Zprávy závodníků a pořadí

91 Josef Kristl (1546.17 km, 18:21:47): Dnes dopoledne krize,ted je uz lip

93 Richard Štěpánek (1526.44 km, 19:48:31): Risa pokracuju. Zkusim dat Bozi Dar ale je to jeste kousek

Průběh

[blockquote]Dnes v F1000 další vítěz – Přišel jakoby nic
(18. 7. 2013)[/blockquote]

Tady vzadu jezdí týpci, kteří mají 1000 mil postavený trochu jinak a kdykoli vás něčím překvapí. Třeba Honza Vlasák, když včera večer dojížděl, tak ho fotím a volám na něj, ať to vezme těsně kolem sloupku. Honza ale odpovídá po 1000 mílích extrémního závodu, to nepůjde, já neumím zatáčet doprava. A opravdu, než pravoúhle doprava, udělal smyčku o 270° doleva a projel pod obloukem. Jestli takhle jezdil všechny pravé zatáčky, tak to měli kluci vpředu štěstí. Jinak by tu byl nejspíš dávno před nimi.

Zdeněk Kulovaný, co dojel chvíli před Honzou, ráno vstal a začal se připravovat na kolo. Brzdím ho, že závod skončil, nikam už nemusí a jeho hodná a obětavá žena ho vezme domů. Zdeněk ale vysvětluje: „Chci to mít komplet. V Sedlici jsem byl už den před startem a dal si to opravdu až na nejvýchodnější bod – trojmezí Ukrajina-Slovensko-Polsko.“ Ze Sedlice to je asi půldenní pěší náročný výšlap pořádným kopcem těžkým terénem. „To ses musel teda pořádně projít,“ pokyvuji uznale hlavou. „To by tak nevadilo, ale to kolo mi trochu překáželo.“ Ten blázen tam vláčel celý den i kolo, na kterém se ani nesvezl – pokud to tam někdo zná, ví, že je to nemožný a holý nesmysl. Teď vyráží na kole, aby to měl komplet z nejvýchodnějšího trojmezí Československa na to nejzápadnější. Pár kluků to vloni dalo opačným směrem, s kolem ale ještě nikdo. Takže Zdeňku, gratulujeme k prvenství. Možná nám chtěl Zdeněk jenom ukázat, kam bychom se mohli se závodem posunout.

Vzhledem k organizačním záležitostem a drobným komplikacím jsem spal opět jen pár hodin a vstávám po sedmé. Z pro nás nesrozumitelné večerní sms jsme přeci jenom vyrozuměli, že István plánuje příchod na devátou hodinu. Než jsme ale stihli otevřít bránu pod cílovým obloukem, byl tady. Neskutečný člověk. Žádné známky únavy a vyčerpání, žádné známky zničených nohou. Přichází lehkou svižnou chůzí, jako by šel zrovna do obchodu pro mlíko. Na rtech úsměv, z tváře a očí vyzařuje optimizmus a nadšení. Vypadá, jako když hloupej Honza bujaře vyráží s uzlíčkem buchet do světa. Ještě kdyby si při tom pískal nebo prozpěvoval, tak je to dokonalý.

K snídaní dostal István pravý český koblihy a jako cenu z recese pravý maďarský Uherák. István je sympatický chlapík, stále se usmívá a kolem chalupy se pohybuje s lehkostí, kterou mu závidím. Já mám pytle pod očima a sotva se ploužím.
Ten jeho optimizmus mě nutí k tomu, abych se ho zeptal, jak se mu to líbilo. Rozhovor se nám nějak nedaří, on nerozumí mě a já jemu. Nakonec z něj přeci jenom vypadává slovní spojení, kterému rozumím: „Tatra, Fatra – good. Cigáňos – no good.“ Tím jsme skončili. Z toho si domýšlím, že závod se mu líbil.
Pro Ištvána si přijela manželka (asi) a ještě jeden mladý pár. Během dvou hodin po dojití do cíle všichni sedají do auta, zamávají na pozdrav a zmizí.
Ten kluk mi byl sympatický a určitě bych se byl rád od něj dozvěděl, jak to vše probíhalo a jak to prožíval on. Možná je ale dobře, že to nevím.

Gratulujeme Istvánovi, podal neuvěřitelný výkon stejně jako Martin Šebánek vloni. István jeho čas výrazně překonal. Jednotlivé ročníky se nedají ale porovnávat a zvlášť ne tyhle dva poslední. Jedna věc je počasí, ale hlavně Martin musel vloni ještě dodržovat přesnou trasu jako cyklisti. Letos měli chodci na trase dané pouze body, kudy musí projít a jinak si mohli jít, jak chtěli. Proto denní Istvánův průměr téměř 100 km je vypočítávaný z cyklistické trasy. Kolik to ale bylo přesně zjistíme, až budeme znát kudy opravdu šel a skutečnou délku jeho trasy. Sami jsme na to zvědaví.

Ať se daří, Istváne, hodně štěstí a KLOBOUK DOLŮ před tvým výkonem !!! Asi bude dost těžký to někdy překonat.

Teď již čekáme na Ríšu a Pepu a jejich velké příběhy. Brzo na viděnou kluci.

Z F1000 západočeský zpravodaj Honza Kopka

Fotogalerie

Finish 1000 – István

18. 7. 2013 Chodec v cíli!

Zdeněk Kulovaný, co dojel chvíli před Honzou, ráno vstal a začal se připravovat na kolo. Brzdím ho, že závod skončil, nikam už nemusí a jeho hodná a obětavá žena ho vezme domů. Zdeněk ale vysvětluje: „Chci to mít komplet. V Sedlici jsem byl už den před startem a dal si to opravdu až na nejvýchodnější bod – trojmezí Ukrajina-Slovensko-Polsko.“ Ze Sedlice to je asi půldenní pěší náročný výšlap pořádným kopcem těžkým terénem. „To ses musel teda pořádně projít,“ pokyvuji uznale hlavou. „To by tak nevadilo, ale to kolo mi trochu překáželo.“