístroji GPS jsou:

1) Procesor + paměť

a) Volba přístroje – pokud chceme minimalizovat spotřebu procesoru, je lépe volit GPS s pomalými procesory, které už jsou delší dobu na trhu. Novinky, co jsou na trhu krátce, nemusejí být s ohledem na spotřebu zcela zoptimalizovány jak po HW, tak SW části. Obecně platí čím větší displej s jemnější grafikou a rychlejší procesor GPS, tím větší spotřeba přístroje bude.

b) Výpočty procesoru – čím více nutíme přístroj počítat, tím větší má spotřebu. Snažíme se proto minimalizovat práci s mapou. Čím méně detailů mapa obsahuje a čím menší je datový soubor vlastní mapy, tím procesor GPS musí počítat méně a tím pádem má menší spotřebu. Mapu pro závod 1000 mil můžeme omezit pouze na dlaždice podél trati, ze kterých si připravíme několik (třeba 2, nebo 4) různě pojmenované části. Tedy 4 soubory *.img nahrané v GPS. Během závodu povolíme jen tu část mapy, kde se právě pohybujeme. Tím musí přístroj prohledávat menší soubor a tím pádem se minimalizuje práce procesoru. Pro další úspory energie je třeba minimalizovat zoomování mapy a i automatické otáčení po směru jízdy (ne každému to ale vyhovuje).

c) Záznam trasy do paměti – tady se vyplatí zvolit nějaký rozumný kompromis přesnosti záznamu. U některých přístrojů se dá nastavit perioda záznamu v čase (třeba jeden bod za sekundu), u většiny perioda podle vzdálenosti (třeba jeden bod za 100 m) a některé přístroje disponují inteligentním záznamem, které uloží bod vždy při změně azimutu. Tzn. pokud pojedeme pořád stejným azimutem vloží jeden bod na začátku, druhý na konci a propojí to přímkou. Čím méně bodů záznam obsahuje, tím menší je výsledný soubor v paměti (SD karta) a tím je menší spotřeba energie na zápis takového souboru.
(Všechny tři možnosti jsou akceptované při kontrole trasy. – pozn. organizátora)

2) Podsvícení displeje

Z hlediska spotřeby je třeba minimalizovat práci s podsvíceným displejem. Proto je lepší volit přístroje, u nichž je displej viditelný bez podsvícení na denním světle.

3) Vlastní gps modem

Dnes jsou již GPS modemy schopny pracovat s velmi malou spotřebou a další snížení spotřeby koncový uživatel nemůže moc ovlivnit. Nejvíce si GPS bere při fixaci polohy. Tj. po vypnutí GPS, kdy ztratí přístroj polohu. Trvá několik desítek sekund až minuty, než se GPS „najde“ – hledá satelity, přijímá jejich signál a počítá polohu. Pokud tedy zastavujeme na chvilku (třeba 5 min), je lepší GPS nechat běžet (samozřejmě se zhasnutým displejem), než ji pak opětovně startovat (načítá se software – práce procesoru s pamětí + další výpočet polohy a spotřeba GPS modemu).

PS: Mám Etrex 30, a na alkalické baterie GP (za 8 Kč kus) mně na jeden pár vydržela běžet 36 až 40 hodin.

Martin


Doufám, že informace z tohoto článku budou užitečné a samotný závod se díky nim stane trošku víc závodem člověka s přírodou, než člověka s technikou.

Na viděnou na CP2
Martin