Zprávy závodníků a pořadí

58 Milan Hosák (1624.41 km, 22:05:12): Pratele, kamaradi, s jednodennim zpozdenim posilam pozdrav z cile (i kdyz jsem uz doma). Bylo to uzasne putovani pohorimi, kde se ze spolujezdcu stavali pratele na cely zivot a korenim byla nahodna setkani s dobrymi lidmi. Milan ***

125 Tomáš Holzer (1624.41 km, 20:49:30): Dnes konecne cil, i kdyz po prirode, lidech kolem, slusne davce sportu a atmosfere bude smutno. Kazdopadne diky spojujezdcum Honzovi a Lubovi, skoda, ze jsme spolu nejeli dele.

46 Zbyněk Táborský (1623.77 km, 23:44:05): Jeste kousek dneska svedu, sverepy je jako pes, zablaceny bajker Zbynek budi v ocich lidi des. Jsem v cili 1000 Miles Adventure!!!

48 Milan Windisch (1623.77 km, 18:06:40): mise splnena jdu na pivo.Dik Ladovi za podporu

73 Jan Pelnář (1623.77 km, 23:34:00): Cíl v 22:05, děkuji za podporu. 🙂

61 Jiřina Lípová (1588.58 km, 18:51:34): Pomalu a jiste se ritim do cile:)

46 Zbyněk Táborský (1588.52 km, 18:41:20): Maka se na finisi, Kraslice!

73 Jan Pelnář (1588.52 km, 18:37:56): Začíná mě požírat vlastní oblečení. Dá-li sv. Míla, a nebude-li na trase výrazná ‚kopkovina‘, očekávejte ještě jednu zprávu 😉

128 Peter Scheerer (1576.29 km, 19:05:57): …flying home… nik must be just behind me, riding just one gear since decin. crazy.

135 Niklas Zorn (1564.71 km, 18:13:00): all good, Been hammering it today, might even finish tonight. 117 k in 12 hours! Thanks to all the supporters, had a great meal from a beautiful family and a very good piece of cake from a nice retired couple as well. Looks like tomorrow night I will be in Germany again

151 Vlastimil Dvořáček (1555.62 km, 20:25:30): . Tak snad uz zitra…

91 Josef Kristl (1494.99 km, 19:30:54):

132 Miloš Mopils (1494.99 km, 19:24:03):

96 Petr Klos (1474.84 km, 19:35:57): strasné vedro dekuji za obed a podporu Fialum na Cinovci a tesim se ve ctvrtek v cili tedy doufam

149 Andreas Nützler (1455.87 km, 18:12:06): läuft

82 Jan Lorenc (1413.90 km, 19:35:45): dnes dám Cínovec a možná něco navíc . .

71 Vladimír Kokaljuk (1357.41 km, 19:48:20): Jedu, vlastne se rozbila prehazovacka tak misto cepu tam ted plast. paska, problem dela ohnuta radici rolnicka, poskakuje retez semtam, chudak. Tak se snad povede oprava nekde zitra. Pic.

1 Petr Ozogán (939.65 km, 19:17:50): jsem moc rad, ze pokracuju dal. stavil jsem se u vyrobce kolobezky na servis, byli tam prekvapeni, z jake dalky to jedu. ted petrovice

 
Zprávy došlé během dne:

1 Petr Ozogán (840.08 km, 06:54:45): nenasel jsem zadny rozumny duvod se na to vykaslat, pokracuji proto dal smer skalna.

Průběh

Návštěvník
(úterý 21. 7. 2015)

Když ráno vstáváme, většina závodníků je už pryč. I přes večerní posezení vedle kachlových kamen v útulné chaloupce zmizeli po páté hodině ranní. Mílařský režim jim stále funguje a bude setrvačností fungovat pravděpodobně ještě pár dnů, než si organismus všimne, že už nikam dál nemusí a v hlavě se sám přestaví do normálního režimu. V tu chvíli psychika povolí a teprve pak propadnou do stavu vyčerpání. Ale i prázdnoty a bude jim chybět ten neustálý přísun intenzivních prožitků a vysoká hladina adrenalinu. Je to běžný proces, kterému se říká kulturní šok.

Dopoledne kolem projíždí chlapík na mopedu. Otáčí to a zastavuje před obloukem. Vytuněnej moped s cyklobágly jako maj mílaři. Tedy přesněji jako měli mílaři ten první ročník. Od té doby jejich bagáž prošla dietou a výrazně zeštíhlela. U některých by se dalo dokonce říct, že se dostala až do anorektického stavu (viz přeborník Honza Tyxa).

Jdem chlapíka pozdravit, prý jede na mopedu čundr kolem republiky a teď, když má na tachometru 1592 kilometrů od vyjetí, projíždí kolem oblouku, kde byl nápis 1000 miles, což přesně odpovídalo jeho ujeté vzdálenosti a přišlo mu to jako znamení a vrátil se k nám. Obdivujem jeho stroj – nádhernej Stadion z roku 1957. Motor původní vyladěnej, nádrž propojená s upraveným rámem tak, aby využil vnitřní objem trubek a zvětšilo se množství čerpanýho paliva a tím i dojezd. Každý den dává kolem 170 km. To se dá srovnat s našimi rychlými mílařemi. Zvem ho na pivo, odmítá, že si nenechá sebrat papíry kvůli pivu na mopedu. Nakonec nepohrdne, sundavá si helmu a sympatický chlapík Jindra Musil sjíždí na dvorek k chaloupce a dává si s námi aspoň nealko pivo. Jezdí i na kole, ale náš závod by nejel, že je už na to na rozdíl od nás starý. Pak zjišťuje, že jsme ve stejném věku. Hned reaguje: „Tobě jsem sice polichotil, ale pamatuj si, ženský musíš vždycky hádat víc. Ona se urazí a máš vod ní pokoj!“ Prozrazuje, že příští rok chce na mopedu do Dubrovníku. Letos je to pro něj generálka na tak dlouhý výlet. Po chvíli se loučí, nasedá na svého ocelového oříka, mávne na rozloučenou a načne druhou tisícovku jeho výletu směr Aš, Domažlice a k Soumarskýmu mostu, kde začal jeho okruh podél hranic. A pak někam ke Karlštejnu domů.

Dopoledne si tady užívalo sladké chvilky zahálení pár mílařů ze včerejška, než se začali chystat na cestu domů. Díky tomu nebylo v F1000 úplně smutno. První dnešní závodník Tomáš Holzer se objevil až těsně po druhé hodině odpoledne. Tomáš startoval už podruhé, vždy směrem ze Slovenska do Čech. Míle mají tradičně špatné počasí. Tomáš je ale klikař, poněvadž po oba starty mu vyšlo sucho a poměrně hezky.

Kolem půl šesté se objevuje Milan Windisch. Málomluvný chlapík prý nikoho už několik dní nepotkal, i když podle večerních sms nocovali tři lidé blízko sebe. Startoval poprvé, ale nic ho vlastně nezaskočilo, závod má přeci v názvu extrémní, tak by měl být člověk připravený na všechno. Nadšený byl z pohostinnosti lidí na Slovensku, u nás to už tak dobře nefungovalo. V turistických oblastech mu prý dokonce odmítli dát i obyčejnou vodu do láhve.

Je večer a čekáme ještě tři účastníky. Honzu Pelnáře, Jiřinu Lípovou a Zbyňka Táborského. Podle posledních zpráv jedou pohromadě a dostanou se do cíle mezi 10. a 11. večerní. Za nimi dva Němci Peter a Niklas také chtějí nonstop až do F1000. Pokud to vydrží, přijedou určitě až po půlnoci. Držíme jim palce, ať jim to jede. Jinak se zas nevyspíme.

Z F1000, možná dnes ještě ne naposled, Honza Kopka

Video

Richard Štěpánek – hendikepovaný chodec

Další videa ze závodu

21. 7. 2015 Kulturní šok

Když ráno vstáváme, většina závodníků je už pryč. I přes večerní posezení vedle kachlových kamen v útulné chaloupce zmizeli po páté hodině ranní. Mílařský režim jim stále funguje a bude setrvačností fungovat pravděpodobně ještě pár dnů, než si organismus všimne, že už nikam dál nemusí a v hlavě se sám přestaví do normálního režimu. V tu chvíli psychika povolí a teprve pak propadnou do stavu vyčerpání. Ale i prázdnoty a bude jim chybět ten neustálý přísun intenzivních prožitků a vysoká hladina adrenalinu. Je to běžný proces, kterému se říká kulturní šok.

Další zprávy od závodníků, organizátorů a fotky z trasy z úterý 21. 7. naleznete v celém článku.

AKTUALIZOVÁNO – 22. 7. ve 20:30: Přidány fotky z večerních dojezdů.