Už to vypadalo, že středa bude dočasně poslední den fungování cíle a jeho osazenstvo si dá krátkou pauza a potěší návštěvou své rodiny, ale ještě ne! Ráno bylo na trase posledních deset závodníků. Zatímco Petra Bielinová jede vlastní závod ve vlastní kategorii ve středu Slovenska, všichni ostatní účastníci už jsou za CP3 a více či méně se blíží k cíli. A podle večerních pozic jsme předpokládali, že po středě zůstanou na trase jen Veronika Gondžálová a nejstarší účastník ročníku Zdenek Martínek. Nicméně technické potíže řešil Tomáš Zuzaňák a strávil dopoledne v servisu v Litvínově, takže jeho dojezd do cíle se dočasně odkládá. Ale postupně:

Nejdřív do cíle dorazil Vlastimil Klůz, další nováček závodu. Cílové emoce v něm vyvolalo bloudění po Skalné, ale po pár minutách začala převládat euforie z dokonané práce. Je krásné vidět to zvláštní uspokojení, které Míle vyvolají bezprostředně po dojezdu. Vlastík si sedl v kuchyni a z celé nabídky požádal o chleba s máslem, kterých spořádal hned několik. Během jídla jen povzdechl: „a jak se teď vrátit do reality!?“ 🙂

Další v cíli byl Jaroslav Křížka. Opět nováček, který tak trochu zkoušel „co to udělá“. Smál se, jak cestou potkával Mílaře, kteří měli najeto tu 7, tu 10 tisíc km a on se prý jen pousmál, že má sotva 1500! Ale z mnoha jeho historek jedna: postupem závodu ho prý začaly tlačit tretry zespodu, i vlivem tlačení se prošláply kufry treter a nesnesitelně tlačily do chodidel. Někde v Hostýnkách si sedl na pařez a rozhodl se si vyrobit vložky z karimatky. Tak ji stříhal, když jel kolem nějaký pán na kole a ptá se, zda potřebuje pomoc. Tak mu říkal, jaký má problém, jestli prý neví, kde by se daly koupit dobré vložky do bot. Pán na to, že je výrobce vložek, že mu nějaké zajistí, ať se za ním někdy zastaví. A když mu Jarda řekl, že jede závod a že je bohužel potřebuje hned, pán sedl na vedlejší pařez, sundal boty a řekl: „tak na, vezmi si ty moje, máme podobně velkou nohu.“

Krátce po polední dorazila jedna z ikon Mílí – Miroslav Hůlka. Každý mílař asi zná Míru a hlavně jeho chalupu v Petrovicích, kterou už po mnoho let dává k dispozici coby (jak on sám říká) CP 1.9, resp. 2.1. Konkrétně to znamená, že jeho chalupa se nachází přesně 100 km od CP2 (ve směru z Čech do CP2). Míra už má žluté tričko z roku 2014, ale rozhodl se, že se stane „pravým mílařem“ a po pěti letech tak dokončil „celé Míle“. A to v krásném věku 67 let! Stal se tak (pravděpodobně) druhým nejstarším finisherem letošního ročníku.

Pár minut po Mírovi přijel další „veterán“ (třetí nejstarší) Ján Maďár. Tomu nedala spát loňská jen pětistovka a chtěl Míle dokončit. Vyrazil tak defacto z domu (je z Košic) na západ Čech. Nicméně ne tak úplně… Když pro něj přijela manželka, překvapila nás její čeština a ukázalo se, že je původem z Ústí nad Labem, takže Ján si vlastně vyjel na kole na návštěvu za rodinou…

Před osmou večer dorazil další „tankista“ na fatbiku Richard Dostál. Nemohla opět nepadnout otázka: proč!? Prý na „normálním“ kole by byl možná o dva dny rychlejší a co z toho. Takto je to aspoň zajímavé.. Nicméně, přátelé ho hned v cíli počastovali SMS zprávou: „Ríšo, velká gratulace, ale na zimním kole je to už nuda, příští rok prosím na běžkách!“ 🙂

Před půlnocí pak přijela další z ikon Mílí, koloběžkář Richard Štěpánek. Richard přijel, pozdravil, sedl si a mlčel….samozřejmě vtip! Ještě ani neprojel cílovou bránou a už sypal jednu historku za druhou. Upozornil nás, že i on má rekord. Prý v kategorii invalida na koloběžce, dojel totiž rychleji než loni! Na Slovensku byl v obchodě a když vyšel ven, prohlížel si jeho koloběžku nějaký mladík. Pak uviděl Richarda, zaostřil a střídavě se díval na koloběžku a na něj. Po chvíli povídá: „jáj, tak upravujete bicykle pre telesne postihnutých??“. A další den jel po cestě, krásně se odrážel, střídal nohy a partička mladíků na něj vola: „máš pretrhnutú reťazku, že sa odrážaš?“. Ale má na Slovensku i fanoušky…nějaký pán se s ním dal do řeči a po chvíli se ptá, jestli je to Richard Štěpánek. Richard zbystřil, nadmul se pýchou a ptá se ho, jak to ví, jestli o něm někde četl, nebo ho viděl v televizi… Pán na to: „máte to napsané na ponožkách.“ 🙂

Po středě je nyní na trase pět závodníků. Dva čekáme ve čtvrtek a dál se uvidí…

Fotogalerie z cíle ZDE

Průjezdy CP1CP2CP3CÍL

 

SMS od závodníků

Kombinace P9M8E9 v SMS vyjadřuje stav závodníka. P = fyzický (physical),
M = psychický (mental), E = stav vybavení (equipment),
0 = nejhorší, 9 = nejlepší.

93 Richard Štěpánek (1597.14 km, 18:50:47): P9M9E9

58 Jiří Rumler (1567.45 km, 18:23:57): P7M7E8 Zitra do cile

108 Tomáš Zuzaňák (1524.67 km, 20:38:42): P8M8E8 OŘECH SPRAVENY DÍKY PÁNŮM Z MOTO-CYKLO POMALU SE BLIZIM K VYSNENEMU CÍLI, UŽ JEN KOUSEK A SEM TAM:))))))

145 Veronika Gondžalová (1303.80 km, 19:52:03): P5M5E7 dnes to celkem jelo. Navsteva u Michelovych, akorat vcas k veceri 😀 Dekuji, skvele spagety a k tomu jeste proviant na cestu. Zitra oujeeee cesta k Nejsevernejsimu bodu 😉

107 Zdeněk Martínek (1260.17 km, 19:46:53):

14 Petra Bielinova (380.52 km, 17:29:12): P8M9E9 zitra plánovaný den odpočinku a pak útok na Chopok

4 Richard Dostál (1633.23 km, 19:55:55): P9M9E9 V cíli. Děkuji hlavně své přítelkyni Petře, že jsem si mohl prožít dobrodružství a splnit si sen. Ujet podruhé 1000 mil na Fatbike

67 Miroslav Hulka (1633.23 km, 13:09:46): Cil. Bylo to super. Diky organizatorum.

168 Vlastimil Klůz (1633.23 km, 10:03:08): P9M9E6 stalo to za tu drinu,diky vsem

117 Jaroslav Křížka (1633.23 km, 11:43:04): P9M9E8 Jsem v cíli. Bylo to perfektní, děkuji všem za podporu, hlavně mě ženě ta trpělivost.

149 Ján Maďar (1633.23 km, 12:59:51): P7M4E9 Ďakujem míliarom Paľovi Anderkovi, Vladovi Kramárikovi, Petre Oubělickej a frajerovi Peťovi Kozmerovi. Cítil som Vašu podporu a ďakujem.Predovšetkým ďakujem manželke Hanke, synom Janíkovi a Maťovi, sestre Kataríne za podporu a trpezlivosť s akou znášali moju prípravu na míle. Finish1000