Zprávy závodníků a pořadí

90 Tomáš Vávra (1567.47 km, 19:55:53): Zkusim to dojet.

43 Adam Plháček (1546.26 km, 19:43:47): Dneska to vypada na nocni sichtu.

56 Martin Šedivý (1545.34 km, 19:43:03): Bozi Dar. V nohach mam uz 1000 mil a cil mi nekdo odvezl o par chvil.

95 Tomáš Holzer (1526.68 km, 19:53:06): Kovarska. Dnes pekne jezdeni a jeste lepsi koupani v raselinovem Starem rybnice. Mam problem s prednim kotoucem, uz z Tater je spaleny a uz vykazuje i praskliny, jedu jen na zadni brzdu. Pak mam jeste paty, ale i sandalky pomalu konci.

38 Jan Vlasák (1498.06 km, 19:58:19): pred chvilkou jsem potkal madarskeho bezce. Rikal, ze do Skalneho dojde zitra nebo pozitri. U sebe to vidim stejne.

110 István Rudolf (1493.16 km, 18:46:47): Kár hogy mindjárt vége van

70 Zdeněk Kulovaný (1459.53 km, 18:09:37): pstruzny potok. jsem ok. Popojedu dal. Zdeněk

91 Josef Kristl (1387.01 km, 19:07:29): Jeden pad,noha zatekla.ale konecne bez oprav

93 Richard Štěpánek (1340.05 km, 20:08:40): Risa nebyl jsem schopen se dostat z obce Brtniky. Jsem tady pres hodinu. Stav km je aktualni ne konecny. Pokud bych mel takto denne najizdet tak to ve Skalne az bych tam prijel by uz davno nikdo nebyl a ja bych se tam s Vami chtel setkat tak makam dal!

 
Zprávy došlé během dne:
115 Jan Sommer (727.61 km, 08:35:25): musim to prerusit. Uhnal jsem si asi zanet slach v lytku a nejde to. Chtel bych se vratit a dokoncit to, az se dam dokupy. Zatim zdar

 
Zprávy došlé po závodě:
78 Milča Silný (1626.07 km, 08:20:28): Tak uz mam zase roupy, uz bych zase vyrazil. Dekuji Honzovi Kopkovi a vsem ostatnim poradatelum za zazitky z nejhlubsich. Nevim jestli tech 328 km na jeden zatah jeste nekdy prekonam.

46 Tomáš Volf (1626.07 km, 09:35:17): Po sobotnim dojezdu jsem druhy den v pracovnim procesu obklopen civilizaci a nejak se necitim dobre. Chybi mne ta svoboda a volnost, kterou jsem vnimal po celych 12 dni. Clovek z prirody postupnou evoluci vzesel a je a bude jeji nedilnou soucasti. Toho bychom si meli vazit a byt vdecni za kazdou moznost s prirodou se pomerit, samozrejme jen v tom dobrem slova smyslu a nezapomenout na projev patricne pokory vuci ni. Toto vsechno me umoznil zavod 1000 mil a je mi velkou cti, ze jsem mohl byt jeho ucastnikem a navic jej uspesne dokoncit. Dik, cislo 046 – Volfino

126 Jiří Boubín (1626.07 km, 09:46:38): Po dokonceni jsem zustal par dni ve Skalne a nasaval tam atmosferu dojezdu 1000mil. Dekuji vsem za super zazitky i setkani! Tezka je realita vsednich dnu.

39 Jiří Vostruha (1626.07 km, 17:12:21): DEKUJI VSEM KOLEM ORGANIZACE ZAVODU A VSEM LIDEM NA CP I MIMO NEJ. SUPER ZAZITKY NA KTERY NIKDY NEZAPOMENU DIKY VAM VSEM

39 Jiří Vostruha (1626.07 km, 17:16:27): FINIS 1000 DIKY VAM VSEM ZA VSECHNO BYLI JSTE SUPER

17 Pavel Hendrych (1626.07 km, 17:49:36): tak pouť skončila, loučím se se „závodem“, svobodou na kole, všemi co se zájmem sledovali a podporovali mé úsilí dosáhnout cíle. Děkuji všem kdo mi na cestě pomohli, ubytovali po půlnoci, dali jídlo na cestu, podali vodu, půjčili sedlo, vyprali, upekli a snědli bábovku, narazili sud, pomohli opravit kolo, vystrojili snídani….. Děkuji všem organizátorům a lidem na CP a Honzovi Kopkovi, že tohle vymyslel. Jsem šťastný. Henley

27 Ladislav Barnet (1626.07 km, 18:36:50): Skalna u Chebu. Finish 1000 miles. Bylo to pekny, ted budu uz jen fandit Richardovi na trase. Diky vsem organizatorum. LADA

66 Michal Matějů (1625.58 km, 19:32:52): cil ok.

19 Jaroslav Spurný (1625.58 km, 19:33:21): ok

84 Vladimíra Vozáková (1156.25 km, 21:48:21): Jeste dluzim jednu SMS,-velike DEKUJI celemu realizacnimu tymu 1000 mil,za vasi peci a starostlivost o vsechny zavodniky! Cim dele sleduji vyvoj zavodu a reakce tech kteri dojeli az do cile,tim vic je mi lito,ze jsem to nezvladla.A tim vic a porad jeste nechapu proc….vsem co to dokazali gratuluji a tem na trati preji stastny dojezd,nejvic Risovi,pred kterym hluboce smekam.Jeste jednou diky za vsechno! Vladka

Průběh

Rozlučková zpráva z CP 3
(16. 7. 2013)

K dnešnímu dni ukončila oficiálně svou činnost CP3 v Jizerských horách. Za nás dobrovolníky bych moc rád poděkoval všem závodníkům za jejich velmi bohaté, zajímavé zážitky a zároveň vyjádřil velký obdiv nad jejich výkony. Ten patří všem, kteří se postavili na start!

K dnešnímu dni dorazilo na CP3 73 závodníků. Až na výjimky přijížděli všichni dobře naladěni, na nic extra si nestěžovali a byli odhodláni čelit dalším nástrahám tratě až do cíle. Hodně závodníků si pochvalovalo vstřícný, přátelský a pohostinný přístup starousedlíků žijící podél trati, především na Slovensku. Neskrývali pokoru k přírodě a obdiv k jejím krásám. Mnohým z nich se nejvíce líbili pasáže s krásnými výhledy na Slovensku, v Jeseníkách (především v okolí Králického Sněžníku) i Krkonoších. O Krkonoších ovšem hodně z nich mluvilo jako o jednom z nejnáročnějších úseků na trati, především nepříjemné přejezdy či spíše přešlapy přes Polsko. Někteří si posteskli nad poměrně častým tlačením kola, ale brali to jako neoddělitelnou součást závodu.

Závodníkům přálo počasí, chválili si ho vesměs všichni. Některým přišlo až neskutečné, jak je hezky a sucho. Náročnější podmínky měli ti, které zastihl dvoudenní vytrvalý déšť, chlad a vítr při průjezdu Jizerskými horami a směrem na šluknovský výběžek 11. – 12. 7. Posilněni pivem Bernard, kofolou nebo nápojem aloe vera srdnatě pokračovali dál.

Na CP3 nám bylo se závodníky moc fajn. Přes velkou fyzickou a psychickou námahu z nich čišela pohoda, vtipkovali, užívali si to, i když mnozí toho měli plné zuby a zapřísahávali se, že to již nikdy nepojedou. Nebyl mezi nimi nikdo, koho by nepotkal nějaký problém s kolem nebo se zdravím. Každý z nich na trati prožíval krásné chvíle i krize. Byli plni zážitků a nových zkušeností. Jeden například vyprávěl, jak si při prodírání úzkou cestou kdesi na Slovensku všiml medvědích stop, aby o pár vteřin zaslechl hlasitý šustot a pohyb v nedalekých křovinách, ze kterých náhle vyběhl medvěd. Díky bohu (resp. hodnému nehladovému medvědovi, který byl nejspíš sám vyděšen) se ten rozhodl běžet opačným směrem. Jiného závodníka mírně vyděsilo, když se náhle asi 3 m před ním promenádovala bachyně se selaty. K žádnému protiprávnímu jednání se neodhodlala, závodník také ne 🙂

Veselých zážitků bylo hodně. Např. koloběžkář Jarda Jisl s mrazením v zádech vyprávěl o svém setkání s chlapem, který ho nechal přespat ve svém karavanu kdesi u přehrady nedaleko Košic. Uprostřed noci cítil, jak ho někdo osahává a s hrůzou zjistil, že je to onen chlap. Když ho Jarda vyděšeně okřikl, tak ho tento muž (povoláním prý policista) nabádal, aby se uvolnil, že mu zrobí fajku… 🙂 Jardovi se podařilo opustit karavan nezneužit. Zážitek nepříliš veselý, ale se šťastným koncem měl závodník, který u nás sklidil obrovský obdiv, a sice Ríša Štěpánek (93). Ten měl kdesi na českém území hrozivý pád přes řídítka v prudkém klesání. Díky pomoci náhodných lidí nyní stále pokračuje dál a my mu moc držíme palce!

Děkujeme všem za zážitky, pohodu a srandu!

Za CP3 zdraví Honza, Petr, Dáša a Dušan

 
Dnes do F1000 dorazil peloton
(16. 7. 2013)

Dnes od rána byl relativně klid a zbyl čas na běžnou práci kolem organizace. Odpoledne jako by se závodníci domluvili a nejspíš jich přijede 5 najednou. To se také stalo. Doteď jezdili po jednom, jen občas po dvou. Vzhledem k tomu, že tohle je největší skupina, která dorazila najednou, dalo by se říci, že to byl hlavní peloton.

Všichni kluci byli sice unavení, ale euforičtí. Ani mi moc nenadávali a zase se spustil kolotoč příběhů, jak lidé kroutili hlavami, proč jedou zrovna tudy, když jinudy je to lepší. Vysvětlili jim, o co jde, a oni na závěr zas odpověděli, no jó, ale proč jedete tudy.

Tihle závodníci vzadějš přijíždějí více nadšení. Ne, že by byli méně unavení, to vůbec ne, ale přivážejí větší příběhy. Hodně z nich je rádo, že to utrpení končí, ale jsou smutní, že končí i to každodenní intenzivní dobrodružství. Většina lidí je už v cíli. Co člověk, to i jiný příběh. Ten největší příběh lidské vůle a udatnosti ale ještě neskončil a je stále na trase a stále srdnatě bojuje. Píše ho náš největší hrdina Ríša, člověk, který se postavil na start s jednou rukou. Pro mě je nepochopitelné takto tenhle závod absolvovat. Pro něj, jak to vypadá, žádný problém. Nikdy ani chvilku nezaváhal, dokonce si ani nepřipustil možnost skončit na pětistovce. Poslechněte si jen kousek z velkého jeho příběhu, kousek z příběhu vůle a odhodlání. Přišla nám přeposlaná SMS od jednoho našeho, ale hlavně jeho fandy, která se vztahuje někdy k 11. 7. 2013:
Zdar Honzo. Sleduju tu letosni paradu a mimo jine podporuju smskama zavodnika Risu s jednou rukou. tohle mi od nej prislo….jen cumim na tu vuli a ceho je schopny. Precti si tohle. At se dari.. Tom….
Od Richarda: Diky Tome. Ve sjezdu na Hanicku me na sotoline poslal kamen do diry a sel jsem pres riditka. Predni kolo osma, ze se netocilo, zadni plast rosekanej. Predni brzda – zlomena hadice. Ja biftek na pravym boku, dodreny stehno, narazeny rameno a zapesti v tahu. Nesl jsem kolo cca 4km az na Hanicku. Uz byla tma a tam se me ujali manzele. Sehnali servisaka odvezli me do nemocnice. Tam me osetrili, zapesti neni zlomeny ale silne narazeny. To vse probihalo v noci. O pul 5 jsem se u nich dostal do postele. Odjizdel jsem ve 12 a najel jen 39km. Byl jsem hotovej. Vcera to bylo lepsi 60km. Ted vstavam a jdu zabojovat. Leduju zapesti, nemyslim na bolest a chci to dojet. Diky za podporu pomahate mi.

Přejeme všem hrdinům, co jsou ještě na trati hodně sil. Ríšovi, ale také bojovnému Pepovi Kristlovi, chodci Ištvánovi a vůbec všem, ať je nic nezastaví. Jsme s Ríšou i ostatními až do konce.

Z F1000 západočeský zpravodaj Honza Kopka

16. 7. 2013 Hlavní peloton dorazil v 16.31

Dnes od rána byl relativně klid a zbyl čas na běžnou práci kolem organizace. Odpoledne jako by se závodníci domluvili a nejspíš jich přijede 5 najednou. To se také stalo. Doteď jezdili po jednom, jen občas po dvou. Vzhledem k tomu, že tohle je největší skupina, která dorazila najednou, dalo by se říci, že to byl hlavní peloton.