Zprávy závodníků a pořadí

65 Viktor Adamec (1624.41 km, 19:23:13): Mam za sebou nejdelsich 80km v zivote. Sedim ve vlaku, ale jsem stale na trati…. Diky za podporu vsem pratelum, kolegum a rodine. Ty tri dny pekla, co jsem ze zdravotnich duvodu podstoupil na ceste z CP3 do cile, me dokonale mentalne ocistili. Ani na chvili jsem si nepripustil, ze odstoupim a odmenou mi bylo dalsi sebepoznani a posunuti limitu vlastniho tela. Velky dik organizatorum za naprosto neskutecny zavod a super peci ve finishi. Zdravim vsechny milare doma, nebo jeste na trati. Navzdy uz zustaneme poznamenani… Pro Martu, Emmu a Valinu 065 V.A.

22 Jakub Dvořák (1623.77 km, 21:55:01): Velice děkuji za báječné zážitky, krásné výhledy a „vypečenou“ dovolenou!;-)

25 David Voříšek (1623.77 km, 19:12:47):

30 Jan Švarcbach (1623.77 km, 18:30:30): Cil!!!!!

63 Miroslav Gebauer (1623.77 km, 19:21:57): už tam budem, už tam budem, jo už tu jsem. Mile 2015 za námi

85 Petr Šifta (1623.77 km, 19:12:23): jsem v cili. Co dodat, bylo to na podruhe tezsi, hledal jsem motivaci rano vstat, obliknout se do mokrych hadru, premluvit telo-nohy, aby se rozjeli a vydrzet na kole co nejdele. Po par dnech takto zazitych se zmenite a to byl duvod meho navratu na mile. Dekuji vsem kdo mi drzel palce

22 Jakub Dvořák (1620.15 km, 20:00:42): už cítím guláš v cíli:-)

98 Vít Polehňák (1565.67 km, 20:00:08): Zkusim to do Kraslic. Dal uz to dnes asi nepujde

140 Carsten Hahn (1548.67 km, 18:50:40): So, werde morgen Wandertag machen und die letzten Meilen genießen,natürlich auch jedes am Wege liegende Gasthaus besuchen.;-)

12 Aleš Melichařík (1544.41 km, 19:13:32): Dnes jsem si musel dat v lese maleho slofika. Porat me to bralo do prikopy. Ale uz pohoda. Frcim dal.

75 Katarína Ludvíková (1540.46 km, 18:59:14): Tak dnes uz to urcite nestihneme…ale dufam, ze to je moja posledna sms s polohou:o))

80 Vít Habáň (1540.43 km, 19:01:27): dnes to nevyjde ale zitra to dorazim. pojedu co to da. dik lidem z moldavy za

67 Ján Litavský (1540.31 km, 18:38:57): sme na klinovci. Este daco pojazdíme a potom zabyvakujeme. Dnes finish urcite nedame. Zajtra doobeda by ale mal padnut.

154 Tomáš Vopálenský (1540.31 km, 20:01:17): zmirnujeme tempo, v úterý odjizdime na cyklistický tábor,tak vytacime nohy. Dame pivko a motame se do cíle.

155 Milan Král (1540.31 km, 20:00:23): nooo musime se nekde obcerstvit, tak uvidime jak se nam bude chtit dal nebo ne… dnesek nic moc, zadni kolo tesne pred smrti, tak snad vydrzi. pic

57 Jakub Gsela (1481.76 km, 20:27:23): Krusne hory…nadhera,vtipna zelena na plavebni kanal se mistrovi Kopkovi povedla,ale nestezuju si,pak to za to stalo.
Zitra to snad doklepnem,moc se tesime.
Diky vsem za podporu.

107 Zdeněk Šťastný (1481.76 km, 20:26:55): Dopoledne to byl cistokrevny moral, ale odpoledne se to zazracne rozjelo. Ted jsem si dal manu nebeskou (pivo) a jsem nejspokojenejsi clovek na svete. Krusne hory jsou nadherne! Zdena

152 Jirka Kříž (1481.76 km, 20:41:16): Ac temer mistni tak jsem ani netusil jak je plavebni kanal Flaje dlouhej a kudy vede. Diky Jeno! 😉 Valime do cile. Juchuuuuu…! 😀 Rodrigo

81 Milan Čulák (1468.64 km, 19:08:42): Tlacenim to moc neubiha

70 Radislav Zemandl (1468.61 km, 20:10:15): Vse OK, krasny den, korenovka po hrazi plavebniho kanalu u Ceskeho Jiretina parada (pro celopero 29 ideal). Pojedu jeste dal dokud to pujde.

49 Tomáš Saňa (1462.84 km, 20:04:31): Sana chvilema to jede chvilema nejede na cinovci jsem vzdal hold karlovi a mel by ze me radost dekuji osazenstvu tohoto podpurneho bodu jelo to az do flaji

118 Marek Polách (1462.81 km, 20:00:13): Jsem OK.Jen na care v Krusnych jsou hovada a trava skoro po prsa.Jeste chvili pojedu.

8 Petr Křelina (1450.82 km, 20:27:32): vse v pohode, akorat se nejak vlecu. Ale je tu hezky. Dneska pojedu dlouho

50 Zdeněk Matoulek (1429.91 km, 19:33:34): dalsi mety zdolany – nejnizsi bod a Decinsky sneznik Zdenek

11 Martin Kratochvíl (1421.67 km, 20:25:49): Komari Hurka prave ted, navstivim Cinoveckou bandu a jeste popojedu.

32 Štěpán Mareček (1414.89 km, 20:14:12): Uz treti den jsem nepotkal zadnyho milare. Vystup na Sneznik v takovym vedru byl zazitek. Jeste ze jsem nepodcenil zimni pripravu v saune. Jeste pojedu,chtel bych aspon na Komarku.

108 Tomáš Trávníček (1390.81 km, 19:55:17): jsem n

68 Václav Polívka (1383.27 km, 19:54:48): Horko nemam rad :'(

24 Michal Jeníček (1311.59 km, 19:24:45): uz davno nejsem ok uz nic nefunguje pripada mi ze uz to tlacim i porovine a ted hura na kolo at uz jsem v decine

147 Milan, Lukáš Panzer, Kopecký (1308.65 km, 19:47:38): ,jedeme dal,Milan a Luky.

36 Richard Dobner (1307.97 km, 19:23:45): dnes 3 hodinovy pochodak s nalozenym kolem pres koreny a kameny. Nepamatuji kdy jsem naposled zazil vetsi uchylarnu. Jsem uplne vystavenej. RD

122 Petr Teichman (1301.31 km, 18:37:39): nejsevernejsi misto cr pokoreno- nikdy vice sem a ted do civilizace

47 Libor Pavlíček (1300.93 km, 18:47:50): . Kdo mohl vymyslet koreny, nebo na nich cestu? predni kompletne pryc. dnes jasny cil, 270 to end. L

139 Michal Ďurec (1298.27 km, 19:55:17): Cely den to slo a na vecer zase to pohranicie. To je snad nejaka uchylka 🙂 ak nie namocit, aspon poriadne vytriast… EN: All day quite ok and in the evening the border again. It must be some sort of pervy obsession 🙂 of not made wet, at least properly shaken out…

45 Jaroslav Veltruský (1289.43 km, 19:30:19): vidlice zatim drzi, pokracuji dal. Prujezd Luzickymi horami byl okorenen nadhermymi vyhledy. Aktualne jedu smer „Nordkap“, dal se uvidi… Jarda V.

58 Milan Hosák (1289.43 km, 19:30:41): Jsme s Jardou a Jindrou na ceste k Nordkapu. Nalada dobra. S kondici je to horsí. Jinak jsem OK. ***

105 Jindřich Prchlík (1289.43 km, 19:30:08): jedeme k nejsevernejsimu bodu. Porad nas to bavi, hned rano nadherna panoramata. A i Vlasta kvuli nam rano vstala 🙂

62 Karel Kašpar (1283.40 km, 20:01:34): Po vcerejsku kdy uz jenom pajdam a chtel jsem to zabalit, dalsi pecka. Jedu bez Dominika. Vcera to zpravila navsteva na CP3, holky dik. Zvlast za repanky. Ale jestli se Dominik neda do kupy, bude to pro me hodne smutny. Chlape dej se do kupy, to dame spolu!

35 Štefan Vanický (1277.92 km, 19:43:05): koleno pravidelne previazujem a gelujem na moje pocudovanie to ide celkom fajn. Dnes este pojdem pokial bude vidno. Neviem sa dockat toho Sluknovskeho korenisteho vybezku

35 Štefan Vanický (1277.92 km, 19:46:33): este jednu spravu dlhujem zo vcera, Krkonose zaver som nepochopil trasera, Jizerky Polske a Ceske fajn, singltrack paradny a velke podakovanie patri obsluhe pod singltrackom Obri sud Lazne Vibverda za moralnu podporu a co to na zjedenie. Dakujem

146 Dominik Kavan (1249.83 km, 18:09:46): po vcerejsim padu pred cp3 velka krize ac je teprve 18 00 jdu spat zda vyrazim na noc nebo rano nevim jak si telo rekne

48 Milan Windisch (1228.49 km, 19:30:34): vse ok jedu dal

61 Jiřina Lípová (1214.43 km, 18:18:09): Po vcerejsim chodicim dni konecne trochu svezeni

125 Tomáš Holzer (1200.80 km, 20:00:26): Dnes den blbec, same problemy, ale snad ne fatalni, tak jedu dal.

73 Jan Pelnář (1182.51 km, 19:03:53): Luxusni noc na Vyrovce, nouzove nocovani, hodovani na lavicce, caj a jidlo k mani.
Po kraji piva od Krakonose, je tu kraj piva ze Svijan, kez by hospody byly nase a ja mohl pit jako dan.
Vsak tumlujem se do CPcka, to je ted vec v popredi, zene nas jak zlata horecka, zjistit nase poradi.

46 Zbyněk Táborský (1182.42 km, 18:55:03): Tak jako loni hermelinova pizza s brusinkama v Hejnicich. CP3 za rohem. Uvidime, jestli se nam odtamtud bude chtit jeste dnes odjet.

128 Peter Scheerer (1178.64 km, 19:27:11): christmastrees and asphalt roads.. this pretty boring part between the ramps and the swamp thing were made up by the amazing pumptrail. now courious if theres a surprise ahead to cp 3

135 Niklas Zorn (1178.64 km, 19:22:23): all good, after a bit of a tedious day between 900 and 1300 meters we hit the most amazing single pump track and are now headed to CP3

151 Vlastimil Dvořáček (1168.63 km, 19:46:30): . CP3 uz asi nestihnu

91 Josef Kristl (1134.22 km, 20:04:02): vsechny zdravi propeceny Pepe jedu na kofolu, piva po kterych mi dnes tuhly nohy a slunecni energii. Kopce dneska zitra Polsko

82 Jan Lorenc (1113.84 km, 19:50:00): a mám toho pro dnešek dost !

71 Vladimír Kokaljuk (1112.23 km, 19:50:44): Dopo sneci tempo, pres den tropy, v Peci p.S. cykloservis na male vyladeni, vecer to docela jede. Zkousim do noci dohnat to co rano zaspim. Projizdime krasnymi misty.

132 Miloš Mopils (1108.84 km, 19:29:27): TOTALNI VYCERPANOST

149 Andreas Nützler (1091.18 km, 18:48:26):

96 Petr Klos (1075.51 km, 19:51:50): dnes to celkem slape zitra utok na cp3

93 Richard Štěpánek (788.56 km, 18:57:10): Dnes to chci dorazit tak jen kratce vsechny zdravim.

157 Martin Lauko (780.67 km, 19:58:48): Pokracujem dalej

1 Petr Ozogán (664.62 km, 19:39:10): jsem ve vesnici, kde jsem jako maly kluk chodil do skoly, i po tech letech jsem tu potkal zname lidi.

137 Zdeněk Martínek (648.84 km, 18:34:15): budu opravovat kolo

 
Zprávy došlé během dne:

20 Lucie Otáhalová (1623.77 km, 09:41:44): Jdu si k Vietnamci koupit neco pekného na sebe.

37 Jiří Doksanský (1623.77 km, 00:42:23): Finish 😀

69 Jakub Zajíc (1623.77 km, 07:13:10): Díky všem za podporu a díky za tento závod 🙂

86 Robert Koníř (1623.77 km, 07:54:33): Mise splněna. Všechno bolí, nemůžu pořádně chodit, ale jsem rád, že jsem se účastnil. Byla to dřina.

22 Jakub Dvořák (1588.41 km, 16:50:27): Kraslice, je tu asi 40 stupňů, cíl je na dosah, ale musím nejdříve doplnit tekutiny, tady jde o zdraví.

22 Jakub Dvořák (1468.71 km, 11:29:54): chtěl jsem jdu přes noc, ale v jednu jsem si ustlal pod stromem až tak dobře, že jsem zaspal. Teď měním závodění na gastroporno, vepřové medajlonky s anglickou a k tomu fazole s uzeným na klínovci nemají chybu, maso s masovou přílohou, super! Možná tu už zůstanu.

7 Ladislav Barnet (840.08 km, 09:55:00): Cil pro letosek splnen, dal uz se mi nechce. Diky vsem za podporu !!! LADA

153 Radek Musil (840.08 km, 11:11:02): CP2 Takze… Nevim, jestli je moje rozhodnuti spravne. Myslim, ze je rozumne. Rozmyslel jsem to dlouho… Frantiskov, konecna stanice, vystupovat. Gratuluji vsem, kteri dosahli cile. Zavodnikum na trase preju hodne sil k dosazeni cile.

 

Průběh

[blockquote]Zachránil ho Ježíš
(pátek 17. 7. 2015)[/blockquote]

52 minut po půlnoci přijíždí Robert Koníř, nevyžaduje žádnou zvláštní péči, a tak se do postele dostáváme poměrně brzy. Máme naštěstí klid až do rána, kdy před 7. hodinou přijíždí Jakub Zajíc, mílařský partner Lucky Otáhalový, co přijela už včera. Rozdělili se ve Šluknovským výběžku kvůli vážnějším technickým problémům Kuby, který musel navštívit cykloobchod Kola Brabec v Rumburku. Obchod, který každý rok zachrání několik mílařů.

Kolem ½ deváté se pod obloukem objevuje Roman Kegl a hned jako první otázku se ptá na Viktora Adamce, prý už má několik dní teplotu a čůrá krev a včera, když se s ním potkal, vypadal dost zle. U některých je filozofie závodu naplněna do puntíku – gentlmenství, vzájemná podpora, pomoc a vlastně i starost o soupeře, někoho, koho před tím ani neznali, je povýšená nad výsledek.

Roman se moc v cíli nezdržel a odjíždí do Chebu na vlak. Po něm se trousí na vlak i dalších osm závodníků ze včerejška, kteří nespěchali domů, užili si ještě večera v atmosféře 1000 mil a nechávali společně doznívat intenzivní zážitky posledních dní. Nakonec s námi nocovali v chaloupce nebo venku pod přístřešky.
Již z večerních zpráv víme, že Viktor není v ideální „formě“. Teď se ale po informaci od Romana začínáme opravdu bát. Viktor by se měl objevit chvíli po Romanovi, ale čas běží a stále nic. Kolem půl třetí se konečně objevuje Viktor. Úplně vysílený slezl z kola, opírá se o něj a celý se třese, na nohách sotva stojí, s velkým vypětím ze sebe doluje slova. Bojíme se, že když mu kolo odebereme, tak se skácí.

Pomalu ho dostáváme do chaloupky a majitel Pepík mu ihned vaří čaj. Pak další, pak další, … snad sedm. S každým dalším čajem je Viktor lepší a lepší a nakonec už komunikuje úplně normálně. S horečkou jede prý už od CP 3 a na Cínovci potkal nějakýho doktora, který mu sehnal antibiotika.

Viktor projevil obrovskou vůli, stejně jako před třemi lety, kdy startoval také. To se ošklivě rozbil z Děčínského Sněžníku a potrhal si vazy v rameni. Přesto pokračoval s klackem v puse, aby neřval bolestí. Dojel až na CP do Jizerek a až tam vzdal. Nyní opačným směrem se od stejného CP v Jizerkách potýká opět s problémy. Jakoby pro něj bylo tohle místo prokletý. Tentokrát to vůlí překonal.

Viktor odjížděl hned, jak se mu udělalo trošku líp, ani nevyužil nabídnutou sprchu. Ví, že je špinavý a dost smrdí a je mu jasný, že lidi ve vlaku z něj prý budou trochu smutní!

Přejeme mu, aby se z toho rychle dostal a hlavně aby to nemělo následky. Přeci jenom úplně organismu nepomohl.
Po Viktorovi dlouho nic, nejsme z toho nadšení. Čím déle nikdo nepřijede, tím větší frmol bude potom. Ten kdo ale dorazil je Saša z kanceláře, pomocnice, která nám právě ty největší nápory, co čekáme od soboty, pomůže zvládnout. Včera v kanceláři v Jablonci v jednu v noci se stavil na cestě z F1000 prý Beyk s Janou. Podle Saši vypadala Jana na bonbónek (tzn. jako někdo, komu byste dali bonbón). A Beyk na dva!

V půl pátý konečně začínají jezdit další, Honza Švarcbach, Lukáš Mikyska, Miroslav Gebauer, David Voříšek a konečně přijíždí i dlouho očekávaný a dost zničený Petr Šifta. Sesouvá se na židli, výrazná únava ve tváři, nechce komunikovat. Po krátkém odpočinku a požití piva se nakonec probírá. Petrovi rodiče vytahují šampáňo a rozlévají všem přítomným závodníkům na oslavu překonání neskutečných útrap. Petr se nakonec rozpovídal o svých příbězích. Jak postupoval těžce Vizovickými vrchy, jede v noci, fyzicky vyčerpaný už několik dní, je totálně na dně, GPS, která zlobí, od pádu na Fatře přestala fungovat úplně, najednou není kudy postupovat dál, lehá si, v hlavě mu to ale šrotuje, spánkem to nevyřeší, napadá ho, kašlu na všechno, balím a jedu domu, tohle nemám zapotřebí, sbalí bivak a bere si kolo opřený o nějaký kamenný podstavec, čelovkou zabloudí na křížek s Ježíšem na podstavci s nápisem: „Jestli si myslíš, že to máš v životě těžký, tak věz, že já to měl těžší!“ Vždyť ty máš vlastně pravdu, pomyslel si a najednou věděl, že pokračovat bude, sjel do Zlína, v Euronicsu koupil GPS, neměli ale ani počítač (???) na přehrání dat do nového přístroje, naštvanej s nadáváním skočil na kolo a zlomil pedál, nadává ještě víc a táhne ho do cykloobchodu. Mladej mechanik byl nadšenej, že GPSky ho strašně baví, posílá Petra na kafe, až přijdeš, budeš mít GPS i kolo připravený! Všechno se stalo jak mělo, kdyby nezlomil pedál, těžko by hledal někoho, kdo mu přenese mapu a data do nového přístroje. Petr opět plný optimizmu vyráží na trasu. V hlavě přemítá, Ježíš ho v noci zachránil! Opět se naplnilo heslo mých vlastních extrémů „Nevěřte na zázraky, spoléhejte na ně!“ A navíc je vidět tu tenkou hranici mezi depresí a optimizmem a mezi chutí se na všechno vykašlat a utýct od toho nebo s chutí pokračovat.

Padají z něj další zážitky. Jednou ráno kosa, snad kolem nuly, vstane, jde na záchod na sluníčko, sedne si, něco ho kouslo do zadku (neví, možná kopřiva, mravenec) pak vyrazil a jede, začal bejt oteklej, pak apatickej, tepy šly dolu a nakonec začal vidět v lese trpaslíky na malých kolech s našimi čísly a ve finisherských dresech 1000 miles. Zpanikařil. Zastavil a volal ženě, ať mu zjistí příznaky kousnutí zmijí. Nakonec se najedl a zjistil, že to vše bylo z hladu. Z trpaslíků se vyklubali malí kluci 7 a 9 let několikaletého účastníka Pavla Chuchmy, který je oblíkl do svých pro ně velkých finisherských trik, dal jim svoje stará startovní čísla a vyrazili na trasu. Když kolem nich Petr projel, jen slyšel Pavla: „Kluci, rychle balíme a jedem. Tenhle vypadá špatně, toho dojedem!“

Jako poslední dnes dojel Jakub Dvořák, syn majitelů hobby pensionku přímo na trase, kteří už druhý rok poskytují účastníkům 100% slevy.

Po včerejších zprávách o zapadnutí Patrola a ohnutí tyče řízení při vyprošťování traktorem dnes zjišťuju stav fotografického vozidla, které po incidentu tak trochu plužilo. Bratranec a neohrožený řidič Petr Kopka mě ubezpečuje: „Žádný strach, tyč řízení jsme vybouchali, že je rovnější, než byla!“ Úplně klidný nejsem. Když jel Petr s autem při závodě naposled, sháněli jsme traktor už první noc 6 hodin po startu. Další den odpoledne pak přicházeli fotografie, jak leží teréňák na boku. A když jsem si auto od něj po závodech přebíral, byla ho půlka v kufru. Petr vtipkuje dál: „Nevadí, že už máš auto bez reklam? Měls je totiž na plechách, o které jsme už někde přišli. Šasí je ale zatím OK. A neboj, traktory, co nás vyprošťujou, jdou na mě. A výhoda toho, když zapadnem na trase, je, že nám neunikne žádný závodník!“ S lehkými obavami ukončuji hovor a otevírám si lahev se slivovicí.

Z F1000 Honza Kopka

 
[blockquote]Zpráva z Nissan Patrol
(pátek 17. 7. 2015)[/blockquote]

Tak dnes poměrně úspěšný lov. Dopoledne jsme potkali pár bikerů na děčínském Sněžníku. Byla to opět naše stará známá skupina. Tomáš Saňa letos převzal štafetu po legendárním Přémovi. V hospodě si dává zásadně SADu (pivo a rum) a jeho KPZ také obsahuje půllitrovečku bramborové pálenky. Na otázku, kolik rumu vypije, odpověděl: „No to nevím. Jediný co vím, že když si ráno koupím láhev, tak večer už ji nemám!“ 😀

Potom jsme se rozhodli hodně nadjet. Cestou jsme se zastavili na Moldavě. Opravdu kouzelné místo, přesně jak se povídá. Bohužel jsme tam byli v poledne a mohli jsme se zdržet jen na oběd. Navečír jsme se přesunuli ke Klínovci. Jedná se opravdu o majestátní stavbu, která bohužel chátrá a stalo se z ní vosí království. Je vidět snaha o rekonstrukci, protože rozhledna je opravena a funguje. Tímhle ale pomalým tempem proužkatí okupanti celou stavbu pohltí a sežerou.

Dnes večer opět nocujeme na trati. Společnost nám tentokrát dělá německý závodník. Vyprávění příběhů a komunikace je o to více komická, protože probíhá mix němčiny+angličtiny+češtiny=svahilština 😀

Užíváme si poslední bivakovací noc. Do cíle se všichni těšíme, ale na všech je vidět i zklamání, že toto velké dobrodružství pomalu končí.

Zdraví tým Nissan Patrol
 

17. 7. 2015 Historky z trasy

Kolem ½ deváté se pod obloukem objevuje Roman Kegl a hned jako první otázku se ptá na Viktora Adamce, prý už má několik dní teplotu a čůrá krev a včera, když se s ním potkal, vypadal dost zle. U některých je filozofie závodu naplněna do puntíku – gentlmenství, vzájemná podpora, pomoc a vlastně i starost o soupeře, někoho, koho před tím ani neznali, je povýšená nad výsledek.

Další zprávy od závodníků, organizátorů a fotky z trasy z pátka 17. 7. naleznete v celém článku.

AKTUALIZOVÁNO 19. 7. v 0:30: přidány fotky z Krušných hor