Neoficiální pokračování závodu včera neoficiálně ukončeno

Závodník č. 22 Honza Pilař, který se po zotavení z nemoci a neustálého hlodání svědomí rozhodl vrátit se na trať a pro svůj klid si závod dojet, se mi opět včera ozval z trati. Původně to byla tajná soukromá mise a Honza byl opravdu již několik dní na trase, aniž bychom to jako organizátoři vůbec tušili. Bodrý Karel Fiala ho ale práskl a kromě toho, že se tam chtěl Honza v neděli jen na skok před polednem zastavit, odjížděl od něho až v podvečer ve velmi bujarém stavu. Nic méně pojetí Honzy je bojovné navzdory tomu, že závod dojíždí mimo soutěž a chybí tam motívační prvek ostatních trpících závodníků kolem něho a vlastně nic ho nežene k dosažení dobrého času. Od neděle ráno jel Honza nonstop dva dny – celou neděli, celou noc a brzo ráno na Božím Daru se rozhodl, že do cíle je to už „kousek“ a nemá cenu se zdržovat odpočinkem.
Dobrovolník v cíli 1000 ve Skalné Pepík Dušák svou funkci pojal opět srdcem a i na Honzu čekalo v cíli v 16:50 vřelé přijetí a pohoštění a na večer odvoz na nádraží do Chebu.
Přesto, že Honza nerozšíří výsledkovou listinu, jeho čas 50 dnů, 2 hodiny a 35 minut tam bude neoficiálně zaznamenán pod čaru a Honza tak ustanovil také neoficiální velice solidní rekord v délce trvání závodu.
Honzovi gratulujeme ke splnění jeho cíle! Honza je i důkazem, že závod se pro mnoho závodníků stal hlubší srdeční záležitostí, kterou nelze tak snadno dostat z hlavy. Stejně jako pro většinu pomocníků, kteří byli také silně zasaženi adrenalinovou atmosférou, kterou kolem sebe šířili endorfiny napumpovaní závodníci.

Závod byl tedy již po druhé ukončen, to poslední opravdové ukončení závodu ale proběhne již brzy 16. – 18. 9. na Mácháči.
Na setkání se těší Honza Kopka a tým 1000miles.

Překvapivá zpráva – závod ještě neskončil!

I když byl závod oficiálně ukončen 23. 7., přesto tomu tak není!
Včera kolem poledne mi zadrnčel telefon – magický Karel Fiala z Cínovce: „Mám pro tebe překvapení, máš tu dvaadvacítku.“ „Jakou dvaadvacítku, …? “ nechápal jsem, „… , má aspoň pořádný prsa?“ „Tak já ti jí dám,“ zasmál se Karel a předal telefon. „Ahoj, tady Honza Pilař, startovní číslo 22. Já jsem závod zabalil, měl jsem strašnou střevní chřipku a nešlo to dál. Vrátil jsem se zpět do práce, ale práce mi moc nešla, byl jsem hlavou furt na trase! Až jsem to nevydržel, musel si vzít zas volno, kolo a opět vyrazit na trať a závod dojet. Teď tady bojuju a jsem šťastnej!“ Díky Honzovi vím, že aspoň u některých se záměr zdařil. Nešlo o vítězství, ale o velké dobrodružství, poznání i sebepoznání, o ty nenadále příhody, které každému trasa přinesla. I z toho důvodu se závod nejezdí o ceny, největší odměnou by měly být vlastní zážitky. Dokonce i pro Finisher trika jsme se rozhodli až dodatečně, aby závodníci měli památku a mohli být hrdí, že patří do komunity závodu 1000miles, který je v Evropě ojedinělý a srovnatelný s extrémními závody ve světě.
Honza pro nás závod sice oficiálně ukončil a bohužel nebude mít nárok na triko Finisher 1000. Je ale vidět, že to pro něj nebyl hnací moment a že přišel na hlavní myšlenku závodu. Neoficiálně mu fandíme a již jsme kontaktovali cíl Finish 1000, nadšence Pepíka Dušáka, který se na posledního mohykána ve Skalné těší.
Unikátnímu Karlovi Fialovi jsem děkoval za bezmeznou péči a starostlivost, kterou nezištně nabízel každému závodníkovi a vlastně v tuto chvíli ještě nabízí. Karel mi jen odpvěděl po svém: „Jakou péči, vždyť já jsem je tu vždycky jen vožral!“

Honzovi Pilařovi přejeme, ať se mu podaří dnes úspěšně dosáhnout cíle a i na něj se těšíme na Mácháči.

Honza Kopka + tým 1000miles

Smutno ve FINISH 1000

Přátelé,

Radek i Tomáš jsou v cíli, závod skončil, chvíli budeme všichni smutní a pak se zase budeme těšit na další ročník. V prvním rozhovoru po dojezdu se vás všech Honza ptal také na to, co vám závod dal. Musím se tady svěřit, co dal závod mně. Byl pro mě motivací pro uskutečnění oprav chalupy a jejího vybavení, které měli proběhnout v následujících třech letech. Podařilo se za půl roku. Taky jsem k mojí radosti trochu zhubnul a moje kolo snadněji jezdí. Ještě více jsem poznal Honzu a jeho Yvču, tu jako nejpracovitější děvče a pravou ruku Honzy. A pak v neposlední řadě jsem poznal vás kluky, závodníky, hltal jsem vaše vyprávění zážitků za závodu, postřehy z cesty, mezi kterými bylo často slyšet o našich krásných horách, o kamarádství, o námaze, bolesti, zebříčku hodnot a vůli. Bylo toho hodně a bylo to krásný. Za svůj výkon a za všechna ta slova máte můj obdiv a úctu.

Myslím, že závod má před sebou velkou perspektivu. Vždyť i za rok se pojede první ročník opačným směrem. Je to výzva nejen pro vás, kteří jste jeli letos, ale pro spousty dalších, kteří se letos na start nedostali. Určitě se jednou taky dočkáme prvního děvčete v cíli dlouhého závodu. A taky mě napadá další důvod proč Honza dal závěrečnému setkání na Mácháči takový časový odstup. Že by to byl prostor pro další výzvu vám závodníkům „jeďte ten závod tam a zpátky“? To už by bylo opravdu na dohled závodům, které má Honza za sebou, myslím tím především Kanada – Mexiko.

S pozdravem Jezděte na kole, je to zdravý!

Pepík Dušák, Finish 1000

22. 7. 2011 Poslední noc

35 T. Malý (1493. km, 20:15, Boží Dar): N50’24.616′ E012’55.504′ uz ani nevim jak vypadaji suche nohy jinak vse ok klinovec=chutovka, dnes snad posledni noc, tak jsme s Radkem v penzionu

53 R. Zemandl (1493. km, 20:25, Boží Dar): poz. N 50 st. 24,616 min., E 12 st. 55,504 min. Negativum dne: vyhrabat se rano z tepleho spacaku, hodit na sebe mokre hadry a vylezt z boudy do studeneho vetru. Pozitivum: neprselo.

21. 7. 2011 Párty u p. Fialy

35 T. Malý (1415. km, 20:19, Mníšek): N50’37.602′ E013’30.382′ dorazil jsem k panu Fialovi a uz se mi moc nechtelo jet pryc, moc mi to nejede. Panu Fiaovi dekuju za desticky a pani za vybornou zelnacku a francouzske brambory

53 R. Zemandl (1415. km, 20:31, Mníšek): Pozice N 50 st. 38, 034 min., E 13 st. 29,642 min. Vse OK. Negativum dne: drsne pocasi, velmi silny vitr, dest. Pozitivum: Karel Fiala a jeho slivovice rozzarila tento posmourny den, potkali jsme se s Tomem a jedeme spolu.

20. 7. 2011 CP 3 sbalen

Jelikož Jirka Vaculík se na CP 3 nevrátí a Peter Jankovič dojel do cíle, můžeme fandit už jen posledním dvěma závodníkům.
Celý článek

19. 7. 2011 Projížďka s Mistrem

Jak Tom tak Radek jsou mile překvapeni, že mají tu čest být foceni a jet pár kiláků na trati s Honzou Kopkou. Tomáše prý totiž zatím fotili pouze turisti ve vlaku, kteří nechápali, kam v tom dešti vlastně jede.

Celý článek

18. 7. 2011 Poslední 3 na trati

Tom sám tak dlouho odkládal, že odstoupí ze závodu kvůli namoženým kolenům, až nakonec přestala bolet a on v dobrém rozmaru hodlá dotáhnout svůj dlouholetý plán zažít „nevšední léto“ až do Finishe dlouhé trati.

Celý článek