Zprávy závodníků a pořadí

69 Johana Šťastná (1661.26 km, 20:22:47): Etapa po slovenskejch smetistich a brodeni ve splaskach za nama.PO DNESNICH 160km JSME V CILI!

108 Roman Bojda (1661.26 km, 20:27:12): Oprava.Smeti a splaskove brody na vychode su neopakovatelne. vychutnavame pivo vo finishi haha:-)

116 Jakub Gsela (1661.26 km, 18:42:12): Cil!!! Konecne. Uzasny pocit. Dekuju moc vsem co me podporovali, tento uspech je i vas. Moc dekuju.

7 Ladislav Barnet (1526.27 km, 18:37:38): Medved mne opravdu nesezral, to jen vcerejsi smska visi nekde mezi operatory. Proto nejdrive ta ze Slovinek : Dnes to celkem valilo, konecne mne to zacalo bavit. Sorry Zdenku, ten batoh samozrejme vratim do Prostejova a ne do Kromerize 🙂 Dnes mne pomohl kolemjedouci z cykloservisu z Kosic. Diky. A pozdravuje Latanku, tomu pry pomohl vloni. A dnesni : Dnes mne a par mych priznivcu rozhodilo to, ze nedosla ta vcerejsi sms. Jinak vse OK, dnes za brody a zitra finish :-)) LADA

38 Ondřej Pražák (1526.27 km, 18:43:18): dnes uz 110km, skoda,ze 25 mimo trasu. Priste uz si vezmu o brzdove spalky navic. Bourky nas minuly (zatim),zkusime dojet co nejblize k brodum a zitra snad k cili.

38 Ondřej Pražák (1526.27 km, 18:53:57): doplnek: Lada Barnet (c.007) ma problemy s odeslanim sms,je na stejnem miste jako ja.

42 Petr Žerníček (1526.27 km, 18:47:34): nejede to .. Asi me trosku zacali bolet nohy, nevim proc. Zitra to dojedu !! CV 07 !!

58 Jiří Vlach (1523.45 km, 19:49:33): do kopce tlacim neni sil z kopce tlacim nejsou brzdy. Oba potrebujem servis

62 Miroslav Hůlka (1508.13 km, 18:27:58): jeste nekde slozit hlavu

108 Roman Bojda (1492.04 km, 20:25:52): Smeti a splaskove brody na vychode su neopakovatelne. vychutnavame pivo vo finishi haha:-)

13 František Valeš (1420.15 km, 19:44:17): Ahoj Vcera jsme potkali medveda a vubec se nebyl plachej(to my jo)a ani rolnicky se nebal spis naopak dneska po bource masakr pres pole Ferda

73 Jan Pelnář (1420.15 km, 19:38:57): Rano slunce odpol. bourka, zbytky bot plne bahna, vcera jsme potkali medveda, na rolnicky nereaguje. Zdravim Level v KT a opet KD Tec.

118 Pavel Přibyl (1420.15 km, 19:40:53): tak medvěd,že prej se lidí bojí:-)tak ten náš včerejší se tedy vůbec nebál a to se rolničky mohly uzvonit a on vůbec nechtěl jít pryč. A to prej jsou medvědi z 80% leváci a musí se na ně tím pádem z prava..tenhle a vypadal na obouruč:-D jinak dnes průtrž a cesta přes pole:-/to byla ale hlína:-Dsrdce draka bob!

1 Petr Ozogán (1254.39 km, 18:32:19): sel jsem na kriznou spatnou cestou, vzalo mi to hodne sil a sebevedomi, naopak mam puchyre na nohach. bude to zajimave.

 
Zprávy došlé během dne:

81 Jarda Jisl (1661.26 km, 13:46:57): tak konecne jsem se dostal na konec pouti 🙂 jeste jednou MOC dekuji za podporu, letos bylo opravdu spoustu chvil kdy jsem to chtel zabalit … Krasny zavod … a proto jste li nekdo masochista volejte Honzu Kopku .. A jeste dekuji f. Craft a Kostka za podporu …

22 Jakub Dvořák (1661.26 km, 09:23:04): Po celodenním kolovlakovém přesunu jsem na cestě do práce, ale hlava je naštěstí pořád někde na trati, snad to tak ještě chvilku vydrží. Pořád lepší jít v noci za deště na Maguru, než za sluníčka do práce!

Průběh

 
[blockquote]Zpráva z Finish 1000: Nejemotivnější dojezd – další z hrdinů, Laponci a novomanželé v cíli
(pondělí 14. 7. 2014)[/blockquote]

Hrdinové jsou vlastně úplně všichni, co se dostanou do cíle nebo spíše všichni, co se vůbec postaví na start a zkusí to. Někteří ale přeci jenom vyčuhují.

Po večerním příjezdu handicapovaného Ríši se hned ráno ještě před osmou objevil koloběžkář Jarda Jisl. Když mě při focení před obloukem poměrně zničený ztěžka míjel, jen procedil mezi zuby: „NENÁVIDÍM TĚ!!!“ Za cílem se pak Jarda už na mě po chvíli smál, a když odpoledne odjížděl, už mi děkoval za zážitky. Nicméně prohlásil (stejně jako včera jednoruký Ríša), že 1000 mil už nikdy! Já jim ale nevěřím, to samé oba prohlašovali zarputile pod obloukem i vloni.

Nutno na adresu Jardy říct, že opět podal neuvěřitelný výkon. Sice byl „pouze“ o pár hodin rychlejší než vloni. Letošní trasa byla ale počasím podstatně brutálnější a i o trochu delší. Takže i u něho výrazný výkonnostní posun. Jarda se ale hlavně stal dvojnásobným šampiónem. Je stále jediný, kdo kdy dojel na koloběžce celých 1000 mil a letos dokonce podruhé. Jsem zvědavý, zda vánoční koloběžkáři Marxové, kteří koloběžku – navíc „dětskou“ – dostali k vánocům a poprvé se na ní svezli až letos na jaře a kteří skončili na pětistovce, se k Jardovi příští rok přidají na dlouhou trasu a zda se neobjeví i někdo další.

Odpoledne přijela dvojice Jakub Gsela a Vít Polehňák, kteří se mnou letos v zimě absolvovali na sněžných kolech expedici za polárním kruhem v Laponsku. Původně jeli každý zvlášť, ale po půlce se sjeli a ty nejtěžší chvíle na deštivém Slovensku strávili společně. Byli plni zážitků, tvář ale zračila velkou únavu. Proti tisíci mílím je prý Laponsko pohodový výlet.

Asi hodinu po nich se k oblouku zvolna blížil Fero Kasanič, sotva šlapal, nepřítomný výraz, oči zapíchlé do země těsně před kolem. Zastavil se přesně pod obloukem, dal nohu na zem, ale podlomila se. Kdyby ho nechytili kamarádi, sesunul by se k zemi. Tvář skryl do dlaní a snad se objevily i slzy. Kamarádi mu pomohli z kola, podpírali ho a dovedli do přístřešku. Tam Fero těžce dosedl na lavici, třásl se a hlava opět klesla. Dlouho mlčel. A zase slzy dojetí. Okolo nikdo nedudal. Nakonec někdo podal Ferovi kofolu. Vypil ji na jeden zátah. Pak pivo, udělal to samé. Trochu se probral a začal komunikovat. Po chvíli už vtipkoval s kamarády, co tu na něho čekali. Fyzicky ho dostal závod na úplné dno. Psychicky ho ale nezlomil. Ani jednou nezalitoval, že se postavil na start. Ani jednou ho nenapadlo, že by vzdal. Je nesmírně odolný. Fero byl profesionální boxér a je zvyklý bojovat do padnutí. A když padne, pokouší se zase vstát. Fero nikdy nejezdil na kole. Chtěl to zkusit, byla to pro něho výzva. O Silvestra se přihlásil a teprve, když byl ve startovní listině, si šel koupit kolo. Šel na start a byl si jistý, že dojede. A dojel! Obrovská vůle!

Večer kolem osmé přijela smíšená mezinárodní dvojice Johana Šťastná a Roman Bojda. Na cp3 jim z víček od kofoly udělali prstýnky a oddali je. Na start se postavili jako přátelé, do cíle přijeli jako novomanželé. Johana si chtěla vyzkoušet, jestli je Roman ten pravý, a tak ho vzala na „míle“. Zjistila, že je! Co Přemek Kubín (pomocník cp3 a legenda 1000miles) a „míle“ spojí, nikdo nerozpojí! Takže zde máme první mílařskou (polo)manželskou dvojici.

Poznámka ze zázemí: Vítěz Martin Vít stále si užívající okolí Nové Sedlice přivezl a opekl na ohni dvě kuřata. Přilákal na ně i lišku. Martine, dík za večeři.

F1000, Honza Kopka

14. 7. 2014 Hrdinové jsou všichni

Po večerním příjezdu handicapovaného Ríši se hned ráno ještě před osmou objevil koloběžkář Jarda Jisl. Když mě při focení před obloukem poměrně zničený ztěžka míjel, jen procedil mezi zuby: „NENÁVIDÍM TĚ!!!“ Za cílem se pak Jarda už na mě po chvíli smál, a když odpoledne odjížděl, už mi děkoval za zážitky. Nicméně prohlásil (stejně jako včera jednoruký Ríša), že 1000 mil už nikdy! Já jim ale nevěřím, to samé oba prohlašovali zarputile pod obloukem i vloni.

Další zprávy od závodníků z pondělí 14. 7. naleznete v celém článku.