O uplynulém víkendu jsme formálně ukončili devátý ročník extrémního závodu 1000miles Adventure. Letošní ročník byl v mnoha ohledech rekordní. Padly nejrychlejší časy defacto ve všech kategoriích. Padl dokonce i nejpomalejší čas, měli jsme nejvyšší počet startujících i finisherů. Je tedy neoddiskutovatelné, že Míle nabírají na obrátkách a za devět let se posunuly významně kupředu! I z toho logicky plynou některé víkendové události a plánované novinky, ale postupně…

Poprvé v historii se změnilo místo konání Afterparty. Jednak bylo na čase zkusit něco nového, navíc kapacita kempu na Mácháči, především ta „občerstvovací“ už byla na hraně, takže to byl logický krok. Bylo snahou i trochu zjednodušit dostupnost Afterparty pro účastníky z Moravy či Slovenska. Zvolili jsme nakonec rekreační a sportovní areál v obci Zbraslavice a zdá se, že to byla dobrá volba.

Organizační tým dorazil na místo už ve čtvrtek v noci, abychom měli v pátek dostatek času připravit zázemí a mohli se po příjezdu mílařů věnovat především jim.

Páteční večer se nesl v duchu setkávání starých přátel, ačkoli ve většině případů ta přátelství byla stará sotva dva měsíce. Protože i o tom Míle jsou, spojují lidi, kteří by v běžném životě neměli ani šanci se potkat. Na Mílích je totiž úplně jedno odkud jste, čím se živíte, či jakým jezdíte autem. Všichni řeší stejné potřeby: kde a co budou jist a kde budou spát! Takže rozhodně bylo o čem povídat a povídalo se intenzivně 🙂

Sobotní dopoledne pak byla v plánu vyjížďka. Protože jsme byli v terénu většině účastníků neznalém, požádali jsme o na trasování vyjížďky mílaře z regionu, a nakonec se toho ujal Vláďa Synek, který je z nedalekého Kolína a ač na Mílích chodec, na kole si vyjede rád. Vzal s sebou jako poradce loni nejstaršího mílaře Standu Zárybnického a jelikož trasa byla příjemná jim, byla naděje, že bude akceptovatelná pro většinu účastníků vyjížďky. Protože ta není jen o mílařích, ale mnozí vyvezli i partnery / ky, děti či kamarády.

Na trasu vyjelo nakonec ke stovce účastníků, což vytvořilo velmi slušný peloton! I vzhledem k počasí si výlet kolem Sázavy užili, soudě dle spokojených výrazů při návratu do kempu.

Po vyjížďce a krátké pauze na hygienu těla a uspokojení břicha jsme se vrhli na to, proč jsme se setkali – vyhlášení. To bylo zahájeno předáním již tradičního „šeku na dobrou věc“. I letos totiž mílaři svým šlapání vydělávali peníze, konkrétně korunu za každou hodinu! A v součtu to dalo krásných 36.428 Kč, které jsme prostřednictvím organizace Cesta za snem věnovali malému Adámkovi, který je po nemoci na vozíku, ale díky pohybu na handbiku se jeho stav (nejen fyzický) zlepšuje. A aby mohl mít sportovní vyžití i během zimy, rodiče mu šetří na handbike trenažér a tato částka mu významně pomůže k jeho pořízení.

Následovala oblíbená fotosoutěž, která byla letos poznamenána malou účastí autorů vítězných fotografií, ale aspoň Martin Bulíček a zprostředkovaně Štěpán Mareček si vyzvedli své poukazy.

Po děkovačce dobrovolníkům z CP a následně i podporovatelům závodu z neoficiálních CP následovalo představení dlouho očekávané novinky, která významně poznamená příští jubilejní ročník závodu.

Jak je napsáno v úvodu, byl to logický krok. Míle jsou stále rychlejší, trasa je už notoricky známá, zkušenosti a reportáže z každého ročníku pomáhá v přípravě účastníků ročníků dalších a je na čase to posunout dál! A když už ten desátý ročník tak hezky vychází na rok 2020, proč neudělat trasu 2020 mil! A tak bude. Pouze jednou a pouze v jubilejní desátý ročník.

Bude tradiční trasa ze západu na východ a kdo bude mít chuť, může si dát jižní trasu zpět. Koncepce je hotová, teď ještě doladit detaily, povolení a na jaře bychom mohli představit 2020 mil dlouhou trasu kolem Česko-Slovenska….

Čekali jsme různé reakce, ale překvapili jste, jako vždy! Už na AP se nezávazně na tuto speciální výzvu přihlásilo cca 30 zájemců, tak uvidíme, jaký byl poměr euforie a alkoholu v krvi a co na to zdravý rozum, popřípadě přírodní vlivy během závodu.

Předávání triček finisherům je vždy symbolickým, až slavnostním zakončením dlouhého snažení o překonání nejen 1000 mil dlouhé trasy, ale hlavně své vlastní lenosti a přirozené lidské potřebě pohodlí, spánku, pravidelně stravy. Navíc Míle nejsou jen týden či měsíc na trati, ale měsíce až roky připrav, plánování, odhodlávání a taky poměrně velké finanční investice. Tudíž pro mnohé účastníky to bylo skutečné zakončení určité životní etapy.
Každopádně to byly příjemně strávené tři hodinky…

Kolem půl osmé jsme tak mohli konečně formálně říct, že devátý ročník závodu 1000miles Adventure je minulostí a vlastně zároveň zahájit ročník desátý! V tu chvíli taky přišla ta chvíle, kdy všichni majitelé červených, bílých a žlutých triček měli možnost se přihlásit do závodu. A i tentokrát jsme začali rekordem…ještě nezveřejníme přesný počet, ale už teď je startovní listina pěkně plná!

Další hezkou tradicí je, že film, který z každého ročníku závodu vzniká vidíte poprvé vy, jeho hlavní účastníci. Proto i letos, a bylo to přesně ve 21 hod se premiéra filmu promítla v rámci Afterparty. Snad se vám líbil…

Zbytek večera a vlastně víkendu už se nesl v ryze neformálním a neřízeném duchu. Večírek zpestřila kapela, trocha nezbytného alkoholu a nějaké tanečky 😉

Takže tak! Byl to hezký rok. Počasí přálo jak na Mílích, tak na Afterparty a od toho se to vždy odvíjí. Žádné zásadní zranění se nestalo, ačkoli pár vážnějších pádů bylo. Medvěd nikoho nesežral, i když párkrát dost vystrašil a dá se říct, že to docela klapalo. Takže my jsme spokojení a věříme, že vy taky. A už se na vás v roce 2020 těšíme na startu a v cíli na západu Čech! 🙂

Fotogalerii z Afterparty naleznete ZDE